Ugandský antihomosexuální zákon (2014)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ugandský antihomosexuální zákon (2014) (předtím západními médii nazýván jako návrh zákona „zabíjet gaye“ – Kill the Gays bill z důvodu ustanovení o trestu smrti ve svém originálním znění)[1][2][3] je trestní zákon přijatý ugandským parlamentem 20. prosince 2013, podle něhož se trestá homosexuální sexuální styk doživotním vězením, namísto zprvu zamýšlené smrti.

Původní návrh zákona podepsal ugandský prezident Yoweri Museveni 24. února 2014.[4][5] 1. srpna 2014 jej nicméně z procedurálních důvodů zrušil Ústavní soud Ugandy. [6][7][8]

Pokud by se zákon stal účinným, kriminalizoval by homosexuální vztahy jak v Ugandě, tak i mimo ni. Uganda by tak v souladu s tímto zákonem mohla trestat i ty, kteří vykonali pohlavní styk s osobou téhož pohlaví v zahraničí – extradice. Zákon dále pamatoval na tresty pro jednotlivce, skupiny i nevládní organizace, kteří by podporovali či nabádali ke stejnopohlavním sexuálním aktivitám, včetně sezdávání párů stejného pohlaví.

Homosexuální vztahy byly v Ugandě nezákonné podle britských koloniálních zákonů ještě před přijetím tohoto zákona podobně jako ve většině afrických zemí a trestaly se odnětím svobody v maximální délce trvání 14 let. Přísnější podobu anti-gay zákonů představil poslanec jednokomorového Národní parlamentu David Bahati 14. října 2009. Zvláštní podnět k jeho zpracování byl přijat před měsícem[kdy?] po dvoudenní konferenci, na které tři křesťanští misionáři ze Spojených států odsoudili homosexualitu jako přímý útok na koexistenci afrických rodin.

Několik zdrojů později uvedlo, že zákon dost hrubým způsobem prohloubil již existující místní homofobii, a také prakticky delegitimizoval veškeré diskuze o homosexualitě.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Protest AIDS Coalition to Unleash Power proti přijetí zákona, New York

Podle lidskoprávních organizací žije v Ugandě minimálně 500 tisíc homosexuálně orientovaných občanů na místních 31 milionů obyvatel. Ugandská vláda toto číslo rozporuje a BBC tvrdí, že je to z hlediska statistického nemožné.[9]

Stávající právní úprava trestá homosexuální styk odnětím svobody v maximální délce trvání 14 let. Jedná se o dědictví britského kolonialismu, kdy se kriminalizovalo smilstvo proti přírodě páchané místními lidmi.[10][11][12][13][14] V některých částech země byla mužská homosexualita věkově stratifikovaná podobně jako ve starém Řecku, kde válečníci zacházeli s mladými muži jako s nevěstami, když neměli k dispozici ženy. Jednalo se tedy o klasickou prostituci.[15] Lidskoprávní skupiny požadují zrušení těchto zákonů a dekriminalizaci homosexuality. Jako odůvodnění uvádějí zastaralost koloniální legislativy a její podporu předsudků a násilí vůči LGBT komunitě.[16]

Podle afrického zpravodajce má tamní obyvatelstvo tendenci homosexualitu vnímat jako neafrickou a nekřesťanskou. 38 z 53 afrických národů kriminalizuje homosexualitu podobným způsobem.[11] Průzkum z r. 2013 shledal, že drtivá většina Uganďanů homosexualitu odsuzuje.[17] Jedinými zeměmi Subsaharské Afriky, jejichž vlády podporují LGBT práva jsou Jihoafrická republika a Namibie, ačkoli i zde jsou rozšířeny případy nápravného znásilňování lesbických žen (typickým případem je vražda Eudy Simelanové) a jiného anti-LGBT násilí, které tamní policie často přehlíží, a dokonce i tiše podporuje. Jako v drtivé většině afrických národů čelí homosexuálové v Ugandě přímému fyzickému násilí, vandalismu, vydírání, výhrůžkám, smrtí a nápravnému znásilňování.[18][19]

