Uğur Şahin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uğur Şahin
Uğur Şahin (12. srpna 2019)
Uğur Şahin (12. srpna 2019)
Narození19. září 1965 (58 let)
İskenderun
NárodnostTurks in Germany
Alma mater
Povoláníonkolog, vysokoškolský učitel, podnikatel a lékař
ZaměstnavateléUniverzita Johannese Gutenberga
BioNTech
OceněníGeorges Köhler Prize (2005)
Mustafa Prize (2019)
German Cancer Award (2019)
Osoba roku Financial Times (2020)
Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2021)
… více na Wikidatech
ChoťÖzlem Türeciová[1][2]
Funkcevysokoškolský učitel (Univerzita Johannese Gutenberga; od 2006)
chief executive officer (BioNTech; od 2008)
PodpisUğur Şahin – podpis
Webbiontech.de/de/our-dna/fuehrungsteam
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uğur Şahin (* 19. září 1965 İskenderun) je německý onkolog tureckého původu, podnikatel a spoluzakladatel společnosti BioNTech, který pomohl vyvinout vakcínu Pfizer–BioNTech, jednu z hlavních vakcín proti nemoci covid-19, a zasloužil se o její výrobu v Mohuči a Marburgu.[3] Mezi hlavní oblasti jeho vědecké činnosti patří výzkum léčby rakoviny a imunologie.[4]

Původ a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Sahinova rodina, původem z Turecka, se přestěhovala do Německa, když mu byly čtyři roky. Vyrůstal v Kolíně nad Rýnem a studoval medicínu na Kolínské univerzitě, kde získal doktorát z imunoterapie rakoviny. Zpočátku zůstal na akademické půdě a věnoval se výzkumu v univerzitních nemocnicích Sárské a Curyšské univerzity. V roce 2000 založil výzkumnou skupinu na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči, kde se v roce 2006 stal univerzitním profesorem experimentální onkologie. V roce 2001 se při zachování své pozice na univerzitě začal věnovat podnikatelským aktivitám a v letech 2001 a 2008 založil se svou manželkou Özlemou Türeciovou, která je významnou imunoložkou, dvě farmaceutické společnosti. Druhá z těchto společností, BioNTech, vyvinula společně s americkým koncernem Pfizer v roce 2020 jednu z hlavních vakcín používaných k boji proti pandemii covidu-19, vakcína Pfizer–BioNTech (obchodní název Comirnaty). V důsledku nárůstu hodnoty společnosti se Şahin a Türeciová stali prvními Němci s tureckými kořeny na seznamu 100 nejbohatších lidí v Německu a mnohonásobnými miliardáři.[5]

Uğur Şahin se narodil 29. září 1965 v İskenderunu, v turecké provincii Hatay . Ve čtyřech letech se s matkou přestěhoval do Německa, kde pak žili s jeho otcem, který pracoval v kolínských továrnách automobilky Ford.[6] Kromě fotbalu se zajímal o populárně-vědecké knihy, které si vypůjčoval z katolické církevní knihovny. Zpočátku jeho učitel na základní škole doporučil, aby navštěvoval hauptschule, což by mu neumožnilo snadno navštěvovat univerzitu; po zásahu svého německého souseda místo toho šel na gymnázium. [7] [8] [9] V roce 1984 absolvoval Erich-Kästnerovo gymnázium v Kolíně nad Rýnem-Niehl, jako první dítě ve škole s rodiči tureckých zahraničních pracovníků. Absolvoval pokročilé kurzy matematiky a chemie.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Şahin se setkal se svou budoucí manželkou Özlem Türeciovou během svého působení ve fakultní nemocnici Sárské univerzity v Homburgu. Özlem Türeci zde dokončovala poslední rok svého studia. Pár uzavřel sňatek v roce 2002. Mají spolu jednu dceru.

