Umělý trávník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trávník: vlevo přírodní, vpravo umělý

Umělý trávník je druh koberce z umělých hmot, který se svým charakterem a vzhledem podobá přírodnímu trávníku.[1]

Vlastní trávník je všívaná plošná textilie s vlasem z materiálů s vysokou pevností. Pro určité účely použití se mezery mezi „stébly“ instalovaného trávníku zaplňují pryžovým granulátem nebo pískem.

Druhy umělého trávníku[editovat | editovat zdroj]

  • Materiálové složení a struktura trávníku pro hřiště se přizpůsobuje druhu provozovaného sportu.

Známé jsou speciální druhy zejména pro fotbal, baseball, rugby, golf, pozemní hokej

  • Trávník pro zkrášlení veřejných prostranství (obzvlášť v oblastech s nedostatkem vody pro udržování), příjezdní cesty, soukromá obydlí (zahrady, střechy se zelení aj.) je zpravidla levnější, konstruován na menší zatížení

Způsob výroby[editovat | editovat zdroj]

Příze[editovat | editovat zdroj]

Na „stébla“, tj. na výplň všívanou do podkladové tkaniny se vyráběla asi do roku 2005 výhradně z polyethylenových fóliových pásků. Potom se však pro tento účel začaly používat poněkud dražší, ale mnohem trvanlivější monofilní příze.

Umělý trávník s maximální délkou stébel

Podle druhu sportu se doporučují monofily:

  • Z polyamidu např. na golf a pozemní hokej, veřejná prostranství
  • Z polethylenu a polypropylenu na fotbal a rugby
  • Ve stádiu vývoje jsou dvou- resp. třívrstvá vlákna („trico“), např. vnější vrstva z PE, jádro z PA a mezivrstva z lepkavé hmoty.

Umělý trávník se „stébly" z kombinace tvarovaných a hladkých monofilů se dá případně použít bez výplně granulátem.[2]

Podkladová tkanina[editovat | editovat zdroj]

Se vyrábí z polypropylenové příze. Všívání (tufting) se provádí na strojích s pracovní šířkou až 5 metrů, vlasy s hustotou cca 15 000-20 000/m2 se zpevňují na rubní straně tkaniny latexovým nebo polyuretanovým zátěrem a tkanina se perforuje. „Stébla“ se stříhají na délku asi od 2 do 7 cm, hotový koberec váží 2–4 kg/m2. [3]

Trávník s pryžovým granulátem

Instalace[editovat | editovat zdroj]

Způsob instalace (složení podkladové plochy, příp. odvodnění atd.) je závislý na použití trávníku a lokálních podmínkách. Postup pro položení umělého trávníku na zeminu probíhá v několika krocích[4]:

  1. Odstranění původní trávy - v první fázi je třeba odstranit travní drny a zeminu do hloubky 10 cm a zhutnit podkladovou vrstvu.
  2. Instalace drenážní vrstvy - následuje rozprostření dvou vrstev drceného kamene dvou typů hrubosti do výšky cca 1 cm.
  3. Samotná instalace umělé trávy - na závěr dochází k položení umělého travního koberce do prostoru vymezeného obrubníkem pro snazší zapuštění do okolního terénu.

Údržba[editovat | editovat zdroj]

U většiny trávníků se po instalaci mezi stébla sype granulát z použitých pneumatik (nebo v menší míře také písek), kterým se zlepšuje stabilita a pružnost trávníku. Údržba trávníku na hřištích spočívá v kartáčování povrchu každých 10-14 dní.[5] V roce 2008 se udávala životnost umělého trávníku na nejméně 10 let. Na umělém trávníku se dá hrát např. fotbal asi 2000 hodin (na přírodním 400 hodin), celkové kapitálové a provozní náklady na hodinu hry obnášejí cca 27 €/m2 (u přírodního nejméně 107 €).[2]

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Technologie výroby byla vyvinuta v 50. letech 20. století v Itálii, první výrobky přišly na trh v USA v roce 1960, v roce 2006 dosáhla celosvětová výroba 110 milionů m2.[2] Umělou trávu můžeme rozdělit na několik generací:[6]

1. generace[editovat | editovat zdroj]

První generace umělé trávy byla vyrobena v 60. letech 20. století z nylonového polyamidu s krátkým vlasem. Tato tráva byla na dotek drsná a tvrdá, což způsobovalo třecí popáleniny sportovcům, kteří se po ní sklouzli. Vzhledově přírodní trávník nepřipomínala.

2. generace[editovat | editovat zdroj]

Kvůli problémům sportovců s povrchem 1. generace umělé trávy vznikla v 80. letech 2. generace trávníků vyráběná z polypropylenu (PP). Vyznačovala s dlouhými vlákny, pískovou výplní a realističtějším vzhledem. Tento typ se osvědčil ve sportech, kde nedocházelo k častému kontaktu s trávníkem. Díky drsnému povrchu se ale neujal u amerického fotbalu ani u fotbalu.

3. generace[editovat | editovat zdroj]

Třetí generace se začala vyrábět v 90. letech z polyetylenu (PE) a granulované pryže. Tento typ umělé trávy vypadal více jako skutečná tráva a v míčových sportech se tak i více podobně choval. Od předchozích generací se odlišoval lepším podložím a délkou vláken 5 - 6 cm.[7]

4. generace[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtá generace na rozdíl od umělé trávy 3. generace již nevyužívá pryžovou vyplň nad vrstvou písku, ale směs různých tvarovaných přízí, což umožňuje více mírnit pády a ještě více napodobuje chování míče na přírodním trávníku.[8]

Koberce na umělý trávník sestávaly z 57 % PE, 32 % PP a 11 % PA.[9] 40 % ploch bylo v roce 2006 instalováno na fotbalových hřištích, 40 % na tenisových, 10 % na hřištích pro pozemní hokej a 10 % na ostatních plochách.[2]

V roce 2010 stál např. v Německu umělý trávník včetně instalace na fotbalovém hřišti cca 60 €/m2.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kunstrasen [online]. Info Magazin, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d Goswami: Advances in carpet manufacture, Woodhead Publishing 2009, ISBN 978-1-84569-333-6, str. 102-137
  3. Herstellung von Kunstrasen [online]. Kunstrasenwelt, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 
  4. Umělá tráva, praktická ozdoba na zahradu - Umělky.cz. www.umelky.cz [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  5. Frequently Aked Questions [online]. Allturf, 2008 [cit. 2017-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-05. (anglicky) 
  6. CONWAY, Neil. The History of Artificial Grass [online]. 2021-05-22 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ČTK. Umělý trávník třetí generace hlásí nástup. iDNES.cz [online]. 2005-01-20 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  8. MORROW, Andrew. Dawn of 4th Generation synthetic turf systems in Australia. blog.sporteng.com.au [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Synthetic Turf [online]. Retail Turf Solution, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Warum der Kunstrasen teuer ist [online]. volksfreund, 2010-03-12 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]