Tomáš Hudeček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D.
Tomáš Hudeček (2013)
Tomáš Hudeček (2013)
21. primátor hlavního města Prahy
Ve funkci:
20. června 2013 – 26. listopadu 2014
PředchůdceBohuslav Svoboda
NástupceAdriana Krnáčová
1. náměstek primátora hlavního města Prahy
(od 23. 5. do 20. 6. 2013 pověřený primátor)
Ve funkci:
24. listopadu 2011 – 20. června 2013
PředchůdceKarel Březina
NástupceJiří Vávra
Zastupitel hlavního města Prahy
Ve funkci:
16. října 2010 – 6. října 2018
Stranická příslušnost
ČlenstvíTOP 09 (2009–2014)
Nestraník
v zastupitelstvunezávislý (2014–2018)
do krajeza STAN (2020)
do Senátunezávislý (2022)
Narození10. května 1979 (44 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha a Ostrava
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Palackého
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Profeseučitel, politik, kartograf, pedagog a geograf
Webová stránkawww.tomashudecek.cz
CommonsTomáš Hudeček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Hudeček (* 10. května 1979 Olomouc) je český vysokoškolský pedagog a politik. V letech 2013–2014 působil jako primátor hlavního města Prahy, předtím od roku 2011 jako náměstek primátora s působností pro územní rozvoj. Je[kdy?] členem Evropského výboru regionů. Zaměstnán je[kdy?] na Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT v Praze. V letech 2021 a 2022 byl ředitelem Sekce rozvoje města na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.[1] Je externím poradcem měst a regionů v oblasti strategického, regionálního a územního rozvoje.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování gymnázia v Olomouci-Hejčíně zahájil v roce 1997 svá vysokoškolská studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, obor učitelství matematika a geografie. Doktorské studiu sociální geografie a regionálního rozvoje ukončil v roce 2008 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal tak titul doktor přírodních věd i Ph.D. V roce 2019 se na Fakultě stavební VŠB-TUO habilitoval v oboru městské stavitelství a inženýrství.

Akademickou a vědecko-výzkumnou činnost vykonával na několika českých univerzitách – Přírodovědecké fakultě UK v Praze[2], Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, Fakultě architektury a Masarykově ústavu ČVUT, Fakultě stavební VŠB-TUO. Je autorem či spoluautorem desítek publikací a monografií.[3] Mezi jeho poslední publikace patří trojdílná rozsáhlá částečně odborná a částečně populárně naučná monografie zabývající se správou měst (i hlavního města Prahy), která byla vydána nejprve knižně v roce 2019 a později též v on-line podobě (Hudeček, T.: Řízení a správa města). Jako výstup jeho dalšího projektu byla v roce 2021 publikována odborná monografie „Hudeček, Kohout, Tittl, Molnárová a kol.: Ostrava, sídliště: Jak dál?“ zabývající se současným stavem a hlavně navrhující opatření vedoucí k dlouhodobé udržitelnosti ostravských sídlišť.

Je členem Mensy Česká republika (od r. 2002, kdy absolvoval vstupní test s výsledkem 160, více test neměřil), České geografické společnosti (od r. 2006, kdy byl zaměstnán na PřF UK v Praze), Českého svazu stavebních inženýrů (od r. 2018, kdy byl zaměstnán na VŠB-TU v Ostravě). V letech 2011–2014 byl členem dozorčí rady Českého Aeroholdingu.[4] Od r. 2023 vykonává neplacenou funkci člena dozorčí rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.[5]

V minulosti se věnoval rychlostní kanoistice, hudbě a sportovnímu tanci.[6] Vystudoval v letech 2002 až 2004 trenérství I. třídy na FTK UP v Olomouci. V mládí byl členem kanoistického oddílu TJ Lokomotiva Olomouc, v letech 2012 až 2015 pak členem Klubu vodních sportů Praha. V letech 1999 až 2001 byl předsedou tanečního klubu KST Quick Olomouc.[7] V letech 2010–2015 vykonával funkci předsedy Dozorčí rady a od r. 2023 je členem Výkonné rady Českého svazu tanečního sportu. V mládí hrál jako sólista či člen komorního orchestru na klavír, flétnu a klarinet; příležitostně hraje na saxofon.

