Třemešná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Krnovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Třemešná (rozcestník).
Třemešná
Třemešná ve Slezsku, nádraží úzkorozchodné trati
Třemešná ve Slezsku, nádraží úzkorozchodné trati
Znak obce TřemešnáVlajka obce Třemešná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMěsto Albrechtice
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměčástečně ve Slezsku, ale část obce tvořila součást moravských enkláv ve Slezsku)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°12′19″ s. š., 17°34′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel874 (2023)[1]
Rozloha20,93 km²
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ793 82
Počet domů361 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřemešná 304
793 82 Třemešná
starosta@tremesna.cz
StarostaZbyšek Pecháček
Oficiální web: www.tremesna.cz
Třemešná
Třemešná
Další údaje
Kód obce597911
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třemešná (někdy také Třemešná ve Slezsku, německy Röwersdorf[3], polsky Trzemeszna) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 874[1] obyvatel. Z Třemešné do Osoblahy vede jedna z mála dosud funkčních úzkorozchodných železničních tratí v Česku. Obec je členem svazku obcí Mikroregion – Sdružení obcí Osoblažska.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Třemešná sousedí na severozápadě s Jindřichovem, na severovýchodě s Liptaní, na východě se Slezskými Rudolticemi a na jihu a jihozápadě s Městem Albrechtice. Od okresního města Bruntál je vzdálena 25,5 km a od krajského města Ostrava 66 km. Sousedními obcemi sídla jsou Slezské Rudoltice, Jindřichov, Město Albrechtice a Liptaň.

Geomorfologicky patří Třemešná k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh – přes 650 m n. m. – dosahuje její území v západním cípu. Výraznějšími kopci jsou Mlýnský kopec/vrch (452 m n. m.) nad Damaškem a Kobyla (574 m n. m.) a Obecní vrch (568/567 m n. m.) na hranici s Liptaní a Slezskými Rudolticemi.

Území Třemešné patří z větší části do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Hlavním tokem obce je potok Mušlov, který pramení pod Dlouhou horou, teče jižním směrem do místní části Rudíkovy, kde se obrací směrem k severu, protéká celou obcí a později v Pitárném ústí do Osoblahy. Přijímá cestou několik drobných toků, zejména Artmanovský potok (v části Damašek). V Damašku se nachází rovněž několik rybníků. Nejjižnější část území obce - jižní část Rudíkov - je však odvodňována bezejmenným přítokem Opavice, která patří do povodí Opavy, jiného z přítoků Odry.

Území obce pokrývá z 38 % zemědělská půda (16 % orná půda, 20 % louky a pastviny), z 54,5 % les a z 6,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní jméno vesnice bylo německé Reinfriedesdorf – „Reinfriedova ves“. Domáckými podobami osobního jména Reinfried byly Reinwer, Renwer, Rewer a podle nich se upravovalo i německé jméno vesnice, v 19. století se prosadilo Röwersdorf (ze staršího Rewersdorf). Vesnice někdy ve druhé polovině 14. století zpustla, při obnovení (obnovena byla někdy před rokem 1535) dostala vedle německého i české jméno použitím přídavného jména třemešný – „vztahující se ke střemše“. Podoba jména vesnice v písemných pramenech: Renuerdostorph (1256), Renfridestorph (1267), Rinfridisdorf (1320), Reynersdorff (1389), Rewersdorf (1407), Trezemessna (1580), Rebersdorff (1676), Rowersdorf (1751), Röwersdorf, Třemešná (1870).[4]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na dvě katastrální území se třemi místními částmi (zároveň ZSJ):

Historie[editovat | editovat zdroj]

