Tomáš Reindl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. MgA. Tomáš Reindl, Ph.D.
Tomáš Reindl
Tomáš Reindl
Základní informace
Narození12. května 1971
Plzeň
Žánryelectroakustická hudba, world music, vážná hudba, psybient, world trance
Povoláníhudebník, hudební skladatel, hudební pedagog a perkusionista
Nástrojetabla, klarinet, bicí nástroje, elektronika, alikvótní zpěv, beatbox, klávesy, rámové bubny, darbuka, riq, cajon, djembe, didžeridu, brumle, dulcimer, koncovka, bluesová harmonika, ventilový trombon, trumšajt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Reindl (* 12. května 1971 Plzeň) je český hudební skladatel, multiinstrumentalista, hráč na tabla, pedagog, muzikolog. Ve své hudbě rád překračuje žánrové bariéry, inspiruje se starými evropskými i mimoevropskými hudebními tradicemi, ve kterých má hudba často extatický, transovní rozměr.[1] Využívá možností současných hudebních technologií, zabývá se i mikrointervalovými systémy přirozeného ladění. Dlouhodobě se věnuje indické klasické hudbě a hře na tabla. Vyučuje Etnomuzikologii a další předměty na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, působí též jako lektor různých hudebních workshopů a seminářů.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Západočeskou Univerzitu v Plzni, obor aplikovaná elektronika, od dětství se však intenzivně věnuje hudbě – hraje na klarinet, klavír a bicí nástroje, kterým se pak věnoval na plzeňské konzervatoři. V letech 2010–2016 absolvoval bakalářské i magisterské studium oboru Skladba na pražské HAMU pod vedením prof. Hanuše Bartoně. Zde pak v roce 2020 obhájil i svoji disertační práci na téma Mikrotonalita indické klasické hudby. Průběžně absolvoval též různé workshopy a soukromé lekce u umělců jako: Hearn Gadbois (US), Bunjamin Olguncan (TUR), Pete Lockett (UK), Ian Wood (AU), David Hykes (US).

Tabla a indická hudba[2][editovat | editovat zdroj]

Hře na tabla a studiu klasické indické hudby se intenzivně věnuje od roku 1998. Podnikl dvě studijní cesty do Indie (v r. 2001 Váranasí a v r. 2005 Kalkata), kde navštěvoval soukromé lekce indické klasické hudby a hry na tabla u významných indických umělců Maty Prasada Mishry a Sandipa Mallicka. Od r. 2004 navštěvoval v Londýně soukromé lekce hry na tabla pod vedením jednoho z nejvýznamnějších současných tablových mistrů Sanju Sahai (hlavní představitel tradice Benares gharana).

Své dlouhodobé zkušenosti s indickou rytmikou zúročil v knize Indický rytmický systém: zdroj inspirace západních skladatelů (Praha: NAMU, 2017)

Hudební projekty a spolupráce[3][editovat | editovat zdroj]

Již od dětství zakládal různé rockové skupiny, z nichž poslední – Nastřižené vlasy – byla v r. 1993 nominována jako „Objev roku“ a jejíž skladba Dej aspoň vědět se stala hitem. Od r. 1994 byl členem různých jazzových formací (např. Expressions, Plzeňský bigband, Pražský swingový orchestr Jana Matouška). V r. 1999 založil world music trio Kumura (společně s Jiřím Muchou a Františkem Kučerou), etnické a středověké hudbě se v té době věnoval i po boku etnomuzikologa Vlastislava Matouška. Po řadu let byl členem etno-elektronického projektu Al-Yaman, vystupoval též se skupinou Šum Svistu.

Indickou klasickou hudbu provozuje s hráčkou na esraj Elenou Kubičkovou a sitáristou kanadského původu Edwardem Powellem, dlouhodobě spolupracuje se špičkovým hudebníkem indického původu, Amitem Chatterjee (IND/US). Spolu s tanečnicemi Ivanou a Anežkou Hessovými zpracovává tradiční formy severoindického klasického tance kathak.

Aktuální autorské pojekty:[editovat | editovat zdroj]

OMNION (sólový koncertní projekt)[4], TRANS ORGANIC (duo se sestrou Markétou Schley Reindlovou), TELLEMARKK (trio s Dorou Barovou a Pavlem Hrubým), NAKARA (trio s Janem Kellerem a Miroslavem Noskem), INGREDIENTE (projekt duchovní hudby 21. století).

