Třebenice (okres Litoměřice)
| Třebenice | |
|---|---|
 Pohled na město od severovýchodu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Lovosice |
| Obec s rozšířenou působností | Lovosice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°28′35″ s. š., 13°59′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 918 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,86 km²[2] |
| Nadmořská výška | 228 m n. m. |
| PSČ | 411 13, 411 15 |
| Počet domů | 745 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Paříkovo nám. 1 411 13 Třebenice trebenice@integro.cz |
| Starostka | Ing. Eva Hajná |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Třebenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565768 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebenice (německy Trebnitz) jsou město v okrese Litoměřice, asi šest kilometrů jihozápadně od Lovosic. Katastrální výměra města měří 21,86 km². Podle úředních informací trvale žije na území města přibližně 1 900[1] obyvatel. Městem protéká potok Modla.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1227.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
V okolí města se vyskytují české granáty.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 429 | 1 454 | 1 476 | 1 722 | 2 214 | 2 153 | 2 035 | 1 454 | 1 566 | 1 484 | 1 529 | 1 396 | 1 333 | 1 478 |
| Domy | 247 | 253 | 258 | 265 | 291 | 316 | 359 | 412 | 418 | 407 | 391 | 452 | 460 | 480 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Kololeč. | ||||||||||||||
Části města[editovat | editovat zdroj]
Katastrální území Kocourov u Medvědic, Lhota u Medvědic, Medvědice a Mrsklesy společně tvoří exklávu města (nesousedí s ostatními).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V bývalém evangelickém kostele v Třebenicích je Muzeum českého granátu s mnoha historickými i soudobými šperky, do kterých byly tyto kameny vsazeny. Součástí sbírek je i největší v Čechách nalezený pyrop o váze 2,642 g a kopie granátových šperků místní šlechtičny Ulriky von Levetzow, poslední lásky básníka Johanna Wolfganga Goethe.[6] Nad městem se tyčí vrch Košťál se zříceninou hradu Košťálov.
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
V Třebenicích se nachází evangelický sbor, který byl založen roku 1928.[7] Římskokatolická farnost v Třebenicích patří do litoměřické diecéze. V letech 1976–1977 a 1999–2004 zde působil jako farář lékař, kněz a kazatel Ladislav Kubíček. Dne 11. září 2004 se stal na třebenické faře obětí brutální loupežné vraždy.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Pettrich (1770–1844), sochař a profesor na Akademii v Drážďanech
- Václav Pařík (1839–1901), městský lékař a regionální politik s velkými zásluhami o povznesení české kultury na Třebenicku
- Josef Horký (1889–1943), římskokatolický kněz, farář farnosti Třebenice v litoměřické diecézi. V roce 1941 přišel jako vězeň do koncentračního tábora v Dachau, kde byl vybrán jako objekt k experimentům s malárií. Na následky těchto maláriových pokusů zemřel.[8]
- Jaroslav Křenek (1890–1964), spisovatel
- Ladislav Emanuel Drahoš (1897–1976), Fotograf, zakladatel Muzea českého granátu v Třebenicích, propagátor Českého Středohoří a blízký přítel malířů Emila Filly, Františka Hory, Václava Rabase a dalších. Zrestauroval úmrtní světničky Ulriky von Lewetzow v Muzeu českého granátu.
- František Hora (1913–2004), akademický malíř a výtvarník
- Jaro Křivohlavý (1925–2014), psycholog, popularizátor psychologie a v letech 1969 až 1984 člen Synodní rady Českobratrské církve evangelické
- Miloslav Racek (1925–1980), pedagog, historik umění, archeolog
- Ladislav Kubíček (1926–2004), katolický kněz a lékař
- Jaroslav Brabec (1949–2018), atlet, trenér a representant Československa ve vrhu koulí[9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
-
Pohled z Havlíčkova náměstí Zimmerovou ulicí ke Košťálovu -
Havlíčkovo náměstí -
Loucká ulice směrem k Havlíčkovu náměstí -
Zřícenina hradu Košťálov
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.
- ↑ Muzeum českého granátu [online]. Třebenice: MěÚ Třebenice [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.
- ↑ http://trebenice.evangnet.cz/index.php?page=o_nas&id=1
- ↑ VAŠKO, Václav. Neumlčená. Praha: Nakladatelství Zvon, 1990. ISBN 80-7113-035-4. S. 26.
- ↑ HAJNÁ, Eva. Vzpomínka na Jaroslava Brabce. Český granát. 2018, s. 6. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebenice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Encyklopedické heslo Třebenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Třebenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Třebenice (okres Litoměřice)
- Města v Čechách
- Obce v okrese Litoměřice
- Sídla v Dolnooharské tabuli
- Sídla v Českém středohoří
- České středohoří – Dolní Poohří
- Integro - Západ Českého středohoří - Poohří
- Sdružení obcí pro nakládání s odpady
- Litoměřická vinařská podoblast
- Města v okrese Litoměřice
- Drak ve znaku
- Sídla v CHKO České středohoří