Tvrdá měna
Tvrdá měna nebo silná měna je v ekonomii globálně obchodovaná měna, která může sloužit jako spolehlivá a stabilní možnost uložení hodnoty.
Faktory podílející se na tvrdosti měny mohou být politická stabilita, nízká inflace, konzistentní měnová a fiskální politika, zálohovaná rezervami drahých kovů a dlouhotrvající stabilní nebo zvyšující se hodnota oproti jiným měnám na tržním základě.
K roku 2008 se mezi tvrdé měny považoval americký dolar, euro, švýcarský frank, britská libra, norská koruna, švédská koruna, kanadský dolar, japonský jen a australský dolar. Tento seznam se může měnit na základě různých teorií měnové politiky.
Výrazné oslabování amerického dolaru od listopadu 2006 oslabilo jeho pozici tvrdé měny. Před nahrazením eurem se za jednu z nejtvrdších měn považovala německá marka.
Bezpečná měna (safe haven currency) je definována jako měna, která se chová jako zajišťovací nástroj vůči referenčnímu portfoliu rizikových aktiv, a to podmíněně na pohybech globální averze k riziku.[1]
Naopak slabá (weak) nebo měkká (soft) měna je taková, u níž se očekává chaotické kolísání nebo znehodnocování vůči ostatním měnám. Měkkost měny je typicky důsledkem slabých právních institucí a/nebo politické či fiskální nestability. „Odpadní měna“ (junk currency) je ještě méně důvěryhodná než měkká měna a má velmi nízkou hodnotu. Měkké a odpadní měny často trpí prudkými propady hodnoty.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HABIB, Maurizio M.; STRACCA, Livio. Getting beyond carry trade: What makes a safe haven currency?. Journal of International Economics. 2012-05-01, s. 50–64. doi:10.1016/j.jinteco.2011.12.005. S2CID 55678634.
