Přeskočit na obsah

Václav Berka z Dubé (1570–1608)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Berka z Dubé
Rodový erb pánů z Dubé a Lipé
Rodový erb pánů z Dubé a Lipé
Narození1570 nebo 1554
Úmrtí1608
Nábož. vyznáníkatolická církev
Choť1. Anna Berková
2. Anna Berková
DětiLev Burian Berka z Dubé
RodičeZbyněk Berka z Dubé
PříbuzníZbyněk Berka z Dubé a Lipé a Ladislav Berka z Dubé (sourozenci)
Matyáš Ferdinand Berka z Dubé (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Berka z Dubé (15701608) byl vlastníkem panství a renesančního zámku v Zákupech, jehož předci pocházeli z rodu Berků z Dubé, což byla jedna z větví starobylého rodu Ronovců.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zákupský zámek

Václav Berka z Dubé, užívající někdy i titul z Lipé, se stal brzy sirotkem. Ve věku dvou let mu zemřela matka a když mu bylo let osm, tak i otec Zbyněk Berka. Oba byli pochováni v hrobce Berků, postavené otcem v zákupském kostele sv. Fabiána a Šebestiána. Jen pár měsíců po úmrtí otce mu byl 11. listopadu 1578 v noci zavražděn lokajem v České Lípě bratr Jan Berka z Dubé.[1][2] Proto se ujal později dědictví jako druhorozený syn.

Vychováván byl tedy poručníky. Těmi byli vzdálený strýc Jindřich Berka z Dubé, který měl panství Jablonné a brzy i Lemberk. Druhým poručníkem byla ustanovena Markéta Adršpachová z Dubé, vzdálená příbuzná žijící tehdy na zámku Zákupy.

Kolem roku 1590 se Václav ujal svého majetku, hlavně zámku v Zákupech. Vlastnil po svých předcích také statek v Horní Polici, Milštejn s okolím, Cvikov. Byl účastníkem mnoha událostí u královského dvora a získal tituly císařského rady, zemského hejtmana ve slezském knížectví Velký Hlohov. Zúčastňoval se nejen jednání zemských sněmů, ale také s dalšími Berky z Dubé vojenského tažení roku 1594 proti Turkům. Staral se o svá panství, má zásluhu o zvelebení kostelů v Brenné, Horní Polici, Dobranově. V roce 1603 uvedl v tehdejší verzi daňového přiznání, že má 807 poddaných a přes 20 vesnic, desítky rybníků, několik pivovarů a mlýnů. Ke správě měl své úředníky, hejtmany panství. Přesto se Václav postupně zadlužoval, mj.i kvůli králi, válce s Turky, své sehrály epidemie nemocí včetně moru v roce 1599, kdy jen na Zákupsku zemřelo 200 lidí.[3]

Už dva roky předtím se oženil.[4] Dne 22. června 1592 si vzal za manželku Annu Berkovou, vzdálenou příbuznou. S ní pak měl během 14 let manželství osm dětí, křtěných většinou v zákupském kostele. Křtů se zúčastnil i arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé a řada příbuzenstva i z Moravy. Některé děti jim záhy zemřely. Také jako její předchůdkyně si i ona pořídila fraucimor, tedy družinu zpravidla příbuzných dívek ke své posluze a mimo rození dětí byla známá i svými projížďkami na koni či v kočáru. Žena Václavovi zemřela 3. srpna 1606, možná následkem porodu dcery Marie.

Václav se brzy oženil znovu a opět si vyvolil Annu Berkovou, ovšem ze vzdálené rodové větve Berků žijící na Novém Berštejně. Dlouho si ji neužil, zemřel poměrně mladý zkraje roku 1608[5] a vdova po něm seznovu provdala a i s dětmi odstěhovala. Zákupské panství bylo velmi zadluženo a roku 1612 prodáno Janu Novohradskému z Kolovrat.[6]

  1. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2007. ISBN 978-80-239-8599-3. S. 1. 
  2. PANÁČEK, Jaroslav. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 278. ISSN 1211-9172. 
  3. Aschenbrenner, Zákupy IV. , str. 46
  4. Bezděz 2004, str. 278
  5. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 28. 
  6. Aschenbrenner, Zákupy IV., str. 50

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]