Tupa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTupa
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí tupa Baccaurea courtallensis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďsmuteňovité (Phyllanthaceae)
Rodtupa (Baccaurea)
Lour., 1790
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tupa[1] (Baccaurea) je rod rostlin z čeledi smuteňovité. Jsou to převážně stromy s jednoduchými střídavými listy a bezkorunnými květy, které často vyrůstají z kmene a starších větví (kauliflorie). Plodem je kulovitá bobule nebo dužnatá tobolka. Rod zahrnuje asi 45 druhů a je rozšířen v tropické Asii od Indie po Tichomoří, nejvíce v jihovýchodní Asii a Nové Guineji. Některé druhy mají jedlé plody používané jako ovoce. Dřevo je známo pod názvem tampoi a slouží místně zejména ke stavbě domů a výrobě nábytku.

Plodící tupy ve Vietnamu

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tupy jsou dvoudomé, nízké až středně vysoké stromy dorůstající výšky do 30 metrů, případně keře. Odění je složené z jednoduchých nebo i hvězdovitých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé, spirálně uspořádané, celokrajné nebo na okraji zvlněné až nezřetelně vroubkované, na ploše čepele i na okraji často se žlázkami. Čepel je na bázi klínovitá až srdčitá, se zpeřenou žilnatinou se zahnutými postranními žilkami. Pulvinus je vyvinut většinou pouze na vrcholu řapíku, výjimečně i na bázi. Palisty jsou opadavé nebo vytrvalé. Květenství jsou úžlabní nebo kauliflorní (vyrůstající z kmene a starších větví) svazečky, hrozny nebo laty. Květy jsou jednopohlavné, stopkaté, bezkorunné, s volnými nebo na bázi jen krátce srostlými kališními lístky. Samčí květy jsou v rámci květenství zpravidla uspořádány do trojčetných skupinek podepřených listeny. Mají většinou 4 až 5 četný kalich a obsahují 3 až 10 volných tyčinek kratších kalicha. Samičí květy jsou v rámci květenství jednotlivé, se 4 až 6 četným kalichem (výjimečně vícečetným) a svrchním semeníkem obsahujícím 2 až 4 komůrky, v nichž je po 2 vajíčkách. Samičí květenství bývají nevětvená. Staminodia většinou chybějí. Plodem je bobule. U některých druhů plody v pozdějším stádiu zralosti pukají a řadí se mezi dužnaté tobolky. Semena jsou elipsoidní a ze stran zploštělá.[2][3][4]

  • Mladá B. ramiflora
    Mladá B. ramiflora
  • Květenství B. lanceolata
    Květenství B. lanceolata
  • Plodící B. racemosa
    Plodící B. racemosa

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje asi 45 druhů. Je rozšířen v tropické Asii od Indie a jižní Číny po ostrovy Tichomoří. Převážná většina druhů roste v jihovýchodní Asii a na Nové Guineji. Tupy rostou zejména v primárních nebo sekundárních tropických deštných lesích a v bažinatých nezasolených lesích. Většina druhů roste v nížinách, některé vystupují do nadmořských výšek až do 1600 metrů.[2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Podle pozorování v Sarawaku na Borneu jsou hlavními opylovači květů tup rostoucích v podrostu tropického deštného lesa mouchy.[5] Druh B. parviflora je příkladem zvláštního způsobu opylování, označovaného jako baziflorie. Květenství jsou nahloučena pouze ve spodní části kmene v blízkosti půdního povrchu a nabízejí své květy lezoucím živočichům.[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Baccaurea je v rámci čeledi Phyllanthaceae řazen do tribu Antidesmeae. Všechny rody této čeledi byly v minulosti součástí široce pojaté a nemonofyletické čeledi Euphorbiaceae, která byla na základě výsledků molekulárních analýz v systému APG II z roku 2003 rozdělena do několika čeledí představujících samostatné a ne vždy zcela příbuzné vývojové větve.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Plody některých druhů mají jedlý, kysele až sladce chutnající míšek.[2] V Malajsii a Indonésii je oblíbeným ovocem druh Baccaurea dulcis se sladkými plody. Je pěstována též v Číně. Z dalších jedlých druhů se v tropické Asii pěstuje např. B. sapida, B. racemosa nebo B. motleyana. Ovoce se konzumuje buď čerstvé nebo se z něj připravují nápoje.[7][8] Plody B. polyneura mají vysoký obsah karotenu (20 mg / 100 g plodu).[9] Dřevo tupy je v Malajsii označováno nejčastěji jako tampoi. Je hnědožluté (stářím tmavnoucí), středně tvrdé a těžké. Používá se zejména jako stavební dřevo a k výrobě nábytku.[4]

  • Plody Baccaurea motleyana na trhu na Borneu
    Plody Baccaurea motleyana na trhu na Borneu
  • Plody B. motleyana
    Plody B. motleyana
  • Sklizené plody B. macrocarpa
    Sklizené plody B. macrocarpa

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b c HAEGENS, R.M.A.P. Taxonomy, phylogeny, and biogeography of Baccaurea, Distichirhops, and Nothobaccaurea (Euphorbiaceae). [s.l.]: Universiteit Leiden, 1969. (anglicky) 
  3. ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky) 
  4. ↑ a b WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  5. ↑ CORLETT, Richard T. Flower visitors and pollination in the Oriental (Indomalayan) Region. Biological Reviews. 2004, čís. 79. 
  6. ↑ VAN DER PIJL, Leendert. Principles of dispersal in higher plants. [s.l.]: Springer-Verlag, 1972. Dostupné online. ISBN 978-3-642-96110-6. (anglicky) 
  7. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  8. ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  9. ↑ LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 1, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-90-481-8660-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tupa&oldid=21914050“