Ušatec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxUšatec
alternativní popis obrázku chybí
Ušatec Enterolobium cyclocarpum
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Caesalpinioideae
Rod ušatec (Enterolobium)
Martius, 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plody ušatce Enterolobium schomburgkii

Ušatec[1] (Enterolobium) je rod tropických stromů z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to často mohutné stromy s dvakrát zpeřenými listy a kulovitými květenstvími, nápadné zejména spirálovitě stočenými dřevnatými lusky. Vyskytují se v počtu asi 10 druhů v tropické Americe. Ušatec Enterolobium cyclocarpum je mohutný strom se širokou deštníkovitou korunou, pěstovaný jako stínící dřevina i v jiných oblastech tropů. Druh Enterolobium schomburgkii náleží mezi nejvyšší stromy jihoamerického pralesa.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ušatce jsou stromy, často mohutné, s dvakrát sudozpeřenými listy. Druh Enterolobium schomburgkii, rostoucí v nížinných deštných lesích, dorůstá výšky až 50 metrů. Listy jsou složeny z mnoha párů drobných lístků. Na řapíku je přítomna nektáriová žlázka. Květenství jsou úžlabní kulovité hlávky, buď jednotlivé nebo uspořádané v hroznech. Kalich je zvonkovitý, s 5 krátkými zuby. Koruna je nálevkovitá, s 5 laloky. Tyčinek je mnoho a jsou na bázi srostlé v trubičku. Semeník je přisedlý, s nitkovitou čnělkou, a obsahuje mnoho vajíček. Plod je nepukavý, tvrdý, ledvinovitě prohnutý nebo až do kruhu charakteristicky stočený.[2][3]

Zástupci rodu ušatec jsou listy, žlázkami na řapících, květenstvími i stavbou květů podobné rodu albízie (Albizia). Odlišují se zejména nápadně tvarovanými plody.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Enterolobium zahrnuje 10 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Americe od jižního Mexika a Antilských ostrovů po Argentinu.[2] Druh Enterolobium cyclocarpum je dnes pěstován v tropech celého světa.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V taxonomii čeledi bobovité je rod Enterolobium řazen do podčeledi Caesalpinioideae a do tribu Ingeae. Dříve byl součástí podčeledi Mimosoideae (resp. samostatné čeledi Mimosaceae), která byla v roce 2017 vřazena do podčeledi Caesalpinioideae.[4] Mezi blízce příbuzné rody náleží dle výsledků molekulárních studií např. Albizia, Inga a Samanea.[5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ušatec Enterolobium cyclocarpum se hojně pěstuje zejména v tropické Americe jako stínící strom podél cest, na farmách a podobně. Dřevo je odolné proti vodě a slouží k výrobě kánoí a také v truhlářství. Semena obsahují asi 36% bílkovin a slouží jako krmivo pro dobytek. Třísloviny z kůry jsou používány v koželužství. Tento druh má využití i v místní medicíně.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri: Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9. 
  3. a b WU, Delin; NIELSEN, Ivan C. Flora of China: Enterolobium [online]. Dostupné online. 
  4. AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné online. 
  5. LUCKOW, Melissa et al. A phylogenetic analysis of the Mimosoideae (Leguminosae) based on chloroplast DNA sequence data. Advances in legume systematics. 2003, čís. 10. 
  6. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]