Udržitelné investování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Udržitelné investování, nebo také investování podle Environmentální, Sociální a Governance (ESG) kritérií, je forma investování při které se mimo finančního zisku hledí také na udržitelnost a sociální impakt dané investice.[1]

Zastánci ESG poukazují hlavně na benefity spojené s vyšší finanční výkonností a nižším rizikem.[2]

Historie ESG[editovat | editovat zdroj]

Pojem ESG vznikl až v roce 2006 reportu OSN, na téma Principy Udržitelného investování. V tomto roce se 63 investičních společností, s majetkem pod správou (assets under management - AUM) s hodnotou 6.5 triliónu dolarů, zavázalo zohledňovat ESG kritéria ve svých finančních valuacích. V roce 2019 to pak již bylo 2,450 společností s AUM s hodnotou 80 trilionů dolarů.[3]

Různé variace udržitelného investování byli však tématem již dlouho předtím.[4] Jedním z prvních finančních instrumentů, který se zabýval konceptem ESG byl FTSE4Good Index Series, vznik v roce 2001. Tento index nabízel Britským penzijním fondům možnost zohlednit sociální, etické a environmentální faktory. V roce 2002 tento index také zohledňoval kritéria ohledně managementu. V roce 2003 pak i vyhodnocoval kritéria lidských práv. Posledně pak v roce 2005 začal zohledňovat i správu dodavatelského řetězce.

Rozdělení faktorů[editovat | editovat zdroj]

Environement faktor[editovat | editovat zdroj]

Environment indikátory hodnotí vliv společnosti na životní prostředí (např.: ekosystémy, lidské zdraví, ovzduší, půdu a vodu). Hlavními kritérii jsou pak energetická efektivita, uhlíková stopa nebo schopnost zpracovávat odpad.

Excelování v těchto kritérií by tak mělo vést k nižší nákladům například spojené s regulatorními opatřeními a soudním nebo reputačním rizikem.[5]

Socialní faktor[editovat | editovat zdroj]

Sociální indikátory hodnotí vliv společnosti na širší veřejnost (např.: zaměstnance, dodavatele, zákazníky). Hlavními kritérii mohou být spokojenost zákazníků, diversita ve společnosti, angažovanost zaměstnanců nebo charitativní dary.

Studie například ukazují, že firmy, které jsou na listu "100 nejlepších firem pro které pracovat v Americe" generovali o 2.3-3.8% vyšší výkonnost v daný rok než srovnatelné společnosti.[6]

Governance faktor[editovat | editovat zdroj]

Governanace indikátory hodnotí standarty při vedení společnosti. Hlavními kritérii mohou být kompenzace vrcholového managementu, peníze použité na lobbying, míra korupce nebo transparentnost vůči akcionářům. Firmy s lepším hodnocením pak mají také lepší kreditní hodnocení nebo nižší credit default swap spreads.[7][8]

Hodnoticí agentury[editovat | editovat zdroj]

Kritéria ESG jsou vyhodnocována nebo řešeny následujícími agenturami různými světovými agenturami např.:

  • MSCI
  • Global Reporting Initiative (GRI)
  • CFA Institute
  • International Federation of Accountants (IFAC)
  • Society of Investment Professionals in Germany (Deutsche Vereinigung für Finanzanalyse und Asset Management, DVFA)
  • Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development, UNCTAD)
  • European Academy of Business in Society (EABIS)

ESG v Česku[editovat | editovat zdroj]

Směrnice Evropského Parlamentu o nefinančním vykazování (NFRD) ukládá povinnost dotčeným společnostem zveřejňovat informace o udržitelnosti.[9] V Česku se nyní jedná pouze o "emitenty, jejichž investiční cenné papíry byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, pokud překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců".[10]

ETF s ESG tematikou[editovat | editovat zdroj]

Růst kapitálu ETF fondů s ESG tematikou postupuje mílovými kroky a jen mezi roky 2018 a 2019 byl příliv peněz v Evropě s vloženými 120 miliardami eur dvojnásobný. Podobný trend se dá sledovat i v USA. Mezi nejznámější firmy s touto politikou patří třeba Unilever, Vodafone, Wells Fargo, JPMorgan.

Nejsou to však jen mladí lidé. Tímto směrem se vydávají velká jména jako Ray Dalio, zakladatel světově největšího hedge fondu Bridgewater Associates operující se 140 miliardy $. Dalio se vyjádřil o nutnosti rozvíjení udržitelné společnosti a mimochodem i o narůstajícím třídním napětí či možné revoluci v Americe. Etické investování se objevuje jak u Norských státních fondů, tak v portfoliu České národní banky a uvažuje o tom i Evropská centrální banka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ESG 101: What is ESG?. www.msci.com [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KUMAR, N. C. Ashwin; SMITH, Camille; BADIS, Leïla. ESG factors and risk-adjusted performance: a new quantitative model. Journal of Sustainable Finance & Investment. 2016-10-01, roč. 6, čís. 4, s. 292–300. Dostupné online [cit. 2021-05-11]. ISSN 2043-0795. DOI 10.1080/20430795.2016.1234909. 
  3. https://insights.diligent.com/wp-content/uploads/2020/06/ESG-History-Status.pdf
  4. PUASCHUNDER, Julia M. The History of Ethical, Environmental, Social, and Governance-Oriented Investments as a Key to Sustainable Prosperity in the Finance World. Public Integrity. 2019-03-04, roč. 21, čís. 2, s. 161–181. Dostupné online [cit. 2021-05-11]. ISSN 1099-9922. DOI 10.1080/10999922.2018.1439563. 
  5. Five ways that ESG creates value. www.mckinsey.com [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. 
  6. EDMANS, Alex. The Link Between Job Satisfaction and Firm Value, with Implications for Corporate Social Responsibility. Rochester, NY: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  7. The impact of corporate social responsibility on the cost of bank loans. Journal of Banking & Finance. 2011-07-01, roč. 35, čís. 7, s. 1794–1810. Dostupné online [cit. 2021-05-11]. ISSN 0378-4266. DOI 10.1016/j.jbankfin.2010.12.002. (anglicky) 
  8. BAE, Sung C.; CHANG, Kiyoung; YI, Ha-Chin. The impact of corporate social responsibility activities on corporate financing: a case of bank loan covenants. Applied Economics Letters. 2016, roč. 23, čís. 17, s. 1234–1237. Dostupné online [cit. 2021-05-11]. (anglicky) 
  9. https://www.pse.cz/storage/documents/cs/ESG-NFRD_CZ.pdf
  10. Udržitelné investování – Příležitosti pro zelené a udržitelné investice. www.pse.cz [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. 

Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]