Tunel pod Fehmarnskou úžinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tunel pod Fehmarnskou úžinou
Mapa plánovaného spojení na dánsko-německém systému dálnic
Mapa plánovaného spojení na dánsko-německém systému dálnic
Základní informace
Stát Dánsko, Německo
Místo Fehmarnská úžina
Provozovatel Femern A/S (femern.de)
Provozní délka 17 600 m
Počet dopr. tubusů 4
Výstavba
Zahájení stavby 2021
Dokončení 2028[1]
Lokalizace
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel pod Fehmarnskou úžinou (dánsky Femern Bælt-tunnelen, německy Fehmarnbelttunnel) je připravovaný 17,6 km dlouhý ponořený železniční a silniční podmořský tunel, který spojí německý pobřežní ostrov Fehmarn a dánský ostrov Lolland. Po dokončení by měl procházet pod 18 km širokou Fehmarnskou úžinouBaltském moři a umožní přímé železniční a dálniční spojení mezi severním Německem a jihem Dánska. Začátek výstavby je naplánován na leden 2021[2], dokončen by měl být v roce 2028.[3] Mělo by jít o nejdelší ponořený tunel na světě.

Tunelem povede dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať a čtyřpruhová dálnice. Tunel má být složen z betonových prefabrikátů, které mají být umístěny do příkopu vyhloubeného na dně moře (široký šedesát a hluboký šestnáct metrů)[3] a následně zasypaného, takže po dokončení povede v hloubce 40 metrů pod hladinou.

Původně byl projekt koncipován jako most, ale v roce 2010 bylo změněn na tunel, protože bude představovat méně stavebních rizik, přestože finanční náklady by byly velmi podobné.[4] Dánská vláda schválila projekt velkou parlamentní většinou v lednu 2011[5][6] a stavba byla definitivně schválena dánským parlamentem dne 28. dubna 2015.[7][8]

Širší souvislosti tunelu[editovat | editovat zdroj]

Tunel by měl procházet pod 18 km širokou Fehmarnskou úžinouBaltském moři a umožnit přímé železniční a dálniční spojení mezi severním Německem a Lollandem, odtud by měl pokračovat na největší dánský ostrov Sjælland (kde leží i hlavní město Kodaň). Tento dopravní koridor je znám v němčině jako Vogelfluglinie a v dánštině jako Fugleflugtslinjen – „ptačí letová trasa“.

Ostrov Fehmarn je již spojen mostem s německou pevninou a naopak Lolland je již spojen tunelem a mostem se Sjællandem přes ostrov Falster. Kromě toho je již Sjælland spojen s švédským pobřežím přes Øresundský most. Již existuje pevné spojení most-tunel mezi Sjællandem a Německem, ale pouze s použitím velké objížďky přes úžinu Velký Belt, takže tunel pod Fehmarnskou úžinou dovolí kratší, rychlejší a objemnější dopravu z Německa na Sjælland, do Švédska či Norska a zpět.

Charakteristika tunelu[editovat | editovat zdroj]

Podvodní tunely jsou buď vrtané nebo ponořené: tunely vrtané jsou běžné pro hlubinné tunely delší než 4 nebo 5 km, zatímco ponořené se běžně používají pro tunely, které procházejí relativně mělkými vodami. Ponoření zahrnuje bagrování výkopu po mořském dnu, položení základu lůžka z písku nebo z štěrku, pak položení prefabrikovaných betonových úseků tunelu do výkopu a jejich pokrytí ochrannou vrstvou zásypu několik metrů tlustou.

Tunel pod Fehmarnskou úžinou bude postaven jako ponořený a půjde o nejdelší takový tunel, který byl kdy postaven. Dne 30. listopadu 2010 projektový manažer ze společnosti Femern A/S oznámil, že byl vybrán ponořený tunel dle návrhu předloženého konsorciem Ramboll, Arup a TEC.[9] Podle vedoucích projektových manažerů půjde o nejdelší ponořený tunel na světě, o nejdelší kombinovaný železniční a silniční tunel na světě a o nejdelší podvodní silniční tunel na světě; dále o nejhlubší ponořený tunel pro silniční a železniční dopravu, a druhý nejhlubší betonový ponořený tunel.[10] Velikost projektu je asi pětkrát větší než tunelová část Öresundského spojení mezi Dánskem a Švédskem, což je v současné době nejdelší ponořený betonový tunel.

