Ujar
| Ujar Уя́р | |
|---|---|
 | |
.png) Znak .png) Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°49′ s. š., 94°19′ v. d. |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Sibiřský |
| Kraj | Krasnojarský |
  Ujar | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 27,70 km² |
| Počet obyvatel | 12 036 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 434,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1760 |
| Oficiální web | admuyar |
| Telefonní předvolba | 39146 |
| PSČ | 663920 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ujar (rusky Уя́р) je město (původně známé jako stanice Kljukvennaja) v Rusku, správní centrum Ujarského okresu Krasnojarského kraje.
Tvoří obec se statutem městského sídla, město Ujar, jako jediná obydlená oblast v jejím rámci.[4] V rámci administrativně-územní struktury odpovídá administrativně-územní jednotce města Ujar.[5][6] v Krasnojarském kraji v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl přes dvanáct tisíc obyvatel.
Poloha a doprava
[editovat | editovat zdroj]Ujar leží v předhůří Východního Sajanu na řece Ujarce v povodí Jeniseje. Od Krasnojarsku, správního střediska kraje, je vzdálen přibližně 130 kilometrů východně.
Jedná se o železniční uzel. Nachází se zde velké nádraží na Transsibiřské magistrále (4229. kilometr od Moskvy), od které se zde odpojuje 56 kilometrů dlouhá propojovací trať na Jihosibiřskou magistrálu. Několik kilometrů severně od města prochází dálnice R255 z Novosibirsku do Irkutsku.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Město vzniklo na tehdejším sibiřském traktu v roce 1760, kdy se zde usídlili osadníci z tehdejší Simbirské gubernie. V roce 1897 byla do obce přivedena Transsibiřská magistrála.
Na konci 19. století byla v souvislosti s výstavbou Transsibiřské magistrály zřízena železniční stanice Ujarskaja. V roce 1897 byla přejmenována na stanici Olgino, poté na stanici Kljukvennaja (pojmenovanou po železničním inženýrovi). V roce 1973 byl obnoven původní název Ujar.[2]
Městem je Ujar od roku 1944. V květnu 2022 došlo ve městě k požáru, který zničil 201 domů.[3]
Boj československých legionářů
[editovat | editovat zdroj]Během občanské války v oblasti obce operoval Kljukvenský front, který vedl zuřivé boje s československými legionáři. V boji o železniční stanici Kljukvennaja bojovalo cca 400 legionářů z 1. úderného praporu Československých legií v Rusku proti cca 2100 rudoarmějcům. Dne 16. června 1918 se legionářům podařilo železniční stanicí dobýt; při tomto boji padlo 15 legionářů.[4] V roce 1919 byl ve městě posádkou 2. československý jízdní pluk "Sibiřský".[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ujar na německé Wikipedii a Уяр na ruské Wikipedii.
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
- ↑ Уяр // «Историческая энциклопедия Сибири» (2009). ИРКИПЕДИЯ - портал Иркутской области: знания и новости [online]. [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Остались только печки: жители показали, как выглядит Уяр Красноярского края после пожаров. tvk6.ru [online]. 2022-05-08 [cit. 2024-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Slovník prvního československého odboje 1914-18. Příprava vydání Jan Galandauer, Vojenský historický ústav v Praze, Český Svaz Bojovníků za Svobodu. Praha: Hermes 165 s. Dostupné online. ISBN 978-80-900677-7-6. S. 65.
- ↑ KARAS, Jaroslav. 2. československý jízdní pluk "Sibiřský". Online, diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, 2013. [cit. 2025-11-29].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ujar na Wikimedia Commons
