U 108 (1940)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní údaje
Vlajka
Typponorka
Třídatyp IX B
Lodní znakU108.gif
Lodní znakZnak lodi
Jméno podleU 108
Objednána24. května 1938 v Brémách v závodech DeSchiMAG AG Weser pod výrobním číslem 971
Zahájení stavby27. prosince 1939
Spuštěna na vodu15. července 1940
Uvedena do služby22. října 1940
Poznámkadomovský přístav Lorient
Takticko-technická data
Výtlak1 051 t (na hladině)
1 178 t (pod hladinou)
Délka76,5 m vnější plášť
58,75 m vnitřní plášť
Šířka6,76 m vnější plášť, 4,40 m vnitřní plášť
Ponor4,70 m
Pohondiesel – elektrický
2x dieslový motor
2x elektrický motor
4 400 PS (3 200 kW) diesel
1000 PS (740 kW) elektrický
Rychlost18,2 uzlů (na hladině, 33,7 km/h)
7,3 uzlů (pod hladinou, 13,5 km/h)
Dosah12 000 nm (22 000 km) při 10 uzlech (19 km/h
64 nm (119 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h)
Posádka53 až 58
Výzbroj1x 105mm kanón SK C/32
1x 37mm kanón
1x 20mm kanón
6x 533mm torpédomet (4 na přídi, 2 na zádi)
22 torpéd nebo 66 námořních min
Ostatnímax. ponor 230 m

U 108 (1940) byla německá ponorka dalekého dosahu typu IX B postavená před 2. světovou válkou pro německé válečné námořnictvo (Kriegsmarine). V období leden 1941 až duben 1944 vyplula na 11 bojových plaveb. U 108 potopila 25 spojeneckých lodí o celkové tonáži 118 722 BRT a 1 válečnou loď o celkové tonáži 16 644 BRT. Do služby byla uvedena 22. října 1940 pod velením Klause Scholtze. Dalšími veliteli byli Erich Hilsenitz, Ralf-Reimar Wolfram a posledním velitelem byl Matthias Brünig.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Ponorka U 108 byla objednána 24. května 1938 v loděnicích Duetsche Schiff - und Maschinenbau Altiengesselschaft Wesser v Brémách pod výrobním číslem 971. Výroba byla zahájená 27. prosince 1939. Na vodu byla spuštěna 15. července 1940. Do služby byla zařazena 22. října 1940. Typ IX B byla delší než původní ponorky typu IX. Na hladině měla výtlak 1 051 tun, při ponoření 1 178 tun. Ponor byl 4,7 m, výška 9,6 m. Pohon tvořily dva devíti válcové diesel motory MAN M 9 V 40/46 o celkovém výkonu 4 400 PS (3 240 kW) k pohonu na hladině a dobíjení baterií. K plavbě pod vodu sloužily dva elektromotory Siemens-Schuckert 2 GU 345/34 o celkovém výkonu 1000 PS (740 kW). Dvě lodní hřídele poháněly ponorku pomocí lodních šroubů o průměru 1,92 m. Mohla se potopit a plout až 230 m pod hladinou moře. Její maximální rychlost byla 18,2 uzlů (33,7 km/h) na hladině a 7,3 uzlů (13,5 km/h) pod hladinou. Dosah byl 12 000 námořních mil (22 000 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h), pod vodou při rychlosti 4 uzly (7,4 km/h) urazila 64 námořních mil (119 km).

Historie služby[editovat | editovat zdroj]

U 108 od 22. října 1940 do 31. ledna 1941 byla zařazena k jako výcviková ponorka 2. ponorkové flotily–školní ve Wilhelmshavenu. Od 1. února 1941 do 31. srpna 1943 byla převelena pod 2. ponorkovou flotilu (německy 2. U-Flottille, anglicky 2nd U-boat Flotilla) ve Wilhelmshaven pak v Lorientu ve Francii. Od 1. září 1943 do 11. dubna 1944 byla zařazena jako výcviková ponorka u 8. ponorkové flotily (německy 8. U-Flottille, ) v Gdaňsku. Během své služby se zúčastnila sedmi vlčích smeček.

První bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na první bojovou plavbu ponorka U 108 vyplula z Wilelmshavenu 15. února 1941 a vrátila se 12. března 1941 do Lorientu. Operační prostor byl v severním Atlantiku jihozápadně od Islandu a potopila dvě lodě o celkové tonáži 8 078 BRT.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž [BRT] Konvoj Pozice
22. únor 1941 Texelstroom nizozemsko 1 617 63°15′ N 20°30′ W
28. únor 1941 Effna UK 6 461 61°30′ N 15°45′ W

Druhá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na druhou bojovou plavbu U 108 vyplula 3. dubna 1941 z Lorientu a vrátila se 2. května 1941. Operační prostor byl v severním Atlantiku v Dánském průlivu mezi Islandem a Grónskem a potopila britský pomocný křižník o celkové tonáži 16 644 BRT, 40 osob zemřelo a 283 bylo zachráněno.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
13. dubna 1941 Rajputana Royal Navy 16 644 HX 117 64°50′ N 27°25′ W

Konvoj HX 117 měl 43 lodí.

Třetí bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na třetí bojovou plavbu U 108 vyplula 25. května 1941 z Lorientu a vrátila se 7. července 1941. Operační prostor byl v severním Atlantiku, jihozápadně od Irska a východně Newfoundland. U 108 potopila 7 lodí o celkové tonáži 26 931 BRT. Ponorka U 108 se zúčastnila pátrání po námořnících potopené bitevní lodi Bismarck, nacházela pouze mrtvá těla.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
2. června 1941 SS Michael E UK 7 628 OB 327 48°50′ N 29°00′ W
8. června 1941 Baron Nairn UK 3 164 OB 328 47°35′ N 39°02′ W
8. června 1941 Dirphys Řecko 4 240 OB 328 47°44′ N 39°02′ W
10. června 1941 Christian Krohg Norsko 1 992 OB 328 45°00′ N 36°30′ W
25. června 1941 Ellinco Řecko 3 059 55° N 38° W
25. června 1941 Nicholas Pateras Řecko 4362 55° N 38° W
1. července 1941 Toronto City UK 2 486 47°03′ N 30°00′ W

Čtvrtá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na čtvrtou bojovou plavbu U 108 vyplula 19. srpna 1941 z Lorientu a vrátila se 21. října 1941. Operační prostor byl v centrální části Atlantského oceánu západně od Azor, souostroví Svatého Petra a Pavla a Freetownu. Nebyly potopeny ani poškozeny žádné lodě.

Pátá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na pátou bojovou plavbu U 108 vyplula 5. prosince 1941 z Lorientu a vrátila se 25. prosince 1941. Operační prostor byl v Atlantském oceánu u západně od Gibraltaru. U 108 potopila dvě lodě o celkové tonáži 7 260 BRT. Zúčastnila se vlčí smečky Seeräuber.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
14. prosince 1941 Cassequel Portugalsko 2 751 35°08′ N 11°14′ W
19. prosince 1941 Ruckinge UK 2 869 HG 76 38°20′ N 17°15′ W

Šestá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na šestou bojovou plavbu U 108 vyplula 8. ledna 1942 z Lorientu a vrátila se 11. ledna 1942 z důvodu opravy. Znovu z Lorientu vyplula 12. ledna 1942 a vrátila se 14. března 1942. Operační prostor byl v západní části Atlantského oceánu u východního pobřeží USA, bylo potopeno 5 lodí o celkové tonáži 20 082 BRT. 27. až 18. června 1942 ponorka U 459 poskytla ponorce U 108 43 m3 paliva.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
8. únor 1942 Ocean Venture UK 7 174 37°05′ N 74°46′ W
9. únor 1942 Tolosa Norsko 1 974 34°40′ N 73°50′ W
12. únor 1942 Blink Norsko 2 701 35°00′ N 72°27′ W
16. únor 1942 Ramapo Panama 2 968 35°10′ N 65°50′ W
18. únor 1942 Somme UK 5 265 ONS 62 35°30′ N 61°25′ W

Sedmá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na sedmou bojovou plavbu U 108 vyplula 30. března 1942 z Lorientu a vrátila se 1. června 1942. Operační prostor byl v západní části Atlantského oceánu, v Karibiku, u Bahamských ostrovů a Velkých Antil. U 108 potopila pět lodí o celkové tonáži 31 340 BRT. 19. dubna 1942 ponorka U 459 poskytla ponorce U 108 40 m3 paliva.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
25. duben 1942 Modesta UK 3 849 33°40′ N 63°10′ W
29. duben 1942 Mobiloil USA 9 925 23°35′ N 66°18′ W
5. květen 1942 Afoundria USA 5 010 19°59′ N 73°26′ W
6. květen 1942 Abgara Lotyšsko 4 422 20°45′ N 72°55′ W
20. květen 1942 Norland Norsko 8 134 ON 93 31°22′ N 55°47′ W