Se svou manželkou patří mezi stovku nejbohatších lidí v Německu. Drží 17,25 % akcií firmy BioNTech.[10] Podle deníku Die Welt činilo Şahinovo jmění v prosinci 2020 již přes 5 miliard amerických dolarů. Vědec a podnikatel patřil tak již tehdy mezi 500 nejbohatších lidí světa.[11][12] Podle portálu Bloomberg stouplo Şahinovo jmění díky značnému vzrůstu kurzu akcií firmy BioNTech do prosince 2021 na 11,3 miliardy dolarů.[13]

Şahin a jeho manželka obdrželi v březnu 2021 z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera Rytířský kříž Železného kříže, jedno z nejvyšších vyznamenání udělovaných v Německu. 

Vědecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Uğur Şahin v letech 184 až 1992 vystudoval medicínu na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. [14] [15] V roce 1992 získal doktorát za disertační prací o imunoterapii nádorových buněk (bispecifické monoklonální protilátky pro aktivaci cytostatických prekurzorů na nádorových buňkách), která byla hodnocena summa cum laude . Vedoucím jeho práce byl Michael Pfreundschuh. V letech 1992 až 1994 studoval matematiku na Fernuniversität Hagen.

Şahin pracoval jako lékař pro interní lékařství a hematologii / onkologii v letech 1991 až 2000 na univerzitní nemocnici v Kolíně nad Rýnema poté ve fakultní nemocnici Sárské univerzity v Homburgu . V roce 1999 se habilitoval v oboru molekulární medicíny a imunologie. Poté, co v roce 2000 pracoval v Institutu experimentální imunologie Fakultní nemocnice v Curychu, přešel do Fakultního lékařské centra v Mohuči. Tam od roku 2001 pracuje na různých vedoucích pozicích ve výzkumu rakoviny a imunologii a od roku 2006 je profesorem experimentální onkologie na III. lékařské klinice.

Şahin pracuje dále na identifikaci a charakterizaci nových cílových molekul ( antigenů ) pro imunoterapii rakovinových nádorů, např. rakoviny prsu, rakoviny prostaty, rakoviny plic a dalších nebezpečných rakovin. Cílem je vyvinout vakcínu proti rakovině na bázi ribonukleové kyseliny (RNA), poselské látky s genetickou informací, která spouští odpovídající reakci imunitního systému, vedoucí k inhibici a regresi nádorů. Tyto RNA vakcíny nezpůsobují trvalé genetické změny v genetickém materiálu buněk. Jednoduše řečeno, jsou po jednoduchém použití znovu rozpuštěny za vzniku proteinu . Jedním z problémů je vyvinout postup genetického inženýrství tak, aby tyto vakcíny po injekci vyvolaly přímou a cílenou reakci imunitního systému. Při vývoji takto optimalizovaných řetězců RNA dosáhl Uğur Şahin a jeho výzkumný tým v posledních letech pozoruhodné úspěchy.

Şahin se považuje za imunitního inženýra, který se snaží pomocí antivirových mechanismů těla léčit například rakovinu, když s ní imunitní systém není schopen bojovat. Svou vizi vidí ve vedení imunitního systému k „ochraně před určitými nemocemi nebo zmírnění jejich výskytu“.

Podnikatelská činnost a BioNTech[editovat | editovat zdroj]

Sídlo společnosti BioNTech SE v Mohuči

Şahin byl jedním ze zakladatelů biotechnologické společnosti BioNTech se sídlem v německém Mohuči v roce 2008 a od té doby je jejím generálním ředitelem. BioNTech se zaměřuje na vývoj a výrobu aktivních imunoterapií pro pacientský přístup k léčbě rakoviny a dalších závažných onemocnění. Hlavním zaměřením jeho výzkumné práce je objev léků na bázi mRNA pro použití jako individualizované rakovinové imunoterapie, jako jsou vakcíny proti infekčním chorobám a jako proteinové substituční terapie pro vzácná onemocnění. Drží menšinový podíl ve společnosti kótované na burze. Od dubna 2020 společnost BioNTech zkoumá vakcínu proti plicní chorobě covid-19 pod vedením Şahina a jeho manželky Özlemi Türeciové, která je rovněž členkou správní rady společnosti. [16] Şahin je držitelem několika patentů, které podal jménem své společnosti a partnerů.

