Larvální toxokaróza
Larvální toxokaróza (nebo jen toxokaróza) je parazitární onemocnění člověka způsobené škrkavkami Toxocara canis (škrkavka psí) a Toxocara cati (škrkavka kočičí). Infekce je charakterizována přítomností migrujících larev škrkavek (larva migrans) v různých orgánech. Larvy ve tkáních vyvolávají zánět s tvorbou granulomů. Rozlišuje se forma oční, kdy se larvy lokalizují v oku (larva migrans ocularis) a forma orgánová (larva migrans visceralis).[1]
Původce[editovat | editovat zdroj]
Původcem onemocnění jsou hlístice T. canis nebo T. cati z čeledi Ascarididae.[1] Přestože většina prací o larvální toxokaróze u lidí se týká T. canis, je třeba vzít v úvahu i zoonotický potenciál T. cati. Kromě toho odlišit, zda se jedná o infekci larvami druhu T. canis nebo kočičím druhem T. cati je extrémně obtížné.[2] Jediným nepříliš přesným rozlišovacím parametrem je průměr larvy při bioptickém vyšetření (histologické vyšetření vzorku lidské tkáně obsahující části larvy).[3] Z důvodu zkřížené reakce nelze ani sérologickým vyšetřením příbuzné druhy rozlišit.[4] Mimo škrkavky T. canis a T. cati přicházejí v úvahu jako původci larvální toxokarózy člověka i jiné druhy z rodu Toxocara. U kočkovitých šelem v Asii byly popsány další nové druhy T. malayasiensis [5] a T. lyncis.[6] Nicméně infekce člověka těmito druhy dosud nebyla prokázána.[1]
Historie onemocnění[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu.[7] O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. v mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan.[8] Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eosinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek.[9] Od té doby, byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a dalších mnoha orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Despommier D. Toxocariasis: clinical aspects, epidemiology, medical ecology, and molecular aspects. Clin Microbiol Rev. Duben 2003, roč. 16, čís. 2, s. 265–272. PMID 12692098. (anglicky)
- ↑ Fisher M. Toxocara cati: an underestimated zoonotic agent. Trends Parasitol. Duben 2003, roč. 19, čís. 4, s. 167–170. PMID 12689646. (anglicky)
- ↑ Nichols RL. The etiology of visceral larva migrans. I. Diagnostic morphology of infective second-stage Toxocara larvae. J Parasitol. Srpen 1956, roč. 42, čís. 4, s. 349–362. PMID 13346427. (anglicky)
- ↑ Lewis JW, Maizels RM. Toxocara and toxocariasis: Clinical, Epidemiological and Molecular Perspectives. [s.l.]: The British Society for Parasitology with the Institute of Biology, 1993.
- ↑ Gibbons LM, Jacobs DE, Sani RA. Toxocara malaysiensis n. sp. (Nematoda: Ascaridoidea) from the domestic cat (Felis catus Linnaeus, 1758). J Parasitol. Červen 2001, roč. 87, čís. 3, s. 660–665. PMID 11426732. (anglicky)
- ↑ Macchioni G. A new species, Toxocara lyncis, in the caracal (Lynx caracal).. Parassitologia. Prosinec 1999, roč. 41, čís. 4, s. 529–532. PMID 10870554. (italsky)
- ↑ Wilder HC. Nematode endophthalmitis. Trans Am Acad Ophthalmol Otolaryngol. Listopad-prosinec 1950, roč. 55, s. 99–109. PMID 14798648. (anglicky)
- ↑ Beautyman W, Wolf A. An ascaris larva in the brain in association with acute anterior poliomyelitis. J Pathol Bacteriol. Říjen 1951, roč. 63, čís. 4, s. 635–647. PMID 14898369. (anglicky)
- ↑ Beaver PC, Snyde CH, Carrera GM. Chronic eosinophilia due to visceral larva migrans; report of three cases. Pediatrics. Leden 1952, roč. 9, čís. 1, s. 7–19. PMID 14911260. (anglicky)