Další spolupráce:[editovat | editovat zdroj]

Lenka Lichtenberg (Canada), Yair Dalal (Izrael), Shahab Tolouie (Írán), Clarinet Factory (CZ), Pavel Fajt & Slet bubeníků (CZ), Milan Svoboda (CZ), Jana Koubková (CZ), Ghulam Murtuza Khan, Sandip Malik, Dr.Jibendra Goswami (India), orchestry Berg, Musica Florea, Collegium Marianum.

Skladby (výběr realizovaných děl):[editovat | editovat zdroj]

ROD’n’DRONE pro trumšajt a live electronics (skladba v mikrointervalovém systému 7-limit just intonation), 2020

SEIRÉNES – mikrotonální skladba pro projekt orchestru Berg Hudba k siréně, 2020,[5]

FROZEN TABLA – skladba získala 1.cenu v soutěži elektro-akustické hudby Musica Nova 2019, a byla provedena živě na finálovém večeru v Edinburghu v r. 2020,

KABEL-AGE pro varhany, tabla a live electronics, 2019,

DRONE/PATTERN No.1 – mikrotonální skladba pro Clarinet Factory a Pražskou komorní filharmonii, 2018

PERINATAL – vánoční elektroakustická skladba na objednávku Českého rozhlasu, 2016,

UTERO: koncert pro violoncello, tabla a symfonický orchestr, 2015,

BEAT-BERG pro beatbox a orchestr – skladba na objednávku orchestru Berg, 2015,

HLAS ZE ŠUMAVSKÉ POUŠTĚ – elektroakustická skladba na objednávku Českého rozhlasu, 2014,

EARTH-BEAT pro bicí nástroje, 2014,

MANTRAGORA pro symfonický orchestr, 2013,

ARCANUM CORDIS pro smyčcový orchestr, 2012,

INTERHALATIO pro flétnu, tabla a elektroniku (2012) – provedeno v listopadu 2015 v New Yorku,

TRANS-ORGANUM pro varhany a bicí nástroje, 2011.

Aranžmá a realizace Smetanovy Vltavy (pro skupinu Voice´n´Toys společně a marimbový ansámbl ulanbátarské konzervatoře) – provedeno na galavečeru mezinárodního jazzového festivalu v Ulaanbaataru, Mongolsko, 2013

Scénická a filmová hudba (výběr):

Hudba k rozhlasovému pořadu Souzvuk vody (2021),

hudba k rozhlasové pohádce Lucka nebo Peška, Český rozhlas, 2019,

hudba k dokumentárním filmům z cyklu Architektura v betonu, r. Jiří Kout, 2019,

film Dotek betonu, r. Viktoria Rampal Dzurenko (cena na mezinárodním filmovém festivalu v Bombaji), 2018,

tanečně-divadelní představení Vypravěčka, r. Jana Drdácká, 2015,

film Občanská Naděje – r. David Vigner, v hlavních rolích: Jan Potměšil, Martin Dejdar, 2014,

celovečerní film Ujo Viktor – r. Viktoria Rampal Dzurenko, 2013,

hudba k baletu Zahrada Soch – Divadlo opery a baletu v Ústí n. L., r. Irena Žantovská, choreografie: Vladimir Gončarov, 2010.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Indický rytmický systém: zdroj inspirace západních skladatelů. Praha: NAMU, 2017. ISBN 9788073314583.

Miloslav Kabeláč a indické rytmy. Kapitola v knize Generace (Jan Vičar et alii), Praha: NAMU, 2018, s. 285. ISBN 9788073314613.

Rágy a emoce: Hudebně psychologické aspekty severoindických rág. Spoluautoři: Marek Frič, Viktor Hruška. Hudební věda 57, 2020, č. 1, s. 52–79.

Mikrotonalita indické klasické hudby. Hudební věda 55, 2018, č. 3–4, s. 428–442.

Rytmy Indie. Seriál v časopise Muzikus (9. dílů), 2007.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Anna Gaurová. Tomáš Reindl – meditativní stavy mám spojené s hudbou. Yogapoint.cz www.yogapoint.cz [online]. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.
  2. Petr Nejedlý. Tomáš Reindl: Do Váránasí se člověk touží vrátit. Cestomila – portál o cestování. www.cestomila.cz [online]. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.
  3. Petr Dorůžka. Tomáš Reindl, Varhan Orchestrovič Bauer. In: Magazín UNI, č. 12/2009, Praha, 2009. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.
  4. Omnion. Czech music crossroads. www.crossroadmusic.cz [online]. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online Archivováno 10. 4. 2021 na Wayback Machine..
  5. Orchestr BERG zítra uvede další Hudbu k siréně. Klasika plus – portál o klasické hudbě. www.klasikaplus.cz [online]. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]