Od 5. do 8. března 2009 probíhal workshop organizovaný Family Life Network zaštítěný Stephenem Langou, který se nesl pod názvem „Seminář o homosexualitě“. Místem konání bylo ugandské hlavní město Kampala.[20] Workshopu se zúčastnili tři američtí evangeličtí misionáři: Scott Lively, autor několika knih odsuzujících homosexualitu; Caleb Lee Brundidge, „bývalý“ homosexuál tvrdící, že homosexualitu lze léčit; a Don Schmierer, člen výboru Exodus International, organizace věnující se „osvobození z homosexuality“ prostřednictvím přijetí Ježíše Krista.[21][22] Podle New York Times byla tématem konference homosexuální agenda: jak napravit homosexuála?, jak homosexuální muži sodomizují dospívající chlapce? proč je homosexuální hnutí zlem, jehož cílem je zničit společnost založenou na manželství a nahradit je kulturní a sociální promiskuitou.[18] Kapya Kaoma, anglikánský pastor ze Zambie, byl na konferenci taktéž přítomný a vše z ní zaznamenával. Veřejně potvrdil své stanovisko, že legalizace homosexuality povede k akceptaci pedofilie a bestiality. Dále tvrdil, že homosexuálové rozkládají společnost, mají na svědomí vysoký počet rozvodů, násilí na dětech a pandemii HIV/AIDS. O amerických homosexuálech uvedl, že se jedná o mladé lidi, kteří byli k homosexualitě svedení. Jeden z přítomných Uganďanů uvedl v reakci na Kaomu, že by parlament měl neprodleně sepsat nový zákon, který by se začal více zabývat problémem homosexuality, a který by ji neřešil pouze na národní, nýbrž i mezinárodní úrovni. Podle něj by bylo nejlepší, kdyby se opatření začala dělat ihned.[20]

To samé uvedl během března 2009 na živém setkání s několika ugandskými poslanci a ministrem etiky a integrity Jamesem Nsabou Buturou. Langa pak na svém blogu napsal: „Jsem mile překvapen z výsledků našeho úsilí. Je téměř navýsost jasné, že nadcházející týdny se ponesou v duchu značného rozvoje morálního klimatu a masivního nárůstu prorodinného aktivismu ve všech sociálních sférách. Taktéž mám velkou radost z reakcí obyvatel Kampaly, kteří naší kampaň vnímají jako jakousi nukleární bombu proti homosexuální agendě, která se v Ugandě rozrůstala. Modlím se za to, aby mé odhady byly pravdivé.“[23][24]

V dubnu 2009 zveřejnil ugandský tisk jména obviněných homosexuálů s návodem na to, jak je správně identifikovat ve veřejném prostoru. V říjnu 2010 vyšel další článek v Rolling Stone s podrobným popisem minimálně 100 gayů a leseb, včetně jejich fotek a míst bydliště. Vedle seznamu byla žlutě zvýrazněná výzva „pověste je!“. Julian Pepe, programový koordinátor Sexual Minorities Uganda, řekl, že dotyční lidé po zveřejnění obou článků žijí v neustálém strachu. Někteří z nich se stali terčem útoků, jiný byli okamžitě propuštěni z práce a nuceni úplně změnit místo svého bydliště. Autor článku řekl, že jeho účelem bylo udat gaye a lesby autoritám, aby mohly neprodleně zahájit trestní řízení. Ministr Buturo odmítl stížnosti od homosexuálů a jejich příznivců na nucené outování s tím, že jsou pouhou součástí kampaně, která jim má zajistit podporu a sympatie v zahraničí.[25][26] Ugandské soudy nicméně nařídily Rolling Stone, aby přestal zveřejňovat fotografie gayů a leseb poté, co je David Kato zažaloval.[27]

Langa dále citoval slova nelicencovaného konverzního terapeuta Richarda A. Cohena, která se nachází v knize Coming Out Straight, která se stala jakýmsi návodem jak pro něj, tak i jiné prominentní Uganďany.

