Urský zikkurat
| Urský zikkurat | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 21. století př. n. l. |
| Poloha | |
| Adresa | Dhíkár,  Irák |
| Souřadnice | 30°57′45″ s. š., 46°6′9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Urský zikkurat je sumerská svatyně postavená za 3. dynastie urské ve starověkém městě Ur (dnes nedaleko města Násiríja na území Iráku). Původně vznikla ve 21. století př. n. l. z iniciativy krále Urnamma, ale z ruin ji znovuobnovil novobabylonský král Nabonid v 6. století př. n. l. Spolu s Čogha Zanbíl v Íránu jde o nejzachovalejší zikkurat vůbec. Jde také o jednu ze tří zachovalých staveb starověkého Uru. Šlo o chrám měsíčního boha Nanny. Někteří badatelé se domnívají, že reprezentuje i určité astronomické principy.[1] Dlouho byl ztracen pod vrstvami písku, pozůstatky objevil William Loftus v roce 1850, plně vykopán byl chrám až v letech 1922-1934 mezinárodním archeologickým týmem vedeným Leonardem Woolleym. Základna má rozměry 64x45 metru, jaká byla původní výška zikkuratu je nejasné, neboť se zachovala jen spodní část, předpokládá se, že měl tři stupně. Stavba je z nepálených cihel obložených pálenými cihlami zasazenými do živice. Fasáda nejnižšího patra a monumentální schodiště byly přestavěny na příkaz iráckého diktátora Saddáma Husajna. Zikkurat byl též poničen během války v Zálivu roku 1991, ve fasádě zůstalo z té doby 400 děr po kulkách. Je součástí Světového dědictví UNESCO, v rámci položky "Ahwar v jižním Iráku".[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BULEJOVÁ, Hana. Urský zikkurat má nejlépe dochovanou chrámovou věž v bývalé Metopotámii. Objevim.cz [online]. 2025-04-21 [cit. 2025-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Ziggurat at Ur. Britannica.com [online]. [cit. 2025-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Urský zikkurat na Wikimedia Commons