Trnava (přítok Želivky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - řeka Trnava nazývaná též Trnávka je největší přítok řeky Želivky, který protéká východní částí okresu TáborJihočeském kraji a okresem PelhřimovKraji Vysočina. Délka toku Trnavy činí 56,3 km.[1] Plocha povodí řeky měří 340,3 km².[2]

Průběh toku

Most přes Trnavu v Hořepníku

Řeka pramení jihovýchodně od osady Blanička, pod vrchem Batkovy (721 m) v nadmořské výšce 672 m, asi 8 km jižně od Mladé Vožice. Její tok směřuje nejprve k východu k obci Vodice jako Vodický potok. Pod rybníkem Valcha se otáčí k severu a je nazývána již Trnavou. Zleva posilují tok potoky Novomlýnský potok, Barborka a Vočadlo. Pod obcí Těchobuz se obrací opět na východ a tento směr si udržuje až ke svému ústí. U Hořepníka přijímá Trnava zprava svůj největší přítok Kejtovský potok, který je dlouhý 22,1 km. Asi 7 km před ústím do Želivky vzdouvá její vody vodní nádrž Trnávka. Do Želivky se Trnava vlévá na jejím 52,0 říčním kilometru, v obci Želiv, v nadmořské výšce 393,5 m.[1]

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtok Trnavy u ústí činí 2,06 m³/s.[14]

Hlásné profily:[15][16]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Hořepník 20,00 260,11 km² 1,60 m³/s 104 m³/s
Červená Řečice 8,30 317,77 km² 1,94 m³/s 112 m³/s

Využití

Vodáctví

Hořepníka Trnava přijímá několik potoků, které posilují tok a umožňují jeho sjetí. Celková délka sjížděného úseku je 20 km. Obtížnost průměrně WW1. Šířka řeky se pohybuje od 4 do 12 m.

Vodní nádrž

Trnava pod Křelovicemi

Na říčním kilometru 1,6 byla v letech 1977-1981 vybudována vodní nádrž Trnávka, sloužící k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Její hlavní význam však spočívá v zachycení splavenin do VD Švihov (obecné známá jako Želivka). Pod přehradou je vybudována malá vodní elektrárna a slalomový kanál o vysoké obtížnosti.

Odkazy

Reference

  1. a b Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné online. 
  3. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  4. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 449) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 450) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 451) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  7. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 452) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  8. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 446) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  9. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 448) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  10. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 453) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  11. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  12. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 456) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  13. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 457) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  14. VD A6 Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  15. Evidenční list hlásného profilu stanice Hořepník [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  16. Evidenční list hlásného profilu stanice Červená Řečice [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnava na Wikimedia Commons