Trhanice
Trhanice (též tesanice) je lidový název pro masivní desky štípané z dubových trámů. Používaly se k roubení staveb.[1] Název trhanice je odvozen od trhání kmenů pomocí železných klínů, které nahrazovalo řezání trámů.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Trhanice jsou fošny podélně štípané ("trhané") z dubových kmenů. Mívají velkou výšku při poměrně malé tloušťce.[3][4] Bývají silné asi 8 – 15 cm, vysoké 25 – 60 cm (50 – 80 cm[5]) a dlouhé 4 – 12 metrů.[1] Pro stavby z trhanic je pak typická přesná tesařská práce, výrazná zejména ve vazbě nároží tzv. "na rybinu".[5]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Trhanice se používaly nejpozději od 16. století (17. století[5]), a to k roubení staveb obytných i hospodářských (obvykle špýcharů a stodol[5]).[1] Regionálně je jejich využití typické pro oblast středního Polabí, přibližně mezi Hradcem Králové a ústím řeky Jizery do Labe.[6] Jedná se o regiony Chlumecka, Novobydžovska, Kopidlanska, Jičínska, Pardubicka,[5] Královéměstecka.[7] Na Hané vyplňují volné prostory u pilířových stodol.[8]
Příklady využití trhanic jsou:
- Kostel svatého Václava a svatého Stanislava v Měníku – kostel je omítnutý a vypadá tedy jako zděný[9]
- Kostel svatého Václava v Kozojedech[5]
- Venkovská usedlost čp. 4 v Bošíně[10]
- Venkovský dům čp. 38 v Bošíně[11]
- Chalupa č. 26 (původně Dymokury čp. 57) v Polabském muzeu v Přerově nad Labem[7]
- Dům čp. 14 v Nepolisech[5]
- Dům čp. 24 a chlév u čp. 60 ve Skochovicích[5]
- Kovárna a dům čp. 75 ve Starém Bydžově (zaniklo)[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Tesanice - štípané desky pro stavby domů i stodol, též trhanice [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11.
- ↑ kovarna. www.kourim-radnice.cz [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ PAROULKOVA, Renata. Roubenka nemusí být jen pruhovaná | Chatař Chalupář. www.chatar-chalupar.cz [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ PAROULKOVA, Renata. Oprava roubených stěn | Chatař Chalupář. www.chatar-chalupar.cz [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i KUČA, Karel. Chlumecko a Novobydžovsko: Historie a architektonické památky Pocidliní. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 1995. ISBN 80-901906-0-X.
- ↑ PEŠTA, Jan. Rekonstrukce roubených staveb. [s.l.]: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-8416-8.
- ↑ a b Průvodce [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). STNL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 198, s. 235
- ↑ Dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava v Měníku [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ venkovská usedlost - Památkový Katalog [online]. Dostupné online.
- ↑ venkovský dům - Památkový Katalog [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.