Je ženatý, má tři syny.[8]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelem a primátorem Prahy[editovat | editovat zdroj]

V politice se začal aktivně angažovat krátce před později zrušenými volbami do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2009. V Praze 8 vykonával do roku 2011 funkci předsedy místního sdružení TOP 09. Od roku 2009 do roku 2014 byl členem předsednictva krajského výboru TOP 09 a po dvě volební období (2010–2018) byl členem Zastupitelstva hl. m. Prahy (za TOP 09 do r. 2014, poté nezávislý). V listopadu 2011 se stal členem Rady hl. m. Prahy a prvním náměstkem primátora. Od 23. května 2013 po odvolání Bohuslava Svobody vykonával jako 1. náměstek činnost primátora, mj. řešil ještě jako 1. náměstek pražského primátora pověřený výkonem funkcí primátora HMP červnovou povodeň 2013 v Praze. Na základě úspěšného zvládnutí povodňové situace byl následně dne 20. června zvolen pražským primátorem, když v tajné volbě v Zastupitelstvu HMP získal 36 z 43 hlasů, kterým zůstal až do konce volebního období do listopadu 2014. Jeho gescemi zůstal územní a strategický rozvoj Prahy a nově přibyla bezpečnost.[9]

Do vedení politické strany nebyl zvolen[10], avšak přesto se v březnu 2014 stal lídrem kandidátky TOP 09 do Zastupitelstva hlavního města Prahy pro komunální volby v roce 2014. Stal se tak i kandidátem TOP 09 na primátora hl. města Prahy.[11] V říjnu 2014 sice ve volbách obhájil post zastupitele hl. města Prahy,[12] ale TOP 09 skončila s 20,07 % hlasů (tj. 16 mandátů) druhá za hnutím ANO 2011 (22,08 % hlasů a 17 mandátů) a o jediný mandát tak nebyla složena koalice[13] a dne 26. listopadu 2014 byl v nově ustaveném zastupitelstvu zvolen nový primátor.[14] Krátce po volbách byl vedením strany vyzván k odchodu.[15][16] Dne 15. října 2014 tak Hudeček[17], doc. Ing. Zdeněk Tůma a Ing. Eva Vorlíčková ze strany společně s mnoha dalšími členy vystoupili. V dubnu 2015 pak vystoupil i ze Zastupitelského klubu TOP 09 v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, kde do té doby působil jako nestraník a stal se nezávislým opozičním zastupitelem[18], kterým zůstal až do konce volebního období v roce 2018.

V letech 2013–2021 čelil společně s tehdejším primátorem doc. MUDr. Bohuslavem Svobodou, CSc. a dalšími 8 radními a 5 úředníky obvinění a obžalobě v rámci nechvalně proslulé karty pražana (Opencard), projektu zděděném v radě hlavního města Prahy po předchozí politické reprezentaci. Případ dozorovala později v jiné kauze[19] trestně stíhaná státní zástupkyně Dagmar Máchová.[20] Znalecký posudek vytvořila znalecká kancelář Česká znalecká, Ministerstvem spravedlnosti ČR označená za nevěrohodnou.[21] Soudnímu senátu po dobu 6 let předsedal soudce JUDr. Alexandr Sotolář, následně usvědčený z přepisování výpovědí obžalovaných a svědků a v kárném řízení později zbavený funkce předsedy soudních senátů.[22] Až výměna soudního senátu v potřetí opakovaném líčení v roce 2020 ukončila 7 let trvající soudní blamáž. V březnu 2021 se Hudeček dočkal omluvy od Ministerstva spravedlnosti za nezákonné stíhání.[23] V únoru 2024 mu soud přiznal odškodnění ve výši 763 tisíc korun.[24]

Reforma územního plánování a rozvoje v hlavním městě Praze v letech 2012–2014[editovat | editovat zdroj]

Úřadu I. náměstka pražského primátora s odpovědností za územní a strategický rozvoj města se Hudeček ujal v listopadu roku 2011 po vzniku nové pražské koalice TOP 09 a ODS. Jeho reforma územního a strategického plánování hlavního města Prahy čítala 10 projektů a měla za cíl včasné řešení budoucích problémů se zpomalující výstavbou a problémy na trhu s bydlením.

