Tramvajová doprava ve Vídni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tramvajová doprava ve Vídni
Tramvaj typu ULF B1 ve vídeňské čtvrti Liesing
Tramvaj typu ULF B1 ve vídeňské čtvrti Liesing
StátRakouskoRakousko Rakousko
MěstoVídeň
ProvozovatelWiener Linien
Součást IDSVerkehrsverbund Ost-Region
Zahájení provozu4. října 1865
Zahájení el. provozu28. ledna 1897
Trakce1865–1903 koněspřežná
1883–1922 parní
od 1897 elektrická
Infrastruktura
Provozní délka tratí176,9 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napětí600 V ss
Počet zastávek1071
Vozovny10
Provoz
Počet linek28
Délka linek225 km
Počet cestujících306 mil./rok (2016)
Mapa sítě
Mapa tramvajové sítě ve Vídni
Mapa tramvajové sítě ve Vídni
Externí odkazy
OpenStreetMapmapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvajová doprava ve Vídni, hlavním městě Rakouska, patří mezi nejrozsáhlejší tramvajové systémy na světě. Jejím provozovatelem je městský dopravní podnik Wiener Linien a celá síť je integrována do tarifu dolnorakouského dopravního systému Verkehrsverbund Ost-Region (VOR). V polovině roku 2022 bylo na síti o délce 176,9 km provozováno 28 denních linek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První koňská tramvaj se ve Vídni rozjela v roce 1865. Provoz parní tramvaje byl zahájen roku 1883, elektrické v roce 1897. Poslední úsek koňky byl zrušen v roce 1903, parní tramvaje jezdily ve Vídni až do roku 1922. Původní levostranný provoz byl ukončen 12. března 1938, kdy došlo k připojení Rakouska k nacistickému Německu. Během druhé světové války zažila tramvajová doprava největší nápor cestujících – v roce 1943 bylo přepraveno téměř 732 miliónů cestujících, dalších 18 000 lidí pak tramvajová doprava zaměstnávala. Ke konci války došlo také k přestavbě sítě z původního rozchodu 1440 mm na standardních 1435 mm. Během bojů v roce 1945 byl provoz tramvají přerušen. Po skončení války započalo postupné obnovování provozu, avšak některé úseky se návratu tramvají již nedočkaly. Z původního předválečného počtu 3665 vozů bylo 587 zničeno a 1536 poškozeno.

Stejně jako v jiných velkých městech se i ve Vídni v 50. a 60. letech 20. století objevily názory, že tramvaje zabírají v ulicích příliš mnoho místa a brání tak rozvoji osobní automobilové dopravy. Například trasy bývalé parní tramvaje do Mödlingu a Groß-Enzersdorfu byly nahrazeny autobusovou dopravou. K úplnému zrušení tramvajové dopravy nicméně nedošlo, neboť si město uvědomilo, že je zcela nepostradatelná.

Ještě před rozhodnutím o výstavbě metra byl v roce 1966 zahájen provoz tří linek podpovrchové tramvaje s názvem Zweierlinie. Tunel o délce 1,8 km se čtyřmi stanicemi obsluhovaly linky E2, G2 a H2. Na obou koncích tunelu byly rampy, pomocí kterých tramvaje vyjely na povrch a dále pokračovaly po klasických tratích. V roce 1980 byl tento úsek přestavěn na první část linky metra U2 (úsek Rathaus – Museumsquartier).

Také v oblasti Südgürtel, která je dodnes silně zatížena automobilovou dopravou, byla v roce 1969 otevřena podpovrchová trať se šesti stanicemi. Na rozdíl od Zweierlinie zde byly vybudovány také dvě podpovrchové křižovatky, které umožňují větvení linek již v podzemí. Délka podpovrchového úseku je 3,4 km a využívají jej čtyři tramvajové linky (1, 6, 18, 62) i příměstská linka WLB.

