U Svatého Kamene

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
U Svatého Kamene
Poutní kostel Panny Marie Sněžné ve Svatém Kameni
Poutní kostel Panny Marie Sněžné ve Svatém Kameni
Lokalita
Zeměpisné souřadnice
U Svatého Kamene
U Svatého Kamene
Další údaje
Kód ZSJ 144231
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Interiér poutního kostela Panny Marie Sněžné ve Svatém Kameni
Interiér v kostele ve Svatém Kameni

U Svatého Kamene je základní sídelní jednotka v katastrálním území Rychnov nad Malší, které je součástí obce Dolní Dvořiště (okres Český Krumlov, Jihočeský kraj).

Jedná se především o poutní místo s kostelem Panny Marie Sněžné.

Historie poutního místa[editovat | editovat zdroj]

Podle tradice se tu na velkých balvanech kolem roku 1500 zjevila Panna Maria s Ježíškem. Odtud název "Svatý kámen". Kámen, na němž Madona seděla, se prý později rozpůlil na znamení pravdivosti zjevení a dvě části se mají od sebe vzdalovat. Až budou kameny od sebe vzdáleny tak, že tam projede vozka z koněm, má nastat soudný den.

První zpráva o zázračném uzdravení pochází z roku 1634, kdy se uzdravila tříletá dcerka zedníka Šimona Stepingera. Roku 1655 zde nechala abatyše klarisek z Českého Krumlova Anna Kristýna Pöperlová postavit poutní kostelík, kterému darovala obraz Panny Marie Sněžné. V 1. polovině 18. století byla kaple rozšířena na velký kostel. V letech 18481854 působila při poutním kostele kongregace redemptoristů, vyhnaných z Vídně, v letech 18951924 kongregace petrinů a po nich až do roku 1950 opět redemptoristů. Podle soupisu poutních míst v díle Des Osterreichers Wallfahrtsorte z roku 1913 od rakouského kněze Alfreda Hoppeho byl Svatý Kámen v té době třetím nejnavštěvovanějším poutním místem v jižních Čechách (po bechyňském klášteře a Dobré Vodě) s počtem 9-10,5 tisíc svatých přijímání za rok.[1]

Po roce 1948 následovala zkáza poutního místa, budova chátrala, interiér kostela byl vydrancován. Kostel sloužil k ustájení ovcí, jeho věž pak jako strážní hláska Pohraniční stráže. Roku 1975 byla zbořena tři ramena ambitů s tzv. klášteříčkem, přiléhajícím ke kostelu. V Rakousku, vpravo od silnice mezi Dolním Dvořištěm a Freistadtem byla v roce 1984 postavena téměř přesná replika tohoto kostela, včetně obou kamenů. Po roce 1989 byla za spolupráce Čechů, Rakušanů a Němců obnovena budova kostela, jeho interiér však již byl nenávratně zničen a nedochovalo se z něho prakticky nic. Obnoveny byly hlavní poutě, které se konají 5. srpna (posvěcení kostela) a 15. srpna (Nanebevzetí), kromě toho každou neděli od května do října mše svatá česky a německy.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOPPE, Alfred. Des Osterreichers Wallfahrtsorte. Wien: [s.n.], 1913. 
  2. ČERNÝ, Jiří. Poutní místa českobudějovické diecéze a jejich proměny ve 20. století. Te Deum. Roč. 2011, čís. 2. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Černý Jiří: Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska, České Budějovice 2004.
  • Hoffelner J. – Spörker H.: 500 Jahre Wallfahrt zum Heiligen Stein, Freistadt 2000.
  • Zíka Jan: U Sv. Kamene, České Budějovice 1948.
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese kaplickém. Praha: [s.n.], 1921. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]