Uhlířský vrch (Bruntálská vrchovina)
| Uhlířský vrch | |
|---|---|
 kostel Panny Marie Pomocné na vrcholu | |
| Vrchol | 672 m n. m. |
| Prominence | 71 m ↓ západní sedlo |
| Izolace | 3,8 km → Železný vrch |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Nízký Jeseník/Bruntálská vrchovina |
| Souřadnice | 49°58′19″ s. š., 17°26′26″ v. d. |
  Uhlířský vrch | |
| Hornina | čedič |
| Povodí | Odra |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Uhlířský vrch | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.jpg) horninové podloží lokality | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 26. dubna 1966 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Bruntál |
| Nadm. výška | 620–665 m n. m. |
| Rozloha | 3,54 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Bruntál |
| Umístění | Bruntál |
| Další informace | |
| Kód | 472 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uhlířský vrch (německy Köhler Berg) je jedna z nejmladších vyhaslých sopek na českém území.[2] Leží ve Slezsku, asi dva kilometry jihozápadně od okraje města Bruntálu (v katastrálním území Bruntál-město). Má nadmořskou výšku 672 metrů.
Na vrcholu stojí barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné. Od kostela k městu byla současně s dostavbou kostela vysázena čtyřřadová lipová alej z roku 1766, dlouhá kolem jednoho kilometru. Jižně od vrcholu se nachází opuštěný lom, chráněný jako přírodní památka.
Přírodní památka
[editovat | editovat zdroj]Na jižním svahu je opuštěný lom po bývalé těžbě tufů, který byl roku 1966 prohlášen přírodní památkou. Převážně písčité tufy obsahují větší sopečné pumy. Lávový proud vytékal původně ze sopky východním a severovýchodním směrem. Je tvořen čedičem.
Poutní kostel Panny Marie Pomocné
[editovat | editovat zdroj]
Původní dřevěná poutní kaple byla postavena v roce 1653 řádovým místodržícím Oswaldem z Liechtensteina, jako daleko viditelný symbol vítězství katolické církve nad protestanty. Na místě kaple byl v letech 1755–1765 postaven krnovským architektem Jiřím Friedrichem Gansem jednolodní barokní kostel. V dřívějších dobách stával vedle kostela hostinec s dodnes dochovanou studnou, jejíž hloubka je čtyřicet metrů a je bez vody (měřeno v r. 2005).
Lipová alej
[editovat | editovat zdroj]Cesta k vrcholu kopce je lemována čtyřřadou lipovou alejí. Alej dal v letech 1766 – 1770 vysázet svobodný pán komtur von Riedheim. Roku 1973 byly stromy aleje prohlášeny za památné a o 20 let později se celý areál včetně lipové aleje stal kulturní památkou. V roce 2008 se ucházela o titul Strom roku. Ve 12. ročníku ankety Alej roku se stala Alejí roku 2022.[3]
Křížová cesta
[editovat | editovat zdroj]Podél horní části aleje bylo v roce 1916 vztyčeno 14 stojanů s obrazy křížové cesty, které namaloval malíř Franz Templer podle předloh Gebhardta Fugela z Mnichova. Po druhé světové válce byla torza jednotlivých zastavení odstraněna.
K obnově křížové cesty došlo až v roce 2001 a zasloužil se o ni bruntálský umělecký řezbář František Nedomlel, který během čtyř let zhotovil dřevěné plastiky pro patnáct zastavení z různých druhů dřevin vyskytujících se v Nízkém Jeseníku. Na znovuvybudování křížové cesty bylo vybráno téměř dva miliony korun. Kvádrové podstavce jednotlivých zastavení byly vyrobeny z různých druhů místních hornin, na jejich čelních stranách jsou umístěny mramorové desky se jménem donátora zastavení.[4]
Výhled a přístup
[editovat | editovat zdroj]Vrcholek vyhaslé sopky je místo dalekého rozhledu a může sloužit jako dobrý orientační bod. Otevírá se odtud pohled na okolní vrcholy Nízkého Jeseníku a v dáli je viditelný Hrubý Jeseník.
Nejlepším přístupovým místem se jeví silnice III. třídy z Bruntálu na Moravskoslezský Kočov a Valšov (vede souběžně s hlavní silnicí č. 45 na Šternberk)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Uhlířský vrch a sopky na Bruntálsku
- ↑ Alej roku. Výsledky hlasování 2022. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Historická alej a křížová cesta na Uhlířský vrch
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhlířský vrch na Wikimedia Commons - Zdeněk Kukal: Mohou se probudit sopky v Čechách?, časopis 21. století. Publikováno: 19. 12. 2005.
