Transept

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hnědě je vyznačeno umístění transeptu v půdorysu chrámu.

Transept je příčná chrámová loď, která slouží k oddělení presbytáře od hlavní chrámové lodi. Poprvé byla použita v raně křesťanské bazilice za účelem rozšíření prostoru pro stoupající počet představených církve, kterým již nestačilo presbyterium. Bazilika s traseptem a apsidou získala půdorys ve tvaru písmene T. Později, v předrománské architektuře, byl mezi trasept a apsidu vložen další čtvercový prostor, který tvořil chór (kněžiště). Stavba tak získala půdorys ve tvaru latinského kříže † (viz obrázek). Místo, kde se hlavní a příčná loď protínají se nazývá jednoduše křížení. Příčná loď mívá obvykle stejnou výšku a šířku jako hlavní loď. I transept může být vybaven bočními loděmi. Délka transeptu přesahuje šířku chrámové lodi. Vyústění hlavní lodi do transeptu bývá zdůrazněno triumfálním obloukem. Na průčelích transeptu (jižním a severním, pokud je kostel orientován) bývají zpravidla umístěny vchody s rozměrnými portály. Ty zpravidla sloužily kapitule či příslušníkům konventu, zatímco západní vchod do lodi byl určen laickým účastníkům bohoslužeb.

Transept je doložen již ve 4.století u baziliky sv. Petra ve Vatikáně.


Šablona:Pahýl - architektura