Václav Bergman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Genmjr. Václav Bergman, DFC, AFC
Narození27. srpna 1915
Rakousko-Uhersko Domoušice
Úmrtí31. prosince 2002 (ve věku 87 let)
Spojené království Dumbarton
NárodnostČeši
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Bergman (27. srpna 1915 Domoušice31. prosince 2002 Dumbarton) byl stíhač 310. československé stíhací perutě RAF. Byl jedním ze dvou československých letců (spolu s Karlem Kuttelwascherem),[1] kteří za své zásluhy obdrželi dvakrát britský Záslužný letecký kříž.[2][3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování reálného gymnázia se přihlásil do armády. Navštěvoval Vojenské letecké učiliště v Prostějově, Vojenskou akademii v Hranicích a sloužil poté v Československém letectvu.[3] Po okupaci Československa se dostal přes Polsko do Francie, kde narukoval do Cizinecké legie.[4] Zde krátce zasáhl do bojů proti nacistickému Německu a po kapitulaci Francie byl evakuován do Velké Británie. Vstoupil do 310. československé stíhací perutě Britského královského letectva a účastnil se bitvy o Británii. V srpnu 1940 byl zraněn v souboji, vyskočil z hořícího letounu.[5] V roce 1942 se stal velitelem letky A 310. perutě. Na začátku roku 1943 byl převelen k 313. československé stíhací peruti, kde později tohoto roku vykonával funkci velitele letky B. Na začátku roku 1944 převzal velení nad celou 313. perutí, které vykonával až do května 1944.[6] Celkem provedl 369 bojových letů a nalétal 522 operačních hodin. Působil poté na Inspektorátu československého letectva v Londýně, ve štábu francouzské letecké jednotky a absolvoval studia vojenských škol ve Fort Leavenworthu v Kansasu a v Uxbridge.[6] Po ukončení studií se v roce 1946 navrátil do Československa.[2]

Život po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

V Československu působil na Hlavním štábu letectva v Dejvicích a stal se přednostou I. operačního oddělení – letectvo. Po roce 1948 byl z armády z politických důvodů propuštěn. Na vzniklou situaci reagoval emigrací do Velké Británie, kde opětovně vstoupil do řad RAF. Jako příslušník 209. perutě se účastnil korejské války.[3] Za tuto činnost obdržel v roce 1953 sponu k Záslužnému leteckému kříži.[7] V roce 1957 ukončil kariéru jako aktivní pilot, do důchodu odešel v roce 1970. [2]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Václav Bergman byl nositelem řady československých, francouzských a britských vyznamenání.[6][8][9][4][10][11]

Jméno Václava Bergmana je připomenuto na památníku Okřídleného lva na Praze 1, na památníku Bitvy o Británii na Victoria Embankment v Londýně, na pomníku Obětem 2. světové války v Žatci a na pomníku na návsi v Domoušicích.[3]

V roce 1992 byl povýšen na generálmajora.[2]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sunderland Mk.V [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  2. a b c d Václav Bergman. www.valka.cz [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. 
  3. a b c d Spolek pro vojenská pietní místa – generálmajor Václav Bergman. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. 
  4. a b Battle of Britain London Monument - P/O V Bergman. www.bbm.org.uk [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  5. Čeští letci patřili v bitvě o Británii do „hrstky“, která poprvé porazila Hitlerovo Německo. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  6. a b c Vaclav Bergman. aces.safarikovi.org [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. 
  7. Vaclav Bergman. HeraldScotland [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Bergman, Vaclav - TracesOfWar.com. www.tracesofwar.com [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  9. Bergman, Václav. www.armedconflicts.com [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. BERGMAN Vaclav. www.cieldegloire.com [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-09. 
  11. Václav Bergman: Letecká karta. www.vuapraha.cz [online]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rajlich, Jiří: Generálmajor v.v. Václav Bergman, DFC & bar (1915–2002). 1. část, Letectví a kosmonautika č. 10/2005, s. 76–79; 2. část, č. 11/2005, s. 54–57.
  • Tošner, Jaroslav: Generálmajor Václav Bergman. Domoušovice. 2012. 26 s.