Uherský Brod
Uherský Brod | |
---|---|
Masarykovo náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Uherský Brod |
Obec s rozšířenou působností | Uherský Brod (správní obvod) |
Okres | Uherské Hradiště |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°1′30″ s. š., 17°38′50″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 16 410 (2023)[1] |
Rozloha | 52,06 km²[2] |
Nadmořská výška | 251[3] m n. m. |
Počet domů | 3 380 (2021)[4] |
Počet k. ú. | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 100 Uherský Brod 688 17 Uherský Brod posta |
Starosta | Ing. Ferdinand Kubáník |
Oficiální web: www | |
Uherský Brod | |
Další údaje | |
Kód obce | 592731 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Uherský Brod (německy Ungarisch Brod, maďarsky Magyarbród) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 14 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na řece Olšavě. Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.
Historie
Středověk
První písemné zmínky o městě pochází z roku 1140. Uvádí se jako osada Brod či Na brodě, neboť zde byl brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. V roce 1272 král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na královské město a udělil mu řadu výsad, čímž mu zajistil prosperitu. Během husitských válek bylo město opěrným bodem pro tažení do Horních Uher.
16. století a třicetiletá válka
Dne 18. června roku 1506[5] král Vladislav Jagellonský daroval město Janovi z Kunovic, takže Brod přestal být královským městem. V 16. století zažil velký rozvoj, byla postavena radnice a Panský dům. Období rozkvětu skončilo na začátku 17. století, kdy na město začali útočit Maďaři. Úpadek pokračoval i v době třicetileté války, při níž byl Brod značně poničen. Zkázu znamenalo i vyhnání protestantů, kteří tvořili většinu obyvatel.
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie u bývalého kláštera dominikánů byl do nynější podoby přestavěn v letech 1636–1670. Zdejší černá madona – milostný obraz Panny Marie - je cílem mnoha poutníků, zejména o Růžencové pouti první říjnovou sobotu a neděli.[6]
18. a 19. století
Po válce se město zvolna obnovovalo. Mezi novými osídlenci byli i Němci a většinou německy mluvící Židé.
Němci byli v 18. století dominantní a ovládali městskou radu. České obyvatelstvo se začalo prosazovat v 19. století. Němci tvořili ve městě menšinu, byli však podporováni židovskou komunitou. Německé hospodaření bylo katastrofální a skončilo bankrotem.[zdroj?] V roce 1890 přešla samospráva do českých rukou. Začal se rozvíjet průmysl, v roce 1894 byla založen Pivovar Janáček. Vznikaly i další firmy potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu.
I když v samotném městě byla početná německá a židovská menšina, okolní venkov byl převážně český. V 19. století se město sociálně-ekonomicky dělilo na tři části – město (centrum), židovské město a předměstí. V centru žili převážně řemeslníci, obchodníci, úředníci – české i německé národnosti. Židovskou čtvrť obývali převážně občané židovského původu. Předměstí mělo český a výrazně zemědělský charakter. Kolem roku 1850 ve městě žilo 3 000 obyvatel.
20. století
V průběhu jednoho století se počet obyvatel zdvojnásobil na 6 000 v roce 1945, přestože v průběhu druhé světové války okupanti židovskou komunitu zlikvidovali. Přeživší židé se do města většinou již nevrátili a usadili se v zahraničí.
Dne 27. června 1936 zde byla založena pobočka České zbrojovky Praha, dnešní Česká zbrojovka Uherský Brod. V roce 1951 vznikly Slovácké strojírny jako první velká firma na Uherskobrodsku v oblasti těžkého průmyslu. Do strojíren byla později zavedena železniční vlečka ze stanice Uherský Brod na Vlárské dráze.
Rozvoj těchto průmyslových oborů, ale i středně velkých podniků se výrazně projevil v nárůstu počtu obyvatel. V letech 1945–1990 se počet obyvatel ztrojnásobil a dosáhl počtu 18 000. Tento nárůst byl, kromě přirozeného přírůstku, způsoben stěhováním a částečně rovněž připojením Havřic, Maršova, Újezdce a Těšova k městu.