Na pozadí debaty o distribuci potenciální vakcíny Şahin uvedl, že jedním z klíčů v boji proti covidu-19 je mezinárodní spolupráce. „Není diskuse“ o tom, zda je vakcína dostupná pouze pro jednotlivé země. Účinnost a bezpečnost vakcíny, včetně vedlejších účinků, musí být vždy sděleny transparentně. Je odhodlán zajistit, aby to bylo prováděno opakovaně a spolehlivě, aby se informovali a cítili se informováni. Şahin je proti povinnému očkování a zdůrazňuje dobrovolnou povahu očkování. V lednu 2020 vstoupil (při vývoji této vakcíny) do partnerství s americkou farmaceutickou společností Pfizer[17] a do konce roku 2020 byla vakcína uvedena na trh a schválena. V listopadu společnost uvedla 95 procentní účinnost vakcíny Pfizer–BioNTech proti covidu-19 (Comirnaty).

V roce 2019 získal Mustafovu cenu, což je cena udělovaná ob rok pro muslimy a nemuslimské vědce v muslimských zemích za vědu a technologii.[18][19]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Americká národní lékařská knihovna uvádí 345 klinických studií a dalších publikací, kterých se Şahin účastnil; prvním autorem je ve 49 případech. Americký úřad pro patenty a ochranné známky uvádí několik souvisejících patentů.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1995: Cena Vincenze Czerného Německé společnosti hematologů a onkolegů (DGHO)
  • 1995: Cena za zásluhy Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO)
  • 1997: výzkumná cena Calogero Paglierello
  • 2005: Georges Köhlerova cena Německé imunologické společnosti
  • 2006 a 2010: Cena GO-Bio Federálního ministerstva školství a výzkumu
  • 2012: Cena BMBF Spitzencluster pro projekty TRON jako součást CI3-Regional Cluster pro individualizovanou imunitní intervenci
  • 2017/18: ERC pokročilý grant v Life Sciences
  • 2019: Mustafova cena
  • 2019: Německá cena rakoviny
  • 2020: Národní německá cena za udržitelnost [20]
  • 2020: osobnost roku dle Financial Times [21]
  • 2021: Záslužný řád Spolkové republiky Německo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uğur Şahin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ www.tagesspiegel.de. Dostupné online. 
  4. ↑ www.deutschland.de. Dostupné online. 
  5. ↑ www.theguardian.com. Dostupné online. 
  6. ↑ www.rtl.de. Dostupné online. 
  7. ↑ Dostupné online. 
  8. ↑ Dostupné online. 
  9. ↑ Dostupné online. 
  10. ↑ SEC: BioNTech SE: Registration of securities of foreign private issuers pursuant to section 12(b) or (g), 31. prosince 2020, publikováno 31. března 2021, s. 203 (PDF).
  11. ↑ ZSCHÄPITZ, Holger: Der Kampf gegen Corona hat Ugur Sahin zum Multimilliardär gemacht. Die Welt, [1], 7. prosince 2020 (německy).
  12. ↑ RUDNICK, Hendrikje: Ugur Sahin. Forbes.com, [2], 23. prosince 2020 (anglicky)
  13. ↑ Ugur Sahin, Bloomberg Billionaires Index.
  14. ↑ www.hmw-emissionshaus.ag. Dostupné online. 
  15. ↑ Dostupné online. 
  16. ↑ www.nytimes.com. Dostupné online. 
  17. ↑ RAVI, Vibha. How Pfizer Crafted Its Own ‘Operation Warp Speed’ For The COVID-19 Vaccine [online]. Informa UK, 2021-06-24 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Dostupné online. 
  19. ↑ Dostupné online. 
  20. ↑ Dostupné online. 
  21. ↑ Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uğur_Şahin&oldid=22153528“