S postupující výstavbou metra dochází k dalším rozsáhlým změnám v tramvajové síti. Paralelní tramvajové tratě jsou rušeny, respektive nahrazovány metrem. Nové tratě vznikají jako doplněk metra, jako například tangenciální trasa linky 26 v úseku Kagraner Platz – Hausfeldstraße. Otevření nového hlavního nádraží si vyžádalo prodloužení linky D z Quartier Belvedere (dříve Südbahnhof) na novou konečnou Absberggasse.

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Městský dopravní podnik Wiener Linien provozoval v roce 2022 celkem čtyři typy motorových a dva typy vlečných vozů. Dva nejstarší, s označením E1 a E2, vyráběly v letech 1959 až 1990 vídeňské firmy Simmering-Graz-Pauker (SGP) a Lohner. Jde o šestinápravové dvoučlánkové vozy, které se většinou používají v soupravách s vlečnými vozy typů c4 a c5. Vozy jsou velmi podobné německým tramvajím Duewag GT6.

V letech 1994 až 2017 bylo do Vídně dodáno celkem 332 plně nízkopodlažních tramvají ULF (Ultra Low Floor). Vozy byly dodávány ve dvou variantách, kratší tříčlánkové měří 24 metrů a delší pětičlánkové 35 metrů. První série tramvají ULF byly vybaveny hydraulickým systémem, který umožňoval měnit výšku vozidla (nástupní hrany) v závislosti na roční době. Standardní výška nástupní hrany činila pouhých 197 mm nad temenem kolejnice (TK), což z ULF učinilo tramvaj s nejnižší podlahou na světě. Během zimních měsíců jezdily vozy se zvýšenou nástupní hranou ve výšce 240 mm nad TK. Kvůli četným problémům byl tento systém postupně demontován a vozy nastaveny na jednotnou výšku podlahy 225 mm nad TK.

Nejnovější generací vídeňských tramvají jsou pětičlánkové vozy Alstom Flexity Wien dodávané od roku 2017. Do roku 2026 bude dodáno celkem 119 tramvají s možností využití opce na dalších 37 vozů.

Linkové vedení[editovat | editovat zdroj]

