USS Wichita (CA-45)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
USS Wichita (CA-45)
Základní údaje Vlajka
Typ: těžký křižník
Jméno podle: Wichita
Zahájení stavby: 28. října 1935
Spuštěna na vodu: 16. listopadu 1937
Uvedena do služby: 16. února 1939
Osud: vyřazen
Předchůdce: třída New Orleans
Následovník: třída Baltimore
Takticko-technická data
Výtlak: 10 589 t (standardní)
13 015 t (plný)[1]
Délka: 185,4 m (max.)
Šířka: 18,8 m
Ponor: 7,24 m
Pohon: parná turbíny, 8 kotlů, 4 lodní šrouby
100 000 hp
Rychlost: 33 uzlů
Posádka: 929
Pancíř: až 152mm boky
152mm přepážky
57mm paluba
178mm barbety
38–203mm věže
152mm velitelská věž
Výzbroj: 9× 203mm kanón (3×3)
8× 127mm kanón (8×1)
8× 12,7mm kulomet (8×1)
Letadla: Curtiss SOC Seagull

USS Wichita (CA-45) byl těžký křižník námořnictva Spojených států amerických. Jako první americká válečná loď nesl jméno USS Wichita.[2] Byl to poslední americký křižník stavěný podle omezení daných Washingtonskou konferencí a zároveň poslední americký těžký křižník dokončený před vypuknutím druhé světové války.[3]Využíval trup lehkých křižníků třídy Brooklyn. Byl intenzivně bojově nasazen za druhé světové války.[1] Ve službě byl v letech 1939–1947.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

USS Wichita během spuštění na vodu

Londýnská konference roku 1930 stanovila, že USA mohou v letech 1934 a 1935 zahájit stavbu vždy jednoho těžkého křižníků. Roku 1934 bylo rozhodnuto, že druhý z nich bude postaven podle nového projektu, přičemž bude využívat trupu lehkých křižníků třídy Brooklyn osazeného věžemi s 203mm kanóny. Křižník postavila americká loděnice Philadelphia Naval Shipyard ve Filadelfii. Kýl byl založen 28. října 1935, na vodu byla loď spuštěna 16. listopadu 1937 a do služby byla přijata 16. února 1939.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Hydroplán nesený křižníkem USS Wichita

Původní výzbroj tvořilo devět 203mm kanónů ve trojdělových věžích, osm dvouúčelových 127mm kanónů v jednodělových věžích a osm 12,7mm kulometů. Křižník byl vybaven dvěma katapulty a čtyřmi hydroplány Curtiss SOC Seagull. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Babcock & Wilcox a parní turbíny Parsons o výkonu 100 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Během služby byla zejména zesilována protiletadlová výzbroj a instalována moderní elektronika. Roku 1946 tak křižník nesl devět 203mm kanónů, osm 127mm kanónů, dvacet čtyři 40mm kanónů Bofors a osmnáct 20mm kanónů Oerlikon. Instalovány byly radary typů SG, SK-1, Mk.13 a Mk.25.[1]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

USS Wichita střílí plnou boční salvou

Křižník se zapojil do druhé světové války. Nejprve podporoval vylodění v severní Africe. Později byl přesunut na Tichomořské válčiště, kde zůstal až do konce války.[1] Účastnil se bitvy u Rennelova ostrova, aleutské kampaně, bojů o Marshallovy ostrovy, Mariany, Filipíny (včetně bitvy u Leyte) a Okinawu.[3] Roku 1947 byl vyřazen. Po letech v rezervě byl roku 1959 vyškrtnut a sešrotován.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f WICHITA heavy cruiser (1939) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c USS Wichita (CA 45) [online]. Navysite.de [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b USS Wichita (CA-45) [online]. Historyofwar.org [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]