Prosadil přípravu nového územního plánu[25][26], takzvaného Metropolitního plánu, které v r. 2012 odsouhlasilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy.[25] Jmenoval ředitelem Kanceláře metropolitního plánu na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy vysokoškolského pedagoga FA ČVUT v Praze, urbanistu a architekta prof. Romana Kouckého.

Inicioval[zdroj?] a zahájil transformaci tehdejšího Útvaru rozvoje hlavního města na moderní Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Vyhlásil projekt Praha pro lidi, v jehož rámci se organizovaly veřejné debaty, workshopy a diskuze pro občanská sdružení, zástupce Prahy, městských částí, pro odborníky a širokou veřejnost, a to v urbanisticky problematických částech Prahy.[27]

Pro zajištění odborné diskuze o rozvoji hlavního města Prahy založil expertní fórum nazvané Ozvučná deska, které se 4 ročně scházelo a projednávalo veškeré strategické dokumenty a rozvojové záměry politického vedení města.

Byl iniciátorem tvorby a předkladatelem nových Pražských stavebních předpisů, umožňujících rozvoj kompaktního města krátkých vzdáleností.

V rámci Institutu plánování a rozvoje inicioval založení Kanceláře veřejného prostoru a do rozhodovacích procesů města následně implementoval touto kanceláří vytvořený Manuálu veřejných prostranství a také Koncepci pražských břehů a náplavek.

Jako jednu z největších priorit měl a dokončil soudem vrácenou aktualizaci Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy. Tento dokument, jehož poslední verze byla v oblastech vedení Pražského okruhu a rozšíření pražského letiště pozastavena rozhodnutím soudů v roce 2011, byl Zastupitelstvem hlavního města Prahy schválen v září roku 2014. Nová projednaná aktualizace Zásad územního rozvoje umožňovala znovu (za)vedení Pražského okruhu v částech D1-Běchovice, v severní části pak v tunelu přes Městskou část Praha-Suchdol, stejně jako možnost realizovat druhou paralelní dráhu na Letišti Václava Havla Praha.

Zahájil aktualizaci Strategického plánu hlavního města Prahy a realizaci informačního střediska hlavního města Prahy a Institutu plánování a rozvoje – v roce 2016 vzniklé Centrum architektury a městského plánování (CAMP).

Krajské volby 2020[editovat | editovat zdroj]

V krajských volbách v roce 2020 kandidoval do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje z 37. místa kandidátky koalice „STAN, ZELENÍ a NEZÁVISLÍ“, ale nebyl zvolen.[28]