Linka Trasa Délka
linky
Jízdní
doba
Cestovní
rychlost
Vozovna
D Absberggasse – Hauptbahnhof Ost – Oper, Karlsplatz – Schottentor – Franz-Josefs-Bahnhof – Nußdorf, Beethovengang 11,74 km 48 min 14,68 km/h Simmering, Gürtel, Favoriten
O Raxstraße, Rudolfshügelgasse – Hauptbahnhof – Rennweg – Landstraße – Praterstern – Bruno-Marek-Allee 9,11 km 36 min 15,18 km/h Favoriten, Brigittenau
1 Stefan-Fadinger-Platz – Matzleinsdorfer Platz – Oper, Karlsplatz – Schottentor – Schwedenplatz – Prater, Hauptallee 10,52 km 44 min 14,35 km/h Favoriten, Gürtel, Brigittenau
2 Friedrich-Engels-Platz – Dresdner Straße – Traisengasse – Schwedenplatz – Oper, Karlsplatz – Josefstädter Straße – Dornbach 12,83 km 52 min 14,80 km/h Brigittenau, Hernals, Kagran
5 Praterstern – Friedensbrücke – Franz-Josefs-Bahnhof – Westbahnhof 7,87 km 33 min 14,31 km/h Brigittenau, Rudolfsheim, Floridsdorf
6 Burggasse-Stadthalle – Westbahnhof – Margaretengürtel – Matzleinsdorfer Platz – Reumannplatz – Geiereckstraße 7,39 km 30 min 14,78 km/h Favoriten
9 Gersthof, Wallrißstraße – Gersthof – Elterleinplatz – Schweglerstraße – Westbahnhof 6,18 km 29 min 12,79 km/h Hernals, Rudolfsheim
10 Dornbach – Kendlerstraße – Hütteldorfer Straße – Hietzing – Unter St. Veit, Hummelgasse 7,84 km 30 min 15,68 km/h Ottakring, Speising, Rudolfsheim
11 Kaiserebersdorf – Zentralfriedhof – Simmering – Enkplatz – Geiselbergstraße – Reumannplatz – Otto-Probst-Platz 13,22 km 46 min 17,24 km/h Favoriten, Simmering
18 Burggasse-Stadthalle – Westbahnhof – Margaretengürtel – Matzleinsdorfer Platz – Hauptbahnhof – Schlachthausgasse 8,07 km 32 min 15,13 km/h Rudolfsheim, Favoriten
25 Aspern, Oberdorfstraße – Donauspital – Erzherzog-Karl-Straße – Kagran – Floridsdorf 9,42 km 31 min 18,23 km/h Kagran, Floridsdorf
26 Hausfeldstraße – Kagraner Platz – Floridsdorf – Strebersdorf, Edmund-Hawranek-Platz 11,88 km 36 min 19,8 km/h Kagran, Floridsdorf
30 Floridsdorf – Brünner Straße – Großjedlersdorf – Stammersdorf 5,27 km 16 min 19,76 km/h Brigittenau, Floridsdorf
31 Schottenring – Jägerstraße – Friedrich-Engels-Platz – Floridsdorf – Brünner Straße – Großjedlersdorf – Stammersdorf 11,21 km 36 min 18,68 km/h Floridsdorf, Brigittenau
33 Josefstädter Straße – Franz-Josefs-Bahnhof – Friedensbrücke – Jägerstraße – Friedrich-Engels-Platz 5,86 km 25 min 14,06 km/h Brigittenau, Floridsdorf
37 Schottentor – Nußdorfer Straße – Hohe Warte 4,78 km 21 min 13,66 km/h Gürtel
38 Schottentor – Nußdorfer Straße – Oberdöbling – Grinzing 5,33 km 21 min 15,23 km/h Gürtel
40 Schottentor – Währinger Straße – Gersthof – Gersthof, Herbeckstraße 4,43 km 20 min 13,29 km/h Gürtel, Hernals
41 Schottentor – Währinger Straße – Gersthof – Pötzleinsdorf 5,12 km 21 min 14,63 km/h Gürtel, Hernals
42 Schottentor – Währinger Straße – Michelbeuern – Antonigasse 3,38 km 14 min 14,49 km/h Gürtel, Hernals
43 Schottentor – Alser Straße – Hernals – Neuwaldegg 5,99 km 23 min 15,63 km/h Hernals
44 Schottentor – Hernalser Gürtel – Ottakring – Ottakring, Maroltingergasse 4,39 km 18 min 14,63 km/h Ottakring
46 Ring, Volkstheater – Thaliastraße – Ottakring – Joachimsthalerplatz 4,80 km 20 min 14,4 km/h Ottakring, Rudolfsheim
49 Ring, Volkstheater – Urban-Loritz-Platz – Hütteldorfer Straße – Breitensee – Baumgarten – Hütteldorf, Bujattigasse 8,54 km 34 min 15,07 km/h Rudolfsheim, Ottakring, Speising
52 Westbahnhof – Linzer Straße – Baumgarten 5,78 km 22 min 15,76 km/h Rudolfsheim, Speising
60 Westbahnhof – Hietzing – Preyergasse – Speising, Hermesstraße – Maurer Hauptplatz – Rodaun 11,10 km 37 min 18 km/h Speising, Rudolfsheim
62 Oper, Karlsplatz – Matzleinsdorfer Platz – Meidling – Hetzendorf – Speising, Hermesstraße – Lainz, Wolkersbergenstraße 10,99 km 39 min 16,91 km/h Speising
71 Börse – Schottentor – Oper, Karlsplatz – Rennweg – Enkplatz – Simmering – Zentralfriedhof – Kaiserebersdorf, Zinnergasse 12,93 km 44 min 17,63 km/h Simmering

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Souprava vozů WLB 100 vyjíždí z konečné u Opery
Historická souprava linky 18G u Schwarzenbergplatz v roce 1978
ULF B na úseku s levostranným provozem u Gewerbepark Stadlau

Badner Bahn[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Badner Bahn.