Osmá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na osmou bojovou plavbu U 108 vyplula 13. července 1942 z Lorientu a vrátila se 10. září 1942. Operační prostor byl v centrální části a v západní Atlantského oceánu, a jižně od Trinidadu. U 108 potopila tři lodě o celkové tonáži 17 495 BRT. 2. září 1942 ponorka U 510 poskytla ponorce U 108 22,7 m3 paliva.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
3. srpna 1942 Tricula UK 6,221 11°35′ N 56°51′ W
7. srpna 1942 Breñas Norsko 2,687 8°38′ N 53°45′ W
18. srpna 1942 Louisiana USA 8,567 8°38′ N 53°45′ W

Devátá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na devátou bojovou plavbu U 108 vyplula 25. října 1942 z Lorientu a vrátila se 26. listopadu 1942. Operační prostor byl v centrální části Atlantiku, západně od Marockého pobřeží. Nebyly potopeny ani poškozeny žádné lodě. Zúčastnila se vlčí smečky Schlagetot.

Desátá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na desátou bojovou plavbu U 108 vyplula 20. ledna 1943 z Lorientu a vrátila se 24. února 1943. Operační prostor byl v centrální části Atlantiku u Kanárských ostrovů. 10. února byla napadena hydroplánem Catalina od 202. perutě RAF, poškozené přední torpédomety ji přinutily k návratu do Lorientu. Nebyly potopeny ani poškozeny žádné lodě. 16. února 1943 ponorka U 511 poskytla 55 m3 paliva ponorce U 108. Ponorka U 108 se zúčastnila vlčí smečky Rochen.

Jedenáctá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na jedenáctou bojovou plavbu U 108 vyplula 1. dubna 1943 z Lorientu a vrátila se 11. května 1943 do Bergenu. Operační prostor byl v severním Atlantiku a v centrální části severního Atlantiku. 2. května 1943 ponorka U 461 poskytla 70 m3 paliva ponorce U 108. Ponorka U 108 se zúčastnila vlčích smeček Adler, Meise a Specht. Na této plavbě potopila jednu loď o celkové tonáži 7 176 BRT. 11. května 1943 vyplula z Bergenu a 12. května doplula do Kristiansandu. Tentýž den pokračovala do Štětína, kde doplula 16. května 1943. 1. září 1943 byla zařazena jako výcviková ponorka k 8. ponorkové flotile.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
19. dubna 1943 Robert Gray USA 7 176 přibližně 40° N 50° W

Zničení[editovat | editovat zdroj]

Ponorka U 108 byla potopena ve Štětíně během náletu americké 8. letecké armády, posádka neměla žádné ztráty. 17. července 1944 byla vyřazena z flotily. V roce 1946 byla pravděpodobně sešrotována.

Vlčí smečky[editovat | editovat zdroj]

Ponorka U 108 se zúčastnila v průběhu bojových operací sedmi vlčích smeček

  1. West (2. červen 1941 – 20. červen 1941)
  2. Seeräuber (14.–22. prosinec 1941)
  3. Schlagetot (9. prosinec 1941 – 17. listopad 1942)
  4. Rochen (28. leden – 11. únor 1943)
  5. Adler (7. duben 1943 – 13. duben 1943)
  6. Meise (13. duben 1943 – 27. duben 1943)
  7. Specht (27. duben 1943 – 28. duben 1943)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků German submarine U-108 (1940) na anglické Wikipedii, U-108 (1940) na ruské Wikipedii a U 108 (Kriegsmarine) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Busch, Rainer; Röll, Hans-Joachim (1999). Deutsche U-Boot-Verluste von September 1939 bis Mai 1945. Der U-Boot-Krieg (in German) IV (Hamburg, Berlin, Bonn: Mittler). ISBN 3-8132-0514-2.
  • Gröner, Erich; Jung, Dieter; Maass, Martin (1991). U-boats and Mine Warfare Vessels. German Warships 1815–1945 2. Translated by Thomas, Keith; Magowan, Rachel (London: Conway Maritime Press). ISBN 0-85177-593-4.
  • Kemp, Paul (1997). U-Boats Destroyed, German Submarine Losses in the World Wars. Arms and Armour. ISBN 1-85409-515-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]