Homosexuálové nejméně 12krát častěji zneužívají děti než heterosexuálové; homosexuální učitelé nejméně 7krát častěji sexuálně obtěžují své žáky; homosexuální učitelé mají podle odhadů nejméně 25 % podíl na pohlavním zneužíváním žáků, 40 % sexuálních útoků mají na svědomí aktivní homosexuálové.

Tyto hypotézy jsou založeny na lživé studii od Paula Camerona, který za ni byl vyloučen z Asociace amerických psychologů, Asociace kanadských psychologů a Americké sociologické asociace. Cohen však zneužil neznalosti Uganďanů a řekl, že pokud se kniha přetiskne, pak budou tyto statistiky odstraněny.[28][29][30]

Legislativní proces[editovat | editovat zdroj]

Návrh zákona[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2009 přijal ugandský parlament rezoluci, na základě níž měl v říjnu poslanec David Bahati navrhnout přísnější zákon proti homosexualitě.[31] Ten tak učinil 13. října 2009.

V důvodové zprávě k návrhu zákona uvádí Bahati následující:[32]

  • „ochrana tradiční rodiny spočívající v zákazu (I.) jakýchkoli forem sexuálních vztahů mezi příslušníky téhož pohlaví; (II.) podpory nebo uznávání takových sexuálních vztahů ve státních institucích a jiných institucích závislých na podpoře ze státního rozpočtu, jakož i nevládních organizací, a to jak na území Ugandy, tak i mimo ní.“
  • „posílení schopnosti státu vypořádat se s jakýmikoli formami vnitřních a vnějších útoků na tradiční heterosexuální rodinu.“
  • „sexuální přitažlivost mezi osobami stejného pohlaví není vrozená a neměnná charakteristika.“
  • „ochrana naší vlasti, kultury, lidu, práva, náboženství a tradičních rodinných hodnot proti pokusům aktivistů za sexuální práva o jejich nahrazení hodnotami sexuální promiskuity.“
  • „ochrana nevinnosti ugandských dětí a mládeže před sexuálním násilí a deviacemi, kterou ohrožují kulturní změny, nekontrolované informační technologie, nedostatečná výchova ze strany rodičů a snahy o výchovu dětí v homosexuálních vztazích prostřednictvím adopcí, pěstounské péče apod.“

