Umělá pohádka
Umělá pohádka (také autorská pohádka, moderní pohádka) je pohádka, u níž známe autora (na rozdíl od pohádky lidové, kde je znám pouze sběratel, který pohádku zapsal, není tak jejím tvůrcem). Čeňková definuje autorskou pohádku jako umělý příběh s pohádkovými (zejm. kouzelnými) prvky, který je určený především dětem.[1] Pro umělou pohádku je typické mísení žánrů (např. s fantasy, detektivkou aj.), žánrové hranice se tak často překrývají nebo stírají. Tematika a jednotlivé motivy moderních pohádek bývají ovlivněny dobou svého vzniku, takovými aktualizacemi (přítomnost moderní techniky, odkazy k dobové kultuře i společensko-politickému životu) se příběhy přibližují dobovému čtenáři, na druhou stranu však do jisté míry ztrácí svou nadčasovost.
Umělá pohádka v českém prostředí prošla zásadními posuny:
- 19. stol. – důraz na morálně-výchovné vyznění
- 20. a 30. léta 20. stol. – sociální tematika
- 40. a 50. léta 20. stol. – důraz na výchovný prvek v duchu socialismu, pohádky jsou schematické, odpovídají zásadám socialistického realismu
- 60. léta 20. stol. – počátek nonsensových pohádek, průnik humoru, parodie, ale i psychologické roviny
- od 70. let 20. stol. – konfrontace s filmovou tvorbou
Významnými autory umělých pohádek jsou:
Čeští autoři[editovat | editovat zdroj]
- Jan Karafiát (Broučci)
- František Hrubín
- Josef Lada (Kocour Mikeš, Bubáci a hastrmani)
- Jan Werich (Fimfárum)
- Karel Čapek (Devatero pohádek)
- Josef Čapek (Povídání o pejskovi a kočičce)
- Bohumil Říha (Honzíkova cesta)
- Vladislav Vančura (Kubula a Kuba Kubikula)
- Miloš Macourek (Mach a Šebestová)
- Václav Čtvrtek (Rumcajs)
Cizí autoři[editovat | editovat zdroj]
- Charles Dickens (Vánoční koleda)
- Bernard Clavel (Čas vlků)
- Antoine de Saint-Exupéry (Malý princ)
- Hans Christian Andersen (Statečný cínový vojáček)
- Carlo Collodi (Pinocchiova dobrodružství)
- Alan Alexander Milne (Medvídek Pú)
- Arnold Lobel (Kvak a Žbluňk jsou kamarádi)
Odborná literatura[editovat | editovat zdroj]
- Luisa Nováková (Proměny české pohádky)
- Věra Brožová (Karafiátovi Broučci v české kultuře)
- Svatava Urbanová (Dialogy Ivy Procházkové)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1957-, Čeňková, Jana,. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury : adaptace mýtů, pohádek a pověstí, autorská pohádka, poezie, próza a komiks pro děti a mládež. Vyd. 1. vyd. Praha: Portál 171 s. ISBN 807367095X, ISBN 9788073670955. OCLC 85165380