Následkem nájezdů Tatarů a Mongolů na Moravu a do Slezska v roce 1241 zanikly původní slovanské osady na Osoblažsku. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku podnítil jejich obnovu kolonisty z německý oblastí Durynska, Frank, Saska. Samotná obec Třemešná vznikla vyklučením lesa bez vazby na předcházející osídlení. Byla nazvána nejspíše podle lokátora. Vlastníkem obce byl nejprve biskupův maršálek rytíř Helembert de Turri, který ji poté předal do vlastnictví biskupství za výměnu za jiné pozemky. Typem založení obce se jedná o lesní lánovou obec, kdy ke každé usedlosti je připojen dlouhý lán půdy. Lán půdy byl orientován kolmo k místnímu potoku. V čele lánu byly zbudovány usedlosti v přibližném počtu 22. V obci vznikla rychta s krčmou a jiným zázemím pro řemeslníky.[5] První písemná zmínka o obci Renuerdestorph pochází z roku 1255,[6] již tomto období zde fungovala farnost. Olomoučtí biskupové nadále část obce propůjčovali svým leníkům. Od 60. let 14. století jej drželi členové původně slezského rodu Stošů. Po roce 1437 nejsou o obci žádné písemné zprávy a obec postupně zpustla.[5] V roce 1535 začala obnova obce opětovnou kolonizací.[7] Dne 22. června 1788 vznikla v obci škola pod patronátem Olomouckého arcibiskupství, v roce 1806 získala škola novou vlastní budovu, která byla v roce 1878 nahrazená stavbou nové prostornější školy. Mezi lety 1831 až 1835 byla přes obec Třemešná postavená slezská císařská silnice z Krnova do Prudníku.[8] V roce 1867 vznikl v obci sbor dobrovolných hasičů. Dne 1. října 1872 získala obec železniční spojení na trati Krnov - Jindřichov a k železničnímu spojení z Třemešné do Osoblahy došlo v roce 1898.[9] V roce 1899 byl v obci zbudován obecní vodovod.[7] Během první světové války byl v roce 1915 v obci zřízen dočasný vojenský špitál, mezi občany byly opakovaně shromážděny finanční prostředky pro účely válečné půjčky, v následujícím roce byly zrekvírovány všechny zvony z kostela.[7]

Odedávna až do konce druhé světové války v obci převládalo německé obyvatelstvo. Ztrátu většiny obyvatel se nikdy nepodařilo nahradit a ekonomika obce a okolních regionů upadla.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Třemešná podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3179 3131 2783 2389 2156 2001 2050[p 1] 1156 1304 1140 1110 984 971[p 2]
  1. ↑ z toho: 40 Čechoslováků, 1934 Němců; 1953 řím. kat., 90 evang., 1 čsl., 4 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 892 Čechů, 12 Moravanů, 3 Slezané, 53 Slováků, 1 Němec; 223 řím. kat., 5 čsl. hus., 11 evang., 3 pravosl., 644 bez vyzn.

V celé obci Třemešná je evidováno 374 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 255 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 942 obyvatel.

Počet obyvatel samotné Třemešné (včetně Artmanova) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2335 2397 2069 1774 1599 1493 1559[p 1][p 2] 824 953 852 905 836 838
  1. ↑ z toho: Artmanov 24, Třemešná 1535
  2. ↑ z toho: 40 Čechoslováků, 1466 Němců; 1510 řím. kat., 45 evang., 1 čsl., 3 bez vyzn.

V samotné Třemešné je evidováno 284 adres.[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 277 domů, z toho 208 trvale obydlených.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází železniční tratě Šumperk – Krnov a Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, na kterých leží stanice Třemešná ve Slezsku, a silnice I/57.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Třemešenské vlakové nádraží, normálně rozchodná část
    Třemešenské vlakové nádraží, normálně rozchodná část
  • Vlakové nádraží, úzkorozchodná část
    Vlakové nádraží, úzkorozchodná část
  • Kostel v obci
    Kostel v obci
  • Třemešná v zimě (příjezd od Vysoké)
    Třemešná v zimě (příjezd od Vysoké)
  • Třemešná v zimě (příjezd od Vysoké)
    Třemešná v zimě (příjezd od Vysoké)
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Mušlov
    Mušlov
  • Bytovka
    Bytovka
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 715. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 616.
  5. ↑ a b Časopis Slezského zemského muzea. www.szm.cz [online]. Serie B, 69/2020 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.archives.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Třemešna | tremesna.cz. www.tremesna.cz [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ WWW.BARTULTOVICE.ESTRANKY.CZ. 750.výročí - Zemědělství, Komunikace. BARTULTOVICE, okr. Bruntál [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jindřichov - Ziegenhals. www.parostroj.net [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  11. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-15. 
  12. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Toulky naší minulostí: pozvánka obce Třemešná. Moravský Beroun : Moravská expedice, 2005. ISBN 80-86511-20-0.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Třemešná
Části obce
Města a obce okresu Bruntál
Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Krnov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Město Albrechtice • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Rýmařov • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor
legenda: město, městys.
Města a obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Krnov
Města a obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Krnov
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třemešná&oldid=23214149“