Tonka Šibenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tonka Šibenice
Původní názevTonka Šibenice
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykněmý film
Délka79 minut
Žánryněmý film
filmové drama
ScénářBenno Vigny
Willy Haas
RežieKarel Anton
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleIta Rina
Věra Baranovskaja
Josef Rovenský
Adolf Heinrich Münz
Jindřich Plachta
… více na Wikidatech
KameraEduard Hoesch
StřihKarel Anton
Výroba a distribuce
Premiéra1930
Tonka Šibenice na FPČSFD a ČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tonka Šibenice je jeden z prvních českých zvukových filmů. V roce 1930 ho natočil podle povídky E. E. Kische režisér Karel Anton původně jako němý film.

Film byl ozvučen až dodatečně v ateliérech Gaumont u Paříže za použití dánské techniky vynálezců Petersena a Poulsena, a to současně v češtině, němčině a francouzštině. Premiéru měl 27. února 1930 v pražském kinu Alfa. V Německu byl uváděn pod původním názvem Kischovy předlohy jako "Die Galgentoni", ve Francii pod názvem "Tonischka"[1]. V úplné kopii se dochovala jen francouzská zvuková verze. Z české existuje pouze 15 úvodních minut, během nichž zpívá Karel Hašler písně Hradčany krásné a Když padá v Praze sníh.

Hlavní roli Tonky hrála Jugoslávka (Slovinka) Ita Rina, vlastním jménem Ida Kravanja. Byla vybrána v jugoslávské soutěži krásy a angažována německou společností. Svoji filmovou slávu započala legendárním Erotikonem režiséra Gustava Machatého z roku 1929.

Filmový pás Tonky Šibenice měří 2312 metrů a trvá 79 minut.

Tvůrci[editovat | editovat zdroj]

  • Námět: Jako námět byla použita povídka E.E. Kische, nicméně, jak uvádí Kisch v Tržišti senzací, autoři scénáře mu tento námět "ukradli" a tvrdili, že si příběh Tonky Šibenice vyslechli přímo od dotyčné, a to kupodivu přesně tak, jak ho zachytil Kisch svým nezaměnitelným stylem. Soud o autorství Kisch prohrál.
  • Scénář: Benno Vigny, Willy Haas
  • Kamera: Eduard Hoesch
  • Režie: Karel Anton
  • Výtvarník: Hanuš Gödert, Vilém Poneš
  • Hudba: Erno Košťál
  • Ateliéry: Kavalírka, Praha; Gaumont u Paříže
  • Exteriéry: Veselí nad Moravou
  • Vyrobila firma: Anton

Hrají[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 12–3

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 12–4, 272, 291, foto 1, 2, 6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]