Tučňák oslí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTučňák oslí
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád tučňáci (Sphenisciformes)
Čeleď tučňákovití (Spheniscidae)
Rod tučňák (Pygoscelis)
Binomické jméno
Pygoscelis papua
(Forster, 1781)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
poddruhy
  • P. p. papua
  • P. p. ellsworthii
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tučňák oslí (Pygoscelis papua) se vyskytuje kolem jižního polárního kruhu a je asi tím nejrychlejším tučňákem vůbec. Hnízdí na jižních arktických ostrovech, Kerguelenech, Malvínech a Grahamských ostrovech. V době kdy nehnízdí se vyskytuje až u Nového Zélandu a Tasmánie. Převážnou část času tráví ve vodě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Světová populace: cca 320 000 hnízdících párů

Věk: cca 20 let

Průměrná délka: 80 cm

Průměrná Váha: 6 - 8 kg

Délka inkubace: 35 dnů

Počet vajec: 2

- šedobíle zbarvený, má bílé břicho a černá záda, a nápadný oranžový zobák

- své jméno dostal podle daleko slyšitelného hlasu, připomínajícího oslí hýkání.

Pohyb[editovat | editovat zdroj]

Tučňák oslí je nelétavý pták. Je velmi dobře přizpůsobený životu v moři. Má tuhá, veslovitá křídla, která mu dovolují rychle plavat pod vodou. Přitom křídly mává jako ostatní ptáci při letu. Na souši jeho krátké nohy vypadají nemotorně, ale jsou silné a dokáže urazit mnoho kilometrů při cestách z pobřeží na hnízdiště. Chůzi si ulehčuje klouzáním po ledě. Lehne si na břicho a jede dolů jako na klouzačce.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Loví ve vodách pod mořskou hladinou – ta se téměř vaří, když tučňáci zaútočí na hejna ryb. Loví přiměřeně menší kořist, menší ryby a hlavonožce, hlavně korýše a krill.

Péče o mládě[editovat | editovat zdroj]

Obě mláďata se líhnou současně a po vylíhnutí jsou porostlá stříbřitým nebo kouřově šedým prachovým peřím. Oba rodiče je nakrmí natrávenou potravou z volete a potom se střídají v jejich hlídání a krmení. Po dosažení stáří 4 týdnů mladí tučňáci oslí opouštějí hnízdo a shromažďují se společně s dalšími jedinci ve „školkách“. Ve věku 9 týdnů už mláďata vyrážejí na moře, kde se pak v tlupách toulají.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Tučňáci jsou významnou součástí potravního řetězce. Ve vodě jim hrozí nebezpečí od tuleňů, lachtanů, žraloků a kosatek, a proto jsou velmi ostražití. Tučňáci mají hluboce vrozeno, že jim na souši nebezpečí nehrozí, a chovají se podle toho. Hnízdí v blízkosti lidských stanic. Někteří lidé jim neubližují, ale někteří je loví na maso nebo tuk, ze kterého dělají olej. Nejvíce jsou na souši ohrožena vejce a mláďata. Mezi ptáky tam patří chaluha velká, buřňák obrovský, racek dominikánský nebo štítonos bílý. Jediným vážným nebezpečím, při kterém přichází o život mnoho tučňáků je počasí, ať silné sněhové vánice nebo dlouhotrvající silné mrazy.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Tento druh tučňáka se anglicky překládá jako Gentoo Penguin a tak se jmenuje i jedna GNU/Linuxová distribuce.

Tento druh tučňáka je zároveň nejrychlejším ptákem ve vodě, dokáže na krátkou vzdálenost plavat rychlostí až přes 27 km/h (podle Guinessovy knihy zvířat, nakl. Mustang, Plzeň 1995).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]