Tomáš Štěpánek z Taurova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tomáš Štěpánek rytíř z Taurova
Erb Tomáše rytíře Štěpánka z Taurova
Erb Tomáše rytíře Štěpánka z Taurova
Narození1670
Úmrtí2. září 1749 (ve věku 78–79 let)
Povoláníkněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
erb Tomáše rytíře Štěpánka z Taurova, autor Miroslav Magni, 2010

Tomáš rytíř Štěpánek z Taurova (kolem roku 16702. září 1749), celým jménem Tomáš Jan František rytíř Štěpánek z Taurova, byl český katolický duchovní z rodu Štěpánků z Tourového. Působil jako děkan Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a roku 1748 byl povýšen do českého rytířského stavu.[1][2][3][4][5][6][7]

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Děkan Tomáš Štěpánek byl prý vysoké postavy.[8] Narodil se kolem roku 1670 Václavu Štěpánkovi z Tourového (6. září 1641 – † po roce 1705) pravděpodobně v jihočeské vsi Nihošovice či Němčice u Volyně, kde byl jeho otec nějaký čas ve službě u svobodného pána Františka Albrechta Chřepického z Modlíškovic, dal se na církevní dráhu, kterou završil dne 24. září 1748, kdy byl jako kněz-jubilant (sacerdos-jubilