Trigoniovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Trigoniaceae)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTrigoniovité
alternativní popis obrázku chybí
Trigonia nivea s plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď trigoniovité (Trigoniaceae)
A.Juss., 1849
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trigoniovité (Trigoniaceae) je čeleď rostlin z řádu malpígiotvaré. Jsou to liány, keře nebo stromy s jednoduchými listy a nevelkými, pětičetnými, dvoustranně souměrnými květy. Plodem je tobolka nebo křídlatá samara. Čeleď zahrnuje asi 33 druhů ve 4 rodech a je rozšířena zejména v tropické Americe, v malé míře i v jihovýchodní Asii a na Madagaskaru. Některé druhy mají lokální využití jako zdroj dřeva.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi trigoniovité jsou dřevnaté liány, keře nebo stromy. Listy jsou jednoduché, většinou vstřícné (u rodů Trigoniodendron a Trigoniastrum střídavé), celokrajné, poněkud kožovité, se zpeřenou žilnatinou, na rubu často bělavě chlupaté dlouhými jednoduchými chlupy. Palisty jsou interpetiolární (podobně jako u čeledi Rubiaceae) a často srostlé, opadavé nebo vytrvalé. Mají oboupohlavné, dvoustranně souměrné květy uspořádané ve vrcholících, hroznech, thyrsech nebo latách. Kalich je srostlý z 5 lístků. Koruna je bílá, složená z 5 nestejných lístků. Tyčinek je 5 až 12, někdy jsou přítomna i sterilní staminodia. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů, se 3 nebo výjimečně s jedinou komůrkou a 1 až mnoha vajíčky. Na vrcholu nese 1 čnělku zakončenou hlavatou bliznou. Plodem je trojhranná tobolka nebo trojkřídlá samara.[1][2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 33 druhů ve 4 rodech. Je rozšířena v tropické Americe, v jihovýchodní Asii a na Madagaskaru. Největším rodem je rod trigonie, rozšířený v počtu asi 29 druhů v tropické Americe od jižního Mexika po Brazílii a Paraguay. Ostatní rody jsou monotypické. Druh Trigoniodendron spiritusanctense je endemit státu Espírito Santo v jihovýchodní Brazílii a byl popsán až v roce 1987. Trigoniastrum hypoleucum se vyskytuje v Malajsii, na Sumatře a Borneu. Humbertiodendron saboureaui je endemit východního Madagaskaru.[5][6]

Zástupci čeledi se obvykle vyskytují v nížinách tropů. Centrum diversity je v tropické Americe. Zdejší druhy rostou nejčastěji jako keře, liány a malé stromky na otevřených stanovištích na okrajích primárních i sekundárních tropických deštných lesů, v periodicky zaplavovaných poříčních a galeriových lesích a na narušených místech podél cest. Naopak druhy z tropů Starého světa jsou stromy dorůstající výšky až 25 metrů a zpravidla se vyskytují jako složka deštných lesů.[4]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy trigoniovitých jsou opylovány hmyzem, především včelami.[3] Semena stromovitých zástupců (Humbertiodendron, Trigoniastrum) jsou ukryta v křídlatých nepukavých plodech typu samara a šíří se větrem. U většiny druhů rodu trigonie semena vypadávají z tobolek a na povrchu mají hedvábná vlákna, která jim umožňují šíření vzduchem nebo vodou.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Nejblíže příbuznými skupinami jsou podle výsledků molekulárních studií čeledi Chrysobalanaceae, Euphroniaceae, Dichapetalaceae a Balanopaceae, s nimiž tvoří čeleď Trigoniaceae v rámci řádu Malpighiales monofyletickou vývojovou větev.[7][8] V dřívějších systémech byla čeleď Trigoniaceae často považována za blízce příbuznou čeledi Vochysiaceae a byla řazena do řádu vítodotvaré (Polygalales), případně Vochysiales.[3]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dřevo některých zástupců má lokální využití.[3]

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Humbertiodendron, Isidodendron, Trigonia, Trigoniastrum, Trigoniodendron[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERRY, P.E. et al.. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri : Timber Press, 2005. ISBN 0-930723-47-4. (anglicky)  
  2. GENTRY, A.H.. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago : The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)  
  3. a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694. (anglicky)  
  4. a b c LLERAS, Eduardo. Trigoniaceae. Flora Neotropica. Apr. 1978, čís. 19.  
  5. KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin : Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky)  
  6. a b HASSLER, M.. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  7. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online. (anglicky) 
  8. WURDACK, Kenneth J.; DAVIS, Charles C.. Malpighiales phylogenetics: Gaining ground on one of the most recalcitrant clades in the angiosperm tree of life. American Journal of Botany. 2009, čís. 96(8).  
  9. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]