Turako chocholatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTurako chocholatý
alternativní popis obrázku chybí
Turako chocholatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád kukačky (Cuculiformes)
Čeleď turakovití (Musophagidae)
Rod turako (Tauraco)
Binomické jméno
Tauraco persa
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turako chocholatý (Tauraco persa) je pták z čeledi turakovitých. Žije na západě Afriky od Senegalu po Angolu[2] v nadmořské výšce 1500–3000 m. Dorůstá velikosti 40–43 cm a hmotnosti 225–290 g. Průměrná délka života je 30 let.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď turakovitých (Musophagidae) je jedinou čeledí řádu turakové (Musophagiformes). Je zastoupena 23 druhy.
Turakové bývají zařazováni také do řádu kukaček (Cuculiformes).
Poddruhy:

  • Tauraco persa buffoni (Vieillot, 1819) – před okem svislý proužek bílé barvy přímo přiléhající na oko;
  • Tauraco persa persa (Linnaeus, 1758) – před okem svislý proužek bílé barvy přímo přiléhající na oko a druhý, delší vodorovný bílý proužek pod okem;
  • Tauraco persa zenkeri (Reichenow, 1896).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Turako chocholatý je pestře zbarvený, středně velký stromový pták s dlouhým krkem a ocasem, kratšími okrouhlými křídly a širokým silným zobákem. Na hlavě má vztyčitelnou, ze stran zploštěnou chocholku, díky které získal svůj druhový název. Samec se od samice neliší velikostí ani zbarvením. Peří na těle je zbarveno zeleně, křídla jsou tmavě fialová s purpurovými spodními letkami, delší a široký ocas je tmavě fialový. (V měkkém peří je přítomno barvivo turakoverdin, které zbarvuje peří do zelena, a turacin, které barví letky do purpurova; obě barviva obsahují měď.) Okolo očí je výrazná červeně zbarvená holá kůže.[3][4]
Turako není dobrý letec, ale díky přikloubení třetího prstu, který může natočit dopředu i dozadu (semizygodaktylní končetina), se neobyčejně obratně pohybuje ve větvích stromů.[4][3] Ptáci se dorozumívají drsnými zvuky, které jsou slyšet na značnou vzdálenost.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v galeriových lesích poblíž řek a v lesnatých krajinách v západní Africe a střední Africe (Angola, Benin, Demokratická republika Kongo, Gabon, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Kamerun, Libérie, Mali, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Republika Kongo, Rovníková Guinea, Senegal, Sierra Leone, Středoafrická republika, Togo[5]).

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Turako chocholatý je aktivní ve dne a pohybuje se zejména v korunách stromů, kde také hledá potravu. Je téměř výhradně býložravý – živí se plody (ovoce, bobule), květy, pupeny a listy, v hnízdní době také hmyzem (motýly, brouky aj.).
Dospělí ptáci žijí v párech či malých skupinách, jsou monogamní a hnízdí samostatně. Jsou teritoriální a z území, které obhajují po celý rok, vyhánějí jiné ptáky.
[4][3] Vysoko v korunách stromů staví jednoduché ploché hnízdo podobné hnízdu holubů. Samice snáší 2–3 vejce, která zahřívá 21–23 dní. O vejce i mláďata se pečlivě starají oba rodiče. Značně vyvinutá mláďata jsou krmena vyvrhovanou potravou. Hnízdo opouštějí před vzletností a obratně lezou v okolí hnízda, kde se o ně rodiče i nadále starají.[3]

Chov[editovat | editovat zdroj]

Turako chocholatý patří mezi nejběžněji chovaný druh rodu turako.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. a b ZOO Zlín - turako chocholatý [online]. ZOO Zlín, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  3. a b c d e Turako chocholatý Tauraco persa persa. In: ZOO Hluboká [online]. 2017 [cit. 8. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.zoohluboka.cz/zvirata/turako-chocholaty
  4. a b c Turako chocholatý. In: ZOO Liberec [online]. [2017] [cit. 8. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.zooliberec.cz/turako-chocholaty.html
  5. Turako chocholatý Tauraco persa (Linnaeus, 1758). In: BioLib.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 8. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id136361/
  6. BURA, Adam. Měkkožraví chovanci našich voliér Turakové – rod Tauraco. In: iFauna.cz [online]. Dostupné z: https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/5986/mekkozravi-chovanci-nasich-volier-turakove-rod-tauraco/#

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Video[editovat | editovat zdroj]

  • 560Vladimir. Turako chocholatý kamerunský – Tauraco persa persa. In: Youtube [online]. Publikováno 27. 3. 2017 [cit. 8. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=nNvtU0Oru4s [Též hlasový projev.]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]