Trogen AR
| Trogen | |
|---|---|
 Pohled na centrum obce | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°24′28″ s. š., 9°27′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 903 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Appenzell Ausserrhoden |
  Trogen Trogen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,03 km² |
| Počet obyvatel | 1 735 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 173 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Dorothea Altherr |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 071 |
| PSČ | 9043 |
| Označení vozidel | AR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trogen (psáno také jako Trogen AR pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel) je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se asi 14 kilometrů severovýchodně od Herisau a 6 kilometrů jihovýchodně od St. Gallenu, v nadmořské výšce 903 metrů. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. V obci sídlí kantonální soud kantonu Appenzell Ausserrhoden.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Trogen leží ve střední části bývalého unitárního kantonu Appenzell (této oblasti se historicky říká Mittelland), kterému dominuje nejvyšší hora okresu, Gäbris. Nejnižší bod obce se nachází v Chastenlochu ve výšce 693 metrů, nejvyšší bod je nad osadou Sitz ve výšce 1183 metrů. Trogen sousedí s obcemi Wald, Altstätten, Gais, Bühler, Speicher a Rehetobel a s vnitřní částí okresu (obce) Oberegg. Celková rozloha obecního katastru činí 1003 hektarů. 78 hektarů je zastavěná plocha, 509 hektarů je zemědělsky využívaných a 412 hektarů tvoří lesní plochy. Trogen je také konečnou stanicí železniční tratě Appenzell – St. Gallen – Trogen společnosti Appenzeller Bahnen (dříve Trogenerbahn).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Trogen byl poprvé zmíněn v roce 1168 jako Trugin.[2] Po skončení appenzellských válek v roce 1429 vznikl rod Trogenů, který si nárokoval obec Oberegg a části Bühleru a Gaisu. V roce 1525 se Trogen připojil k reformaci. Když se v roce 1597 unitární kanton Appenzell rozdělil na Ausser- a Innerrhoden, stal se Trogen hlavním městem kantonu Appenzell Ausserrhoden. Kvůli vlastním církevním stavbám v Rehetobelu a Waldu se církevní vliv Trogenu stále zmenšoval. Grub, Walzenhausen, Heiden, stejně jako Wolfhalden a Lutzenberg se osamostatnily až do roku 1658. Celkem devět z dnešních dvaceti obcí Ausserrhoden vzniklo z Trogenu.[2]
Od 16. století až do průmyslové revoluce prosperoval Trogen, stejně jako většina Appenzellu, díky prodeji tkalcovských a vyšívaných výrobků. K tomuto trendu výrazně přispěla rodina Zellwegerů, která obchodem s plátnem svého času zbohatla. V roce 1667 otevřel Conrad Zellweger-Rechsteiner ve svém domě, dnešním tzv. Domě KVT (KVT-Haus), výstavu pláten. Jeho syn Conrad Zellweger-Tanner a on sám jsou považováni za zakladatele obchodních domů Zellweger. Kolem náměstí Trogner Landsgemeindeplatz byly postaveny tzv. „Zellwegerovy paláce“. Některé z nich jsou na seznamu kulturních památek národního významu. Zellweger-Tanner bydlel se svou ženou v budově, kde dnes stojí radnice. Stavba paláců vyvolala v rodině nepokoje, protože se každý snažil předstihnout ostatní ještě honosnějším palácem, což vedlo k částečnému rozpadu obchodních spojenectví a napjatým rodinným vztahům. V letech 1760–1763 postavil pozdně barokní stavitel Johann Ulrich Grubenmann von Teufen kamenné paláce pro děti obou bratrů Zellwegerů (Zellweger-Sulser) a další. Grubenmann postavil také uměleckohistoricky významný reformovaný kostel a pět světských budov. Kostel postavený v letech 1779–1782 byl Grubenmannovým posledním dílem. Od roku 1866, tedy 49 let po úpadku poslední firmy Zellweger, nedošlo k žádným dalším stavebním změnám na návsi. Landsgemeinde se v Trogenu konalo každý druhý rok až do jeho zrušení v roce 1997. Vzhledem ke své velikosti, sídlu kantonální vlády a části správy se však Herisau nyní obvykle označuje jako hlavní město kantonu Appenzell Ausserrhoden. V roce 2011 se v Trogenu hlasovalo o celkové rekonstrukci náměstí. Stavební práce byly zahájeny na jaře 2019 a mohly by být dokončeny na jaře 2021 výstavbou zahrady před pětibokým palácem. V červnu 2021 bylo slavnostně otevřeno nové dlážděné náměstí.[2]
Na počátku 20. století byl hlavním zaměstnáním v Trogenu textilní průmysl. V tomto odvětví bylo zaměstnáno 66 % obyvatel. Současně se Trogen začal pomalu rozvíjet jako klimatické lázně a středisko zimních sportů. V meziválečném období došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel. Přestože se oblast po napojení na železniční trať Trogenerbahnen v roce 1903 hospodářsky zotavila a stala se atraktivnějším místem k bydlení, počet obyvatel již nikdy nepřekročil vrchol z 50. let 19. století.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1667 | 1734 | 1813 | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2005 | 2010 | 2021 | |||
| Počet obyvatel | 2262 | 2250 | 2370 | 2611 | 2496 | 2142 | 1853 | 1867 | 1751 | 1687 | 1877 | |||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trogen AR na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d FUCHS, Thomas. Trogen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-05 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trogen AR na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