Růst počtu obyvatel znamenal i možnost kulturního rozvoje města. Vzniklo několik kulturních organizací a spolků. Již v roce 1951 byl založen folklórní soubor Olšava. U jeho zrodu stáli především zaměstnanci Slováckých strojíren. V roce 1960 byl zrušen okres Uherský Brod, což další rozvoj města zbrzdilo. Negativní vliv mělo rozdělení Československa 31. prosince 1992, neboť se Uherský Brod ocitl v pohraničí.
21. století
Dne 24. února 2015 v úterý od 12.30 hodin ozbrojený třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář v restauraci Družba zastřelil osm osob a jednu těžce zranil; po necelých dvou hodinách od masakru při akci policejní zásahové jednotky spáchal sebevraždu.
Vodní režim
Řeka Olšava teče čtyřmi z pěti městských částí: nejprve Újezdcem, kde z pravé strany přibírá říčku zvanou Šťávnice, která sem míří z Luhačovic. Zprava pak z újezdských vinohradů přitéká potok Hořeňůšek, v Těšově pak zleva Bánovský potok. V Uherském Brodě následuje z pravé strany Vinohradský potok (z rybníka na sídlišti Pod Vinohrady), levostranné přítoky Korečnice (Nivnička), Mlýnský potok v části Bajovec a Černý potok. Jako poslední se do ní vlévá pravostranný Havřický potok, pojmenovaný právě podle této části města.
Obyvatelstvo
Podle sčítání z roku 1930 zde v 1 099 domech bydlelo 5 936 obyvatel. K československé národnosti se hlásilo 5 445 obyvatel, k německé 42. Žilo zde 4 268 římských katolíků, 79 evangelíků, 998 příslušníků Církve československé husitské a 493 židů.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 5 855 | 6 492 | 6 935 | 7 399 | 8 014 | 8 384 | 8 821 | 9 856 | 12 565 | 14 406 | 17 459 | 17 721 | 17 592 | 16 758 |
Počet domů | 959 | 1055 | 1120 | 1221 | 1344 | 1452 | 1739 | 2076 | 2223 | 2334 | 2472 | 2744 | 2854 | 3017 |
-
Věková struktura obyvatel obce Uherský Brod roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Uherský Brod roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Uherský Brod roku 2011
Části města
Části města
V letech 2014-2018 byl starostou Patrik Kunčar, po komunálních volbách na podzim 2018 byl starostou zvolen Ferdinand Kubáník, kandidující za KDU-ČSL.
Hospodářství
Průmysl ve městě i okolí prezentují především firmy Česká zbrojovka Uherský Brod, Slovácké strojírny a Pivovar Uherský Brod.
Školství, kultura a sport
Město zřizuje osm škol mateřských (Mariánské náměstí, Obchodní, Olšava, Prim. Hájka, Svatopluka Čecha, Havřice, Těšov, Újezdec) a pět základních (Mariánské náměstí, Pod Vinohrady, Havřice, Na Výsluní a Újezdec).[9] Nacházejí se zde tři střední školy – Gymnázium J. A. Komenského, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod – a Střední odborné učiliště Uherský Brod.
Z kulturních institucí jsou zde zastoupeny Muzeum Jana Amose Komenského, Knihovna Františka Kožíka, Dům kultury Uherský Brod, Hvězdárna Uherský Brod a Kino Máj.[9]
Město provozuje akvapark Delfín, dále zde stojí Atletický stadion Lapač, Orelský stadion, Sportovní hala TJ SPARTAK Uherský Brod, venkovní koupaliště, zimní stadion, Lyžařský areál Mikulčin vrch a Sportovní střelnice "Maršov".[10]
Pamětihodnosti
- Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie je farní kostel postavený v letech 1717–1733 podle návrhu italského architekta Domenica Martinelliho. 60 metrů vysoká věž byla přistavěna v letech 1879–1881 architektem Gustavem Merettou.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie je bývalý klášterní kostel dominikánů a byl vybudován patrně na přelomu 13. a 14 století. V roce 1421 jej i s klášterem vypálili husité a byl obnoven po návratu dominikánů v roce 1435. Po roce 1546 kostel s klášterem využívali protestanti, po opětovném návratu dominikánů byl roku 1634 vypálen Švédy. Velkou přestavbou prošel v letech 1656–1673 za hraběnky Eleonory z Kounic, rozené z Dietrichštejna. V kostele se nachází obraz černé Madony, kopie ikony Panny Marie Čenstochovské.