Kandidatura do Senátu[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval jako nezávislý v obvodu č. 19 – Praha 11.[29] Jeho kandidaturu finančně podpořili např. bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma a někdejší ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg.[30][31] Svou podporu mu vyjádřili také popularizátor společenské etikety Ladislav Špaček, tanečník Zdeněk Chlopčík a moderátor Honza Dědek.[32] Se ziskem 14,63 % hlasů se umístil na 3. místě, a nepostoupil tak do druhého kola voleb.[29]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Na IPR vzniká nová Sekce rozvoje města. Její organizační přípravou je pověřen Tomáš Hudeček. Earch.cz [online]. 2021-01-21 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. [online]. Praha: TOP 09 [cit. 2014-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-18. 
  3. ↑ HUDEČEK, Tomáš. Dostupnost v Česku v období 1991-2001: vztah k dojížďce do zaměstnání a do škol. Praha: Česká geografická společnost, 2010. 141 s. ISBN 978-80-904521-4-5. 
  4. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku – Český Aeroholding, a.s., spisová značka B 17005 vedená u Městského soudu v Praze.
  5. ↑ Lidé v nadaci [online]. Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ OTTO, Pavel. PROFIL: Raketová kariéra tanečníka Hudečka pokračuje. E15 [online]. 2013-06-21 [cit. 2014-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-22. 
  7. ↑ Historie [online]. KST Quick Olomouc [cit. 2014-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-27. 
  8. ↑ O mně [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-29. 
  9. ↑ Hudeček se stal novým pražským primátorem, dva radní rezignovali. iDNES.cz [online]. 2013-06-20. Dostupné online. 
  10. ↑ Hudeček propadl, nedostal se do vedení TOP 09: 'Může za to stranická politika'. Lidovky.cz [online]. 2013-12-08 [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kandidátku TOP 09 v Praze povede v komunálních volbách Hudeček. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-03-17 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: TOP 09 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Výsledky voleb, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ V čele Prahy poprvé stojí žena, zastupitelé zvolili Krnáčovou. iDNES.cz [online]. 2014-11-26 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ http://neovlivni.cz/utajena-svatba-komu-svedcil-topolanek/ [online]. 
  16. ↑ Hudeček kritizuje Vávru kvůli kontaktům s Hrdličkou. Neznám ho, brání se Vávra. Česká televize.cz [online]. 2014-10-14 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rivalové Hudeček a Vávra rezignovali a odešli z TOP 09. iDNES.cz [online]. 2014-10-15 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Exprimátor Hudeček se zcela odřízl od TOP 09. Končí v klubu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-04-24 [cit. 2015-04-24]. Dostupné online. 
  19. ↑ Bereta je před soudem. Začalo líčení s policisty a státní zástupkyní, podle obžaloby vynášeli informace. ČT24 [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ Žalobkyni Máchovou známou z kauzy opencard zadržela policie, měla vynášet informace. E15.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ Nevěrohodné a zavádějící. Znalec v kauze Opencard konal nezákonně, řeklo ministerstvo. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-08-25 [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK. Kauza Opencard: Soudce Sotolář je vinný, rozhodl kárný senát. Talár mu zůstane. Pražský deník. 2020-07-14. Dostupné online [cit. 2021-09-29]. 
  23. ↑ Hudeček se od ministerstva dočkal omluvy za Opencard, chce i odškodnění. iDNES.cz [online]. 2021-03-24 [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ ČTK. Soud přiznal bývalému primátorovi Prahy Hudečkovi odškodné přes 760 tisíc za kauzu Opencard. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b PAVEC, Michal. Praha chce jednodušší metropolitní územní plán. Proti byl Šťastný z ODS. Hospodářské noviny. 2012-06-07. Dostupné online [cit. 2018-10-03]. 
  26. ↑ BOŘÍKOVÁ, Hana. Radní Hudeček: Konec bémovsko-janouškovské stavební průchodnosti se investorům nemusí líbit. E15 [online]. 2013-02-06 [cit. 2014-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-07. 
  27. ↑ Praha pro lidi – Úvod [online]. Útvar rozvoje hl. m. Prahy, 2010 [cit. 2013-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-06. 
  28. ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Jmenné seznamy a přehledy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. 
  30. ↑ RIZIKYOVÁ, Markéta. Exguvernér Tůma podporuje senátní kampaň Tomáše Hudečka. Pomáhá i Petru Pavlovi. Lidovky.cz [online]. 2022-08-05 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ Internetové bankovnictví [online]. Fio banka [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  32. ↑ doc. RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. [online]. Programy do voleb, z. s. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Primátoři Prahy
1922–1937: Karel Baxa • 1937–1939: Petr Zenkl • 1939–1940: Otakar Klapka • 1940–1945: Alois Říha • 1945: Václav Vacek • 1945–1946: Petr Zenkl • 1946–1954: Václav Vacek • 1954–1964: Adolf Svoboda • 1964–1970: Ludvík Černý • 1970–1981: Zdeněk Zuska • 1981–1988: František Štafa • 1988–1989: Zdeněk Horčík • 1989–1990: Josef Hájek • 1990–1991: Jaroslav Kořán • 1991–1993: Milan Kondr • 1993–1998: Jan Koukal • 1998–2002: Jan Kasl • 2002: Igor Němec • 2002–2010: Pavel Bém • 2010–2013: Bohuslav Svoboda • 2013–2014: Tomáš Hudeček • 2014–2018: Adriana Krnáčová • 2018–2023: Zdeněk Hřib • 2023–dosud: Bohuslav Svoboda
Seznam představitelů Prahy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomáš_Hudeček&oldid=23821515“