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uganda Anti-Homosexuality Act, 2014 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Malone, Barry (13 May 2011). Uganda's "kill the gays" bill shelved again Archivováno 21. 7. 2018 na Wayback Machine. Reuters. Retrieved 2 September 2011
  2. ↑ Thockmorton, Warren (23 July 2011). Pastor decries "misrepresentation" of "kill the gays" bill, Salon.com. Retrieved 2 September 2011.
  3. ↑ Pearson, Christopher (16 January 2011.) Don't blame preachers for anti-gay bill, The Australian. Retrieved 2 September 2011.
  4. ↑ Uganda's President signs anti-gay bill into law. CNN News. 24 February 2014. Dostupné online [cit. 24 February 2014]. (anglicky) 
  5. ↑ Museveni signs Uganda anti-gay bill [online]. 24 February 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Uganda anti-gay law challenged in court. The Guardian. 31 July 2014. Dostupné online [cit. 1 August 2014]. (anglicky) 
  7. ↑ Uganda court annuls anti-gay law. BBC News. 1 August 2014. Dostupné online [cit. 1 August 2014]. (anglicky) 
  8. ↑ Uganda constitutional court annuls new anti-gay law. Times LIVE. 1 August 2014. Dostupné online [cit. 1 August 2014]. (anglicky) 
  9. ↑ Mmali, Joshua (22 December 2009). Uganda fear over gay death-penalty plans, BBC. Retrieved 7 January 2010.
  10. ↑ Uganda: ‘Anti-Homosexuality’ Bill Threatens Liberties and Human Rights Defenders, Human Rights Watch (15 October 2009). Retrieved 7 January 2010.
  11. ↑ a b The love that still dare not speak its name, The Independent, (11 January 2010). Retrieved 11 January 2010.
  12. ↑ HAN, Enze; O'MAHONEY, Joseph. British colonialism and the criminalization of homosexuality. Cambridge Review of International Affairs. 2014, s. 268–288. Dostupné online [cit. 16 January 2016]. DOI 10.1080/09557571.2013.867298. (anglicky) 
  13. ↑ IRELAND, Patrick R. A Macro-Level Analysis of the Scope, Causes, and Consequences of Homophobia in Africa. Cambridge Review of International Affairs. September 2013, s. 47–66. Dostupné online [cit. 16 January 2016]. DOI 10.1353/arw.2013.0038. (anglicky) 
  14. ↑ BOWCOTT, Owen. Uganda anti-gay law led to tenfold rise in attacks on LGBTI people, report says. The Guardian. 11 May 2014. Dostupné online [cit. 15 January 2016]. (anglicky) 
  15. ↑ Murray, Stephen O. (2005). Homosexuality in "Traditional" Sub-Saharan Africa and Contemporary South Africa, hosted at Le Seminaire Gai (hosting site in French). Retrieved 9 January 2010.
  16. ↑ [1], Pambazuka News (26 February 2014).
  17. ↑ http://www.pewglobal.org/2013/06/04/the-global-divide-on-homosexuality/
  18. ↑ a b Gettleman, Jeffrey (3 January 2010). Americans’ Role Seen in Uganda Anti-Gay Push, The New York Times. Retrieved 7 January 2010.
  19. ↑ Rice, Xan (29 November 2009). Uganda considers death sentence for gay sex in bill before parliament, The Guardian. Retrieved 7 January 2010.
  20. ↑ a b Kaoma, Kapya (Winter 09/Spring 10). The US Christian Right and the Attack on Gays in Africa, PublicEye.org. Retrieved 7 January 2010.
  21. ↑ About us, Exodus International (2005). Retrieved 7 January 2009.
  22. ↑ exgaywatch.com, 2009/03.
  23. ↑ LINKINS, Jason. Anti-Gay Evangelicals Attempt To Distance Themselves From Ugandan Anti-Gay Bill They Inspired [online]. Huffington Post, 25 May 2011 [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Lively, Scott (17 March 2009). Report from Uganda Archivováno 21. 7. 2011 na Wayback Machine., The Pro-Family Resource Center of Abiding Life Ministries. Retrieved 16 December 2016.
  25. ↑ Uganda newspaper publishes 'gay list,' calls for their hanging, CNN. Retrieved 27 October 2010.
  26. ↑ 'Hang them': Uganda paper publishes photos of gays[nedostupný zdroj] The Washington Post (19 October 2010). Retrieved 27 October 2010.
  27. ↑ GETTLEMAN, Jeffrey. Ugandan Who Spoke Up for Gays Is Beaten to Death. The New York Times. 27 January 2011. Dostupné online [cit. 14 August 2011]. (anglicky) 
  28. ↑ Rachel Maddow Shuts Down Gay-Cure Advocate, New York (magazine) (9 December 2009). Retrieved 8 January 2010.
  29. ↑ Richard Cohen: Gay-To-Straight 'Therapist' Spars With Rachel Maddow (VIDEO), The Huffington Post (9 December 2009). Retrieved 8 January 2010.
  30. ↑ Interview with Richard Cohen The Rachel Maddow Show (9 December 2009). Retrieved 8 January 2010.
  31. ↑ McVeigh, Tracy; Harris, Paul; Among, Barbara (13 December 2009). Anti-gay bigots plunge Africa into new era of hate crimes The Guardian. Retrieved 7 January 2010.
  32. ↑ Uganda Antigay Bill Draft, April 2009 [online]. Publiceye.org [cit. 2016-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Práva LGBT+ lidí
obecně
konkrétně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ugandský_antihomosexuální_zákon_(2014)&oldid=23234340“