- Kostel Mistra Jana Husa, původně farní kostel sv. Jana Křtitele, je nejstarší sakrální stavbou ve městě. K původně gotickému kostelu byla přistavěna renesanční věž a v 17. století byl barokně přestavěn. V roce 1733 se farním kostelem stal kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie. Za josefínských reforem byl v roce 1784 odsvěcen a přeměněn na skladiště. Roku 1898 byl využíván jako muzeum a v roce 1920 přešel do rukou Církve československé husitské.
- Mariánský sloup na Mariánském náměstí patrně z roku 1692
- Panský dům z roku 1512
- Muzeum Jana Amose Komenského
- Radnice – původně gotický dům daroval městu roku 1702 Dominik Ondřej z Kounic. Na vrcholu radniční věže je socha Spravedlnost z roku 1715. Pod věžními hodinami je socha Černého Janka z roku 1723.
Osobnosti
- Vladimír Babula (1919–1966), spisovatel
- Vlastimil Babula (* 1973), mezinárodní šachový velmistr
- Ladislav Boháč (1907–1978), herec, režisér, divadelník
- Reginald Dacík (1907–1988), teolog
- Josef Herčík (1922–1999), grafik, rytec. Jeden z nejvýznamnějších českých rytců poválečné doby, zvláště kvůli množství národních a mezinárodních vyznamenání, která dostal za svoji známkovou tvorbu.
- Jan Amos Komenský (1592–1670), filosof, pedagog, biskup. Uherský Brod je jedno ze tří možných Komenského rodišť. Každopádně zde ale prožil své dětství. Další možná rodiště jsou nedaleké Nivnice a Komňa. V Uherském Brodě je muzeum a gymnázium nesoucí jeho jméno. Na Masarykově náměstí se od roku 1992 nachází jemu věnovaný pomník Obelisk Via Lucis od světoznámého sochaře Ivana Theimera.
- František Kožík (1909–1997), spisovatel, esperantista
- Vojtěch Luža (1891–1944), generál, legionář
- Aneta Savarová (* 1986), moderátorka a novinářka
- Ignác Seichert (1847–1909), lékárník a politik, starosta Uherského Brodu, poslanec Říšské rady
- Zdeňka Švabíková (1912–1994), herečka, manželka Františka Kožíka
- Martin Johann Wikosch (1754–1826), historik, profesor, rektor
Partnerská města
- Naarden, Nizozemí, (kde je pohřben Jan Amos Komenský)
- Nové Mesto nad Váhom, Slovensko
- Gierałtowice, Polsko
Fotogalerie
-
Radnice
-
Kostel Mistra Jana Husa
-
Dominikánský klášter
-
Dům kultury
-
Základní škola Uherský Brod, Mariánské náměstí 41
-
Jedna z nemnoha zachovaných budov bývalé židovské zástavby – škola
-
Děvče z Uherského Brodu #1 – 1914
-
Děvče z Uherského Brodu #2 – 1914
-
Vlakové nádraží Uherský Brod na Vlárské dráze
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Uherský Brod místopisy.cz
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Město Uherský Brod - Historie města. www.ub.cz [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ado.cz/poutni/uhersky_brod/uhersky_brod.htm
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 14.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-02-27]. S. 694, 695, záznam 66. Dostupné online.
- ↑ a b PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE [online]. Uherský Brod, 2014-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.
- ↑ SPORTOVIŠTĚ [online]. Uherský Brod, 2014-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.
Související články
- Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie
- Jan Amos Komenský
- Mariánský sloup
- Panský dům
- Děkanát Uherský Brod
- Římskokatolická farnost Uherský Brod
- Česká zbrojovka Uherský Brod
- Slovácké strojírny
- Pivovar Uherský Brod
- Gymnázium J. A. Komenského
- Muzeum Jana Amose Komenského
- Nový židovský hřbitov v Uherském Brodě
- Starý židovský hřbitov v Uherském Brodě
- Střelba v Uherském Brodě
- Šťávnice
- Olšava
- Vlárská dráha
- ČSK Uherský Brod