Trojský most
| Trojský most | |
|---|---|
 Trojský most, 2016 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Město | Praha |
| Číslo mostu | V-003 |
| Komunikace | tramvajová linka |
| Doprava | čtyřproudá vozovka, tramvaje, cyklisti, chodci |
| Řeka | Vltava |
| Náklady na výstavbu | 1,3 miliardy Kč |
| Začátek výstavby | léto 2010 |
| Otevřen | 4. října 2014 |
| Souřadnice | 50°6′44,66″ s. š., 14°26′9,74″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | obloukový most |
| Materiál | ocel |
| Délka | 262 m |
| Šířka | 30 m |
| Nadmořská výška | 180 m n. m. |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trojský most je silniční a tramvajový most přes Vltavu v Praze. Veřejnosti byl slavnostně otevřen 4. října 2014, doprava na něj vyjela o dva dny později. Vede z Partyzánské ulice v Holešovicích do oblasti ulic Nové Povltavské a Trojské v Troji. Slouží místní dopravě a nahradil původní provizorní trojský tramvajový most, zvaný „Rámusák“, který sloužil od roku 1981 do roku 2013.[1] Na severním předmostí je mimoúrovňovou křižovatkou Troja propojen s Městským okruhem.
Historie
Na místě Trojského mostu stál od roku 1981 provizorní Trojský tramvajový most, ten sloužil pro tramvaje a chodce. Rok před dokončením mostu Trojského byl zrušen.
Architektonická soutěž
Architektonicko-konstrukční řešení vybral Magistrát hlavního města Prahy z 20 návrhů v soutěži vypsané roku 2005. První cena spojená s odměnou 700 tisíc korun byla na podzim 2006 udělena návrhu, jehož autory jsou Ing. Jiří Petrák, Ing. Ladislav Šašek (Mott MacDonald Praha s. r. o.) a Doc. Ing. arch. Roman Koucký a Ing. akad. arch. Libor Kábrt (Roman Koucký architektonická kancelář s. r. o.).[2]
Druhá cena nebyla udělena. Třetí cenu (450.000,- Kč) získaly dva návrhy, autorem prvního je Prof. Ing. Jiří Stráský (Stráský, Hustý a partneři s. r. o.), autorem druhého Ing. arch. David Titz, Ing. arch. Zbyněk Svoboda, Ing. Ladislav Huryta, Martin Matůšů (ARCHicon s. r. o.). Ve druhém kole bylo hodnoceno celkem pět návrhů, autorem dalšího (č. 4) byli Ing. arch. Roman Gale, Ing. arch. Michal Palaščák, spoluautoři: Bc. Barbora Šimonová, Bc. Libor Dašek (Atelier AGP) a dalšího (č. 9) Ing. arch. Martin Rösler, Ing. Vít Hlaváček, spolupráce: Michaela Chvojková, Radek Jiránek. Porota měla 11 členů, z toho 2 zástupci magistrátu, po jednom zástupci městských částí Praha 7 a Praha 8, 4 zástupci České komory architektů, 2 zástupci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a 1 zástupce České společnosti pro systémovou integraci. Na odměnách bylo autorům pěti projektů, které postoupily do druhého kola, rozděleno celkem 2,6 milionu Kč.[3]
Nedodržené zadání
Provedení mostu se stalo tématem politických diskusí poté, co se ukázalo, že došlo k navýšení původně kalkulované ceny tunelu Blanka a navazujících staveb Městského okruhu téměř o polovinu původní ceny. Mluvčí Metrostavu uvedl jako příklad, že v zadávací dokumentaci byl jednoduchý most v ceně asi 400 milionů Kč, po uzavření kontraktu s Metrostavem však vyhlásilo město Praha konstrukčně-architektonickou soutěž, kterou vyhrál most jiný – výrazně dražší, takže spolu s dalšími novými požadavky došlo k navýšení jeho ceny o 720 milionů Kč, tedy téměř na trojnásobek.[2][4][5]