Mezi konečnou Oper, Karlsplatz v centru města a zastávkou Schedifkaplatz ve 12. vídeňském okresu Meidling jezdí souběžně linkou 62 také spoje vlakotramvajové linky WLB. Tato linka již od roku 1899 spojuje Vídeň s lázeňským městem Baden, které leží 29 kilometrů jižně od rakouské metropole. Za zastávkou Schedifkaplatz se nachází kolejové propojení s 27,2 km dlouhou místní dráhou Vídeň–Baden, kterou linka WLB po opuštění vídeňské tramvajové sítě pro svou cestu do Badenu využívá.

Linka 18G[editovat | editovat zdroj]

V letech 1925 až 1945 spojovala dnes již neexistující vídeňské Ostbahnhof (na jeho místě se nachází současné Wien Hauptbahnhof) s nádražím Heiligenstadt ve stejnojmenné čtvrti linka 18G. Zvláštností linky bylo, v úseku Ostbahnhof – Gumpendorfer Straße využívala klasickou tramvajovou trať, zatímco mezi Gumpendorfer Straße a druhou konečnou Heiligenstadt jezdila po trase Gürtellinie, která byla součástí tehdejší vídeňské městské dráhy, přímého předchůdce dnešního vídeňského metra. Během bojů na konci druhé světové války byla těžce poškozena trať městské dráhy do Heiligenstadtu, což způsobilo zastavení provozu linky 18G. Trať byla obnovena až v roce 1954, avšak nově provozované vozy typů N1 a n2 již nebyly přizpůsobeny pro provoz na tramvajové síti.

Smyčka Schottentor[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 byla kvůli velkému vytížení původního obratiště vybudována dvoupodlažní smyčka Schottentor. Ta umožnila rozdělit provoz do dvou úrovní: Linky přijíždějící po Währinger Straße (37, 38, 40, 41 a 42) využívají podpovrchovou smyčku, zatímco linky 43 a 44 přijíždějící po Universitätsstraße se obrací na povrchu. Během výstavby se počítalo s budoucím prodloužením podpovrchového úseku dále do centra města, ale přednost nakonec dostala výstavba klasického metra. Od roku 1980 je smyčka propojena se stejnojmennou stanicí metra na lince U2.

Linka 64[editovat | editovat zdroj]

Dopravní obslužnost nového sídliště Alterlaa a čtvrti Siebenhirten zajišťovala od roku 1979 částečně rychlodrážní tramvajová linka 64. Na severní části trasy od Westbahnhof k zastávce Schedifkaplatz poblíž nádraží Wien Meidling využívala klasickou tramvajovou trať, dále na jih do Siebenhirten pokračovala po nově vybudované rychlodráze. Vzhledem k postupující výstavbě metra byla již v roce 1989 severní část linky 64 mezi stanicemi Westbahnhof a Meidling zrušena, respektive nahrazena nově prodlouženou linkou U6. Jižní část měla původně zůstat tramvajová, avšak již na začátku 90. let bylo rozhodnuto o přestavbě, která probíhala za provozu. Linka 64 tak naposledy vyjela 8. dubna 1995 a přesně o týden později začaly do Siebenhirten jezdit soupravy metra linky U6.

Estakáda v Donaustadtu[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. října 2013 byla, při příležitosti zahájení provozu na novém úseku linky metra U2 Aspernstraße – Seestadt, do provozu uvedena také nová tangenciální tramvajová trať mezi stanicemi Kagraner Platz (U1) a Hausfeldstraße (U2). Součástí této 4,7 kilometru dlouhé trati je estakáda přes železniční trať Laaer Ostbahn a rychlostní silnici S2. Na estakádě byla vybudována stanice Gewerbepark Stadlau s ostrovním nástupištěm, což si vyžádalo zavedení levostranného provozu mezi zastávkami Forstnergasse a Süßenbrunner Straße, Oberfeldgasse.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Straßenbahn Wien na německé Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]