Přeskočit na obsah

Trachykarpus žíněný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTrachykarpus žíněný
alternativní popis obrázku chybí
Trachykarpus žíněný v botanické zahradě v německém Braunschweigu
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodtrachykarpus (Trachycarpus)
Binomické jméno
Trachycarpus fortunei
(Hook.) H.Wendl., 1862
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trachykarpus žíněný[1] (Trachycarpus fortunei), česky též drsnoplod Fortuneův nebo lidově palma konopná,[2] je velice oblíbený (široce kultivovaný druh, jenž není znám z volné přírody), značně odolný, pročež masově a běžně (v teplejších oblastech mírného pásu) pěstovaný druh palmy, s nímž je možno setkat se i v České republice.[3] Pěstuje se jako pokojová i venkovní rostlina.[4] Rostlina pochází z nevelkého rodu asijských palem. Jedná se o rod trachykarpus[5] (Trachycarpus), jenž zahrnuje celkem 9 druhů rostlin, z nichž právě druh Trachycarpus fortunei je nejznámějším.

Z pevného kmene, jenž zajišťuje maximální celkovou výšku rostliny až 15 metrů, vyrůstají charakteristické tmavě zelené listy tvořící na vrcholu rostliny vějíř, který dosahuje průměru až 110 cm.[3] Při odpovídající péči může být tato palma pěstována i v České republice. Lze ji spatřit též ve sbírkách českých botanických zahrad.[2] Ve volné zemi na území České republiky přirůstá vzrostlá konopná palma (s výškou kmene okolo 2 m) až 30 cm za kalendářní rok a za tu dobu vytvoří 12 až 15 listů.[3] Rostlina má ráda půdu s příměsí písku a to hlavně z důvodu dobrého odvodnění okolí především před zimním obdobím.[3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je původem ze střední a severovýchodní Číny.[3][p 1] V Číně tento druh palmy dosahuje geograficky nejdále na sever (až po jih provincií Šen-si a Kan-su ve střední Číně). Jako nepůvodní rostlina roste i v Japonsku. Jsou to vesměs horské palmy, některé druhy včetně právě Trachycarpus fortunei vystupují až do nadmořských výšek okolo 2 400 metrů.[6][7][8][9] V Evropě je pěstována v Německu, Rakousku, ale i v Dánsku a Švédsku.[3] Rostlina Trachycarpus fortunei je v teplejších oblastech Evropy (včetně Britských ostrovů) i v jiných temperátních oblastech světa (např. na jižním ostrově Nového Zélandu a na Tasmánii) často pěstována jako okrasná palma.

Mrazuvzdornost

[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska mrazuvzdornosti je to jedna z nejodolnějších palem vůbec.[9] Snáší bez poškození mrazy až −13 °C a je schopna přežít teploty až −26 °C.[10] Ve své domovině (Číně) přežije palma konopná bez znatelného poškození i krátkodobě vystavení teplotám až do −21 °C.[3] Při zajištění sušších podmínek během zimního období přežívá rostlina na území ČR bez poškození i relativně velké mrazy (ale jen po dobu pár hodin) až do −17 °C.[3] Bez poškození v naprostém suchu a pod přístřeškem přežije dospělý jedinec až −8 °C.[3] Pokud se jedná o mladé palmy konopné, ty je třeba vždy chránit před příchodem mrazů nižších než −5 °C.[3] Proti poškození mrazem je vhodné chránit rostlinu proti dešti a sněhu tak, aby nedošlo ke zmrznutí vody ve vrcholu stonku (srdci) rostliny.[3] Toto opatření je třeba ještě doplnit zakrytím okolní půdy proti promrznutí, např. vrstvou suchého listí (ideální je ale zimování rostlin ve skleníku).[3] Listy omrzávají už při −8 ° až −9 °C.[3] Pokud listy omrznou a není poškozen stonek rostliny, konopná palma na jaře znovu bohatě obrazí.[3] Pokud je konopná palma pěstována jako pokojová, doporučuje se v letních měsících umístit rostlinu např. na balkon, naopak v zimním období pak raději do chladné místnosti s teplotou od 5 °C do 15 °C.[4] V zimních měsících je třeba omezit zálivku a rostlinu nehnojit.[4]

Pěstování ze semen

[editovat | editovat zdroj]

Semena před výsevem (v ČR je možný kdykoliv během roku) se máčí několik dní v pravidelně měněné vlažné vodě.[4] Výsev semen se provádí do hloubky 5 mm a doba klíčení (při teplotách 28 °C a vyšších) není pravidelná a může dosahovat i doby několika měsíců.[4] Během celého procesu je třeba udržovat substrát mírně vlhký a ideální je také vysoká vzdušná vlhkost.[4] Mladé rostliny se doporučuje po vyklíčení přemístit na slunečné nebo polostinné místo (s teplotou kolem 20 °C až 25 °C), nikoliv na přímé slunce.[4] Konopné palmy se pěstují v dobře propustném, výživném substrátu s příměsí rašeliny a písku.[4] Dno nádoby (kořenáče) by mělo obsahovat drenáž v podobě štěrku či hrubého písku (nebo např. keramzit) pro udržení stálé vlhkosti substrátu.[4] Zálivka konopné palmy by měla být pravidelná.[4] V době vegetace je možné hnojit, v suchých dnech pak přidat i rosení listů rozprašovačem.[4]

Z vláken z kmene Trachycarpus fortunei se v Číně vyrábějí různé výrobky, jako např. provazy, hrubé oděvy, pláštěnky, koše, košťata a štětce.[9]

  1. Některé prameny uvádějí, že Trachycarpus fortunei pravděpodobně pochází z Myanmaru, jižní a střední Číny a možná i z jiho–japonského ostrova Kjúšú.
  1. Biolib [online]. Dostupné online. 
  2. a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n Trachycarpus fortunei (-17°C, výška v dospělosti do 15 m) [online]. www Palmy a zahrady cz [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k Palma konopná - Žumara ztepilá - Trachycarpus fortunei - prodej semen - 2 ks [online]. www osiva semena cz [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  5. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  6. Palmweb: Palms of the World Online [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PEI, Shengji et al. Flora of China: Trachycarpus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. FANG, Jingyun; WANG, Zhiheng; TANG, Zhiyao. Atlas of woody plants in China. Vol. 1. [s.l.]: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-15017-3. (anglicky) 
  9. a b c JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky) 
  10. FRANCKO, David A. Cold-hardy palms for temperate European landscapes [online]. The European Palm Society, 2004. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]