Přeskočit na obsah

Vážka žíhaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVážka žíhaná
alternativní popis obrázku chybí
Vážka žíhaná (Sympetrum striolatum), samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádvážky (Odonata)
Podřádrůznokřídlice (Anisoptera)
Čeleďvážkovití (Libellulidae)
Rodvážka (Sympetrum)
Binomické jméno
Sympetrum striolatum
(Charpentier, 1840)
Synonyma

Libellula striolata Charpentier, 1840

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) je druh vážky z čeledi vážkovitých (Libellulidae). Je jedním z nejběžnějších druhů vážek v Evropě, kde obývá různé typy vodních stanovišť. V České republice je považována za hojně rozšířený druh.[2]

Dospělci dosahují délky těla 35–44 mm, rozpětí křídel je až 60 mm.[3] Samečci mají jasně červené zbarvení těla, zatímco samičky jsou žlutohnědé s jemnými černými pruhy. Mladé jedince lze rozeznat podle jejich světlejšího těla. Křídla jsou čirá s jantarovým zbarvením u báze.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Vážka žíhaná se vyskytuje po celé Evropě s výjimkou nejsevernějších oblastí. Její areál zasahuje také do severní Afriky, Malé Asie a západní Asie. V České republice je běžná v nížinách i pahorkatinách, kde osídluje různorodé vodní plochy.[4]

Vážka žíhaná obývá širokou škálu vodních stanovišť, včetně stojatých i pomalu tekoucích vod. Preferuje mělké, sluncem prohřáté nádrže s bohatou vegetací. Larvy se vyvíjejí ve vodě a jsou závislé na dostatku kyslíku a potravy.[2]

Dospělci vážky žíhané jsou aktivní lovci hmyzu, zejména komárů, much a dalších drobných létavých druhů. Samci si hlídají svá teritoria u vodních ploch, kde se páří se samičkami. Samice kladou vajíčka do vody, často za letu. Larvy se živí planktonem a drobnými vodními organismy.[4]

Vážka žíhaná není ohroženým druhem. V některých oblastech však může být její výskyt ovlivněn úbytkem vhodných stanovišť způsobeným odvodňováním mokřadů, úpravami vodních toků nebo znečištěním vody. V České republice je součástí běžné fauny a její populace je stabilní.[2]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b c Heiko Bellmann: Libellen beobachten – bestimmen. Naturbuch Verlag, Augsburg 1993, ISBN 3-89440-107-9.
  3. Jill Silsby: Dragonflies of the World. The Natural History Museum, Plymouth 2001, ISBN 0-565-09165-4.
  4. a b Klaus Sternberg, Rainer Buchwald: Die Libellen Baden-Württembergs. Band 2. Großlibellen. Eugen Ulmer, Stuttgart 2000, ISBN 3-8001-3514-0.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Heiko Bellmann: Libellen beobachten – bestimmen. Naturbuch Verlag, Augsburg 1993, ISBN 3-89440-107-9.
  • Klaus Sternberg, Rainer Buchwald (Hrsg.): Die Libellen Baden-Württembergs. Bd. 2. Großlibellen. Eugen Ulmer, Stuttgart 2000, ISBN 3-8001-3514-0.
  • Jill Silsby: Dragonflies of the World. The Natural History Museum, Plymouth 2001, ISBN 0-565-09165-4.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]