Tomas Venclova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tomas Venclova
20070320 Tomas Venclova by Kubik 01.JPG
Narození11. září 1937 (84 let)
Klaipėda
Povoláníbásník, překladatel, vysokoškolský učitel, spisovatel a literární historik
Alma materVilniuská univerzita
Yaleova univerzita
Oceněníhonorary doctor of the Maria Curie-Skłodowska University (1991)
Doctor honoris causa Jagellonské univerzity v Krakově (2000)
čestný doktor Univerzity Vytautase Velkého (2010)
čestný doktor Gdaňské univerzity (2010)
honorary citizen of Vilnius (2013)
… více na Wikidatech
RodičeAntanas Venclova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomas Venclova (* 11. září 1937 Klaipėda) je litevský spisovatel, publicista a překladatel, žijící v USA.

Je synem novináře a spisovatele Antanase Venclovy, který se stal po připojení Litvy k Sovětskému svazu ministrem školství a napsal text hymny Litevské SSR. Vystudoval filologii na Vilniuské univerzitě, jeho zájem o sémiotiku ovlivnil Jurij Lotman. Překládal polskou a ruskou literaturu a v roce 1972 vydal debutovou sbírku poezie Znamení jazyka.[1]

Na rozdíl od svého otce byl kritikem komunistického režimu a v roce 1976 se stal jedním z pěti zakladatelů Litevské Helsinské skupiny. V roce 1977 byl pro své disidentské aktivity donucen odejít do Spojených států amerických, kde přednášel na Kalifornské univerzitě v Berkeley a Yaleově univerzitě.[2] Jeho blízkými přáteli v exilu byli Josif Brodskij a Czesław Miłosz, s nímž napsal společně knihu Dialog o Vilniusu. Žije v New Havenu.

Vydal více než dvacet básnických sbírek, psaných převážně vázaným veršem, za svůj básnický vzor označuje Borise Pasternaka. Je také autorem esejů na společenskopolitická témata a studií z oblasti literární historie. Jeho dílo bylo přeloženo do dvanácti jazyků.

Je laureátem Petrarcovy ceny. V roce 1999 mu byla udělen Řád Vitolda Velikého a v roce 2000 Litevská národní cena za kulturu a umění. Dům Venclovovy rodiny ve Vilniusu slouží jako literární muzeum.

Jeho básnická tvorba vyšla v češtině ve výboru Čas rozpůlil se... / Įpusėja para... (přeložili Jaroslav Kabíček a Alena Vlčková, nakladatelství Venkovské dílo 2014, ISBN 978-80-905706-0-3).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. iLiteratura.cz Dostupné online
  2. Centrum pro studium demokracie a kultury Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]