Uhřičice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uhřičice
Socha svatého Floriána
Socha svatého Floriána
Znak obce UhřičiceVlajka obce Uhřičice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKojetín
Obec s rozšířenou působnostíPřerov
(správní obvod)
OkresPřerov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel516 (2023)[1]
Rozloha9,22 km²[2]
Katastrální územíUhřičice
Nadmořská výška198 m n. m.
PSČ752 01
Počet domů211 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduUhřičice 111
752 01 Kojetín
uhricice@volny.cz
StarostaJaroslav Křepelka
Oficiální web: www.uhricice.cz
Uhřičice
Uhřičice
Další údaje
Kód obce552879
Kód části obce173380
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhřičice jsou obec ležící v okrese Přerov a mezi městem Kojetín a obcí Polkovice. Žije zde 516[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Uhřík (zdrobněliny jména Uher, které znamenalo "Maďar"). Výchozí tvar Uhřičici byl označením obyvatel vesnice a jeho význam byl "Uhříkovi lidé".[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Obec Uhřičice leží jihozápadním směrem od města Přerov na pravém břehu řeky Moravy. Uhřičice jsou cenným příkladem hanácké zemědělské vesnice s dochovanou dispozicí a parcelací na cestě z Kojetína do Tovačova na pravém břehu řeky Moravy.[1] Historické jádro vsi středověkého původu tvoří široká ulicovka. Jižně nedaleko obce se rozkládá město Kojetín. Kolem západního okraje obce prochází železniční trať vedoucí z Kojetína do Tovačova, která byla původně používaná jako vlečka do tovačovského cukrovaru a po řadu desetiletí též k osobní dopravě. Od východního okraje obce se rozprostírá malebný lužní les, v jehož prostoru je malá studánka. Studánka se nachází v remízku „Čvachůvka“ západně od obce při silnici na Prostějov. Severovýchodně od obce najdeme zajímavou technickou památku z roku 1911 nesoucí název sifon.[2] Jedná se o uměle vybudované křížení dvou vodních toků – Valové a Bolelouckého náhonu – podtokem. Tento sifon je největší svého druhu v Evropě. Sifon byl vybudován v roce 1908.[5][6] Jen pár stovek metrů od sifonu se nachází betonový akvadukt Vantroky. Jedná se však o stavbu s podstatně delší historií, než má sifon, která se začíná psát již koncem 16. století. Právě tehdy totiž došlo k prodloužení středověkého mlýnského náhonu až do Kojetína a jeho křížení s říčkou Valovou vyřešil tehdejší stavitel překlenutím Valové dřevěným korytem, tedy tzv. vantrokami. Ty byly široké 10,5 metru a dřevo později nahradilo železo. Jenže překlenutí Valové vantrokami se stalo hlavní příčinou zdejších častých záplav (však slavné Troubky leží nedaleko). Proto došlo v letech 1907 až 1908 k regulačnímu opatření, které prováděla stavební firma Pittel Brausewetter. A právě tehdy vznikl již zmíněný Sifon.[3]

Památky[editovat | editovat zdroj]

K zajímavým památkám v Uhřičicích patří barokní sousoší svatého Floriana, patrona obce, od J. A. Heinze zhotovené v roce 1742. Nachází se ve středu obce blízko obecního úřadu. U jižního okraje obce jsou barokní boží muka z roku 1798 s obrázkem svatého Floriana. Na budově místní školy je umístěna busta J. A. Komenského, kterou vytvořil F. Úprka v roce 1905. Vedle obce leží přes řeku Valová most, v jehož zábradlí jsou zachovány otvory ze druhé světové války po střelách dum-dum. Na konci války zde proběhla přestřelka mezi partyzány a nacisty. Východně nedaleko obce prochází zelená turistická značka.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pověst říká, že Uhřičice založil český panovník, když táhl proti Uhrům. O části obce se píše jako o majetku moravské církve v písemné zmínce z roku 1141. V roce 1174 dostal darem celou obec biskupský kostel v Olomouci od moravského knížete Oldřicha.

Významná data:

  • 1277 – První připomínka mlýna
  • 1450 – První zmínka o škole, dále r. 1515 a trvale od roku 1643.
  • 1480 – Za válek Jiřího z Poděbrad obec zpustla, ale v tomto roce je opět uváděna jako osídlená.
  • 1515 – V obci 45 usedlých a škola
  • 1767 – V obci 40 sedláků, 19 chalupníků, mlynář, šenkýř a 5 domkařů
  • 1785 – Vyplacení obce z roboty
  • 1819 – Při požáru vyhořela celá obec i ovocné sady od sádla, které se vznítilo při smažení koblihů
  • 1830 – V obci 73 domů a 613 obyvatel
  • 1830 – Poprvé zaznamenáno užívání pluhu
  • 1860 – Poprvé zaznamenáno užívání kosy
  • 1874 – Poprvé zaznamenáno užívání secího stroje
  • 1878 – Poprvé zaznamenáno užívání mláticího stroje
  • 1875 – Občané Uhřičic zachránili 21 cikánů před utonutím
  • 1895 – Zbudovaná železniční trať
  • 1910 – 116 domů a 749 lidí
  • 1911 – Zaplavení části obce při povodni
  • 1911 – Vybudován Sifon
  • 1997 – Zaplavení části obce při povodni
  • 2000 – 210 domů a 608 obyvatel
  • 2006 – 602 obyvatel

Pečeť[editovat | editovat zdroj]

Pečetí obce bylo několik:

  • v 16. století zobrazovala rádlo, brázdu a nápis „Obec Uhřičice“,
  • v 18. století nápis „SIGIL COMVNITATIS VHRZITZ“ a poprsí Jana Křtitele a
  • v 19. století postavu sv. Floriána hasícího oheň.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Tomáš Kuzník (1716–1786), český kantor, básník a hudební skladatel
  • František Jášek (1797–1849), kněz, hospodářský správce kapituly olomoucké a kanovník kroměřížský
  • Amálie Vrbová, psala pod pseudonymem Jiří Sumín (1864–1936), autorka románů z vesnického prostředí
  • František Skopalík (1863–1936), malíř a architekt, navrhl státní hřebčinec v Písku. Měl vlastní atelier ve Vídni.

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

  • Sifon: 49.3775967N, 17.3043539E
  • Betonový akvadukt Vantroky: 49.3721350N, 17.3011158E
  • Socha sv. Floriána: 49.3719150N, 17.2933817E

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 632, 633.
  5. Obecní kronika
  6. Fotografie a další informace

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]