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 16. prosince 2014 udělil hlavnímu městu Praze pokutu 11 milionů Kč za to, že stavba byla realizována ve zcela jiné podobě a podle zcela jiného architektonického návrhu, než jaký byl obsahem původní zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, také vybraný uchazeč pro zadavatele provedl stavební práce, které nebyly zadány v řádném zadávacím řízení dle zákona o veřejných zakázkách. Praha podala 31. prosince 2014 proti rozhodnutí rozklad.[6]
Předpokládané zahájení
Dopravní podnik hl. m. Prahy v roce 2008 uváděl jako zamýšlený termín zprovoznění mostu rok 2011.[7][8] Na stejný rok bylo plánováno zprovoznění tunelu Blanka, to ale bylo mezitím odloženo na konec roku 2012. Ředitel magistrátního odboru městského investora Jiří Toman v roce 2009 uvedl, že most v Troji bude otevřen ke dni otevření tunelu Blanka.[9]
Výstavba
.jpg)
Stavba mostu byla zahájena v létě 2010.[10] V únoru 2011 ředitel odboru městského investora MHMP oznámil, že most nebude otevřen v roce 2011, jak se původně plánovalo, ale až s celým tunelovým komplexem, tedy nejdříve na přelomu let 2013 a 2014, avšak pro tramvaje bude možná zprovozněn dříve.[2] Podle zprávy ze srpna 2011 měl být most v polovině roku 2013 zprovozněn pro tramvaje a nahradit tak provizorní tramvajový most, který má být bezprostředně poté rozebrán.[11] Podle zpráv z jara 2013 k tomuto zprovoznění mělo dojít až koncem roku 2013.[12] Pro silniční vozidla, cyklisty a chodce měl být zpřístupněn až s otevřením tunelu Blanka, pravděpodobně roku 2014.[11] Trojský most byl 6. října 2014 zprovozněn pro tramvaje i pro automobily. Tunelový komplex Blanka, který měl být původně otevřený ve stejném termínu, byl zprovozněn až v září 2015.[13][14] V září 2014 rozhodčí soud rozhodoval, kolik Praha Metrostavu za most zaplatí.[15]
Od 20. do 23. srpna 2014 proběhly zatěžkávací zkoušky, přes den dynamické, v noci statické. Například ve středu 20. srpna na most najelo 24 plně naložených nákladních aut a 4 tramvaje.[15]
Výstavba mostu vyšla celkem na 1,3 miliardy Kč.[16]
Popis
.jpg)
V soutěži byl vybrán návrh síťového obloukového mostu s dolní mostovkou. Předpjatá deska mostovky je uložena na prefabrikovaných předpjatých příčnících zavěšených přes síťový systém ocelových táhel do plochého ocelového obloukového nosníku. Délka mostu je asi 262 metry, rozpětí oblouku hlavního pole 200,4 metrů[17]. Celková výška nosné konstrukce jsou asi 34 metry nad maximální plavební hladinou. Opěry a pilíře stojí na vrtaných pilotách ve skalním podloží na březích, do šířky řeky žádný pilíř nezasahuje.
Most má po dvou jízdních pruzích pro každý směr, střední tramvajové těleso, oboustranné chodníky pro pěší a cyklisty. Součástí křižovatky na severním (trojském) předmostí je mimoúrovňová křižovatka Troja, jejíž součástí je zaústění tunelu Blanka na Městském okruhu, s Městským okruhem se zde frekvence z mostu mimoúrovňově kříží s propojením všech směrů, na místní komunikaci v Troji (Povltavská ulice) navazuje prodloužená komunikace z mostu úrovňovou křižovatkou. Pobřežní cyklostezka na trojské straně most podchází.