Nejhlubší část příkopu Fehmarnské úžiny je 35 metrů[11] a tunelové sekce budou asi 10 metrů vysoké, takže se vytěžující čluny budou muset dostat do hloubky více než 45 metrů. Bagrováním bude vznikat příkop asi 40 až 50 metrů široký a 12–15 m hluboký. Tyto parametry odpovídají zhruba 20 milionům m³ zeminy, která se bude muset vybagrovat. Konvenční bagrovací zařízení může dosáhnout do hloubky asi 25 metrů. Vyhloubit střední část příkopu Fehmarn – v hloubce více než 25 m pod hladinou – bude pravděpodobně vyžadovat speciální bagry a koncové sací bagry.

Připravovaný tunel bude 17,6 km dlouhý, bude v hloubce 40 m pod hladinou moře a měl by vést obousměrnou železniční trať.[4] Předložené argumenty mluvily ve prospěch tunelové varianty oproti dříve uvažované mostové variantě, zejména jde o významné snížení dopadu na životní prostředí, její nezávislost na povětrnostních podmínkách (jako je boční vítr, který má značný dopad hlavně na nákladní vozidla u mostu orientovaného v severojižním směru[12]).

Prefabrikované části betonového tunelu budou mít obdélníkový průřez, který je asi 40 m široký a 10 metrů vysoký, bude obsahovat čtyři samostatné tunelové tubusy (dva silniční a dva železniční), navíc bude mít malou servisní spojovací chodbu: budou existovat samostatné silniční tunelové tubusy Northbound a Southbound, z nichž každý bude 11 m široký, každý se dvěma cestovními pruhy a rozdělovacím pruhem; zatímco železniční tunelové tubusy Northbound a Southbound budou 6 metrů široké (každý) a asi 10 metrů vysoké, servisní spojovací chodba bude 3 m široká; spojovací prostor mezi jednotlivými silničními tunelovými tubusy se bude lišit, ale celková šířka bude 41,2 m. Jednostupňové sekční uspořádání dvou silničních a dvou železničních tunelových tubusů vedle sebe – silniční na západě a železniční na východě – se shoduje s uspořádáním stávající silniční a železniční infrastruktury a nevyžaduje žádné propletené připojení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fehmarn Belt Fixed Link na anglické Wikipedii.

  1. Den faste forbindelse over Femern Bælt [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Activation of contracts | Femern A/S - The tunnel across Fehmarnbelt. Femern.com [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Dánsko a Německo spojí tunel pod mořem. Největší stavba svého druhu na světě začne příští rok. E15.cz [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 
  4. a b Railway Gazette: Fehmarn Belt tunnel preferred [online]. [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Klart flertal for Femern-tunnel. DR. Dostupné online [cit. 2018-09-17]. (dánsky) 
  6. BÖLL, Sven. Fehmarn-Belt-Querung: Dänemark baut Supertunnel nach Deutschland. Spiegel Online. 2011-02-01. Dostupné online [cit. 2018-09-17]. 
  7. Dänisches Parlament stimmt Bau des Fehmarnbelt-Tunnels zu. Deutschlandfunk, 28. April 2015
  8. Fehmarnbelt-Querung: Dänisches Parlament beschließt Bau des Ostsee-Tunnels. In Spiegel Online vom 28. April 2015, abgerufen am 28. April 2015
  9. The world's longest road/rail tunnel: Fehmarnbelt between Denmark and Germany [online]. The Ramboll Group [cit. 2011-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. S. Lykke (Project Director, Tunnel, Femern Belt A/S) and W.P.S. Janssen (Senior Project Manager, Tunnel Engineering Consultants, Nijmegen, The Netherlands) for the Ramboll-Arup-TEC JV. Innovations for the Fehmarnbelt tunnel Option [online]. TunnelTalk.com, May 2010 [cit. 2011-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. BfN: Fehmarnbelt. www.bfn.de [online]. [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (německy) 
  12. Der Mobilitätsmanager, němčina, získat 01.9.2011. dmm.travel [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-25. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]