Trest smrti v Turecku
Trest smrti v Turecku byl zrušen v roce 2004, poslední poprava však byla v této zemi vykonána již v roce 1984.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle Hanze Chiappetty byl od vzniku Turecké republiky v roce 1923 trest smrti vykonán v 588 případech.[2] Před rokem 1984 se popravy obvykle konaly po vojenských pučích. Například Adnan Menderes, bývalý předseda vlády, byl oběšen dne 17. září 1961 po státním převratu v roce 1960. Ve stejný den byli popraveni i další dva členové vlády, Fatin Rüştü Zorlu a Hasan Polatkan. Dne 6. května 1972 byli popraveni studentští vůdci Deniz Gezmiş, Hüseyin İnan a Yusuf Aslan po vojenském memorandu z roku 1971. Po státním převratu v roce 1980 bylo v letech 1980 až 1984 popraveno 50 mužů, včetně 27 politických aktivistů.
Dvacet čtyři článků tureckého trestního zákoníku z roku 1926 (Zákon 765) stanovovalo trestní sazbu trestu smrti, včetně devatenácti zločinů proti státu, vládě, ústavě a armádě a dalších deseti za trestné činy, jako je vražda a znásilnění. Těchto 24 článků definovalo celkem 29 trestných činů. Podle článku 12 zákona 765 měly být rozsudky smrti vykonávány oběšením poté, co byly schváleny výnosem Velkého národního shromáždění Turecka. V rámci Velkého národního shromáždění Turecka došlo k jejich přezkoumání soudním výborem, než o nich hlasoval parlament. Toto rozhodnutí muselo být ratifikováno prezidentem, který měl pravomoc zmírnit rozsudky smrti na základě věku nebo špatného zdravotního stavu.
V červnu 1999 byl k trestu smrti odsouzen vůdce a bývalý předseda Kurdské strany pracujících Abdullah Öcalan, jeho trest mu však byl v roce 2002 zmírněn na trest odnětí svobody na doživotí.[3][4]
Zrušení trestu smrti[editovat | editovat zdroj]
Zákonem 4771 ze dne 9. srpna 2002 byl zrušen trest smrti za mírové trestné činy. Zákonem 5218 ze dne 14. července 2004 byl trest smrti v zemi zrušen úplně.[5] Turecko podepsalo a ratifikovalo protokol č. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i protokol č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Protokol č. 6 byl ratifikován dne 12. listopadu 2003 a vešel v platnost dne 1. prosince 2003.[6] Protokol č. 13 byl ratifikován dne 20. února 2006 a v platnost vešel dne 1. června 2006.[7]
Po neúspěšném státním převratu v roce 2016 někteří politici hovořili o obnovení trestu smrti.[8] Prezident Turecka Recep Tayyip Erdoğan dne 29. října 2016 oznámil, že vláda předloží návrh zákona o obnovení trestu smrti tureckému parlamentu. Také prohlásil, že by zákon o jeho znovuzavedení podepsal.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capital punishment in Turkey na anglické Wikipedii.
- ↑ FRANCE-PRESSE, Agence. Tayyip Erdogan hints at return of death penalty in Turkey. The Telegraph. 2016-08-07. Dostupné online [cit. 2021-12-04]. ISSN 0307-1235. (anglicky)
- ↑ Chiapetta, Hanz (April 2001). "Rome, 11/15/1998: Extradition or Political Asylum for the Kurdistan Workers Party's Leader Abdullah Ocalan?" (PDF). Pace International Law Review. 13: 142. Dostupné online
- ↑ AGENCIES, Guardian staff and. Ocalan sentenced to death. the Guardian [online]. 1999-06-29 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TRILSCH, Mirja; RÜTH, Alexandra. Ӧcalan v. Turkey. App. No. 46221/99. American Journal of International Law. 2006-01, roč. 100, čís. 1, s. 180–186. Dostupné online [cit. 2021-12-04]. ISSN 0002-9300. DOI 10.2307/3518836. (anglicky)
- ↑ Turkey agrees death penalty ban. news.bbc.co.uk. 2004-01-09. Dostupné online [cit. 2021-12-04]. (anglicky)
- ↑ Full list. Treaty Office [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Full list. Treaty Office [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ #Idamistiyorum ('I want death penalty') has become the top trending hashtag in Turkey. The Independent [online]. 2016-07-16 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Türkei: Erdogan lässt Parlament über Todesstrafe abstimmen. Der Spiegel. 2016-10-29. Dostupné online [cit. 2021-12-04]. ISSN 2195-1349. (německy)