Podle redaktora trj z Práva považují kritici dva pruhy vozovky v každém směru za naddimenzování, neúměrné šíři železničního podjezdu navazujícího na holešovické straně.[2]
Název
Objevily se úvahy, že by se most mohl jmenovat po zesnulém prezidentovi Václavu Havlovi, na začátku dubna 2013 však rada hlavního města oficiálně schválila vžitý název Trojský most.[12]
Galerie
-
Výstavba Trojského mostu, 2012 -
Tabulka u Trojského mostu -
Prostor pod Trojským mostem -
Tramvaj Škoda 15T na Trojském mostě, 2014 -
Velká jarní cyklojízda na trojském mostě, 2015 -
Cyklistická infrastruktura vedoucí z Trojského mostu do Holešovic, 2015 -
Cyklistická dopravní značka před mostem z holešovické strany
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ JANČAR, Rosťa. Most „Rámusák“ končí provoz. Poslední tramvaj ho přejede v noci z neděle na pondělí 7. října 2013.. Technet.cz [online]. 2013-10-5 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Staví se nový Trojský most, povolení se musí změnit, Právo, 18. 2. 2011 (trj), na webu Metrostavu
- ↑ Nový sdružený městský most přes Vltavu – návrhy mostu z druhého kola architektonické soutěže, Česká komora architektů, 29. 11. 2006, aktualizace: 12. 2. 2010
- ↑ Metrostav: O prodražení tunelu Blanka o 10 miliard věděl už Bém, Lidovky.cz, 7. 2. 2011
- ↑ Na projekty, které zdraží Blanku o miliardy, nebyly potřeba ani smlouvy, iDnes.cz, 9. 2. 2011, Kateřina Frouzová, Adéla Paclíková, MF DNES
- ↑ Praha dostala pokutu 11 milionů za Trojský most. Je jiný než v zakázce, iDnes.cz, 7. 10. 2015, bur, av
- ↑ Do 2015 se tramvajové tratě v Praze mohou rozrůst až o 32 km, Aktuality, web Krytiny – střechy, jako zdroj uvedeny ČTK a Dopravní podnik hl. m. Prahy, nedatováno (přímý odkaz již nefunkční)
Do 2015 se tramvajové tratě v Praze mohou rozrůst až o 32 km, České noviny 2. 10. 2008, ČTK (tentýž text bez přehledové tabulky) (přímý odkaz již nefunkční) - ↑ Strategie a strategické cíle DP, interní prezentace Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s., květen 2008, formát .pps (přímý odkaz již nefunkční)
- ↑ Praha se připravuje na stavbu nového mostu přes Vltavu, estav.cz, 4. 3. 2009, servis ČTK - Karel Čapek jw; HoBr
- ↑ Stavba Trojského mostu už je „vidět“, web Městský okruh v Praze, 9. 10. 2010
- ↑ a b Adéla Paclíková: Starý tramvajový most zmizí z pražské Troje v roce 2013, iDnes.cz, 11. 8. 2011, rubrika Praha a Střední Čechy
- ↑ a b Brusnice, Dejvice a Bubeneč daly jména tunelům v komplexu Blanka, IDnes.cz, 2. 4. 2013
- ↑ Začátkem října pustí na pražský Trojský most první tramvaje a auta, iDnes.cz, 15. 8. 2014, ČTK
- ↑ http://praha.idnes.cz/tunel-blanka-je-hotovy-0b1-/praha-zpravy.aspx?c=A140930_145220_praha-zpravy_bur [online].
- ↑ a b Trojský most v Praze zatěžkalo 24 náklaďáků a čtyři tramvaje, iDnes.cz, 21. 8. 2014, av, ČTK
- ↑ Trojský most se otevřel. První ho přejela auta, pak tramvaje a autobusy. iDNES.cz [online]. 2014-10-05 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ↑ http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877705812024599
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trojský most na Wikimedia Commons - Nový Trójský most – informace o projektu, web Tunelový komplex Blanka
- Nový sdružený městský most přes Vltavu – návrhy mostu z druhého kola architektonické soutěže, Česká komora architektů, 29. 11. 2006, aktualizace: 12. 2. 2010
- Trojský most (soutěžní varianta) - Silniční a tramvajový most - starší návrh mostu použitý v části stavební dokumentace, web Ing. Jaroslav Čambula, Fakulta stavební ČVUT v Praze
- Situační výkres – zákres výše uvedeného staršího návrhu, prezentovaný v informačním středisku stavby, fotogalerie Vlastimil Vondrys, 26. 8. 2010
- Trojský most ze sedla kola - NaKole.cz, 20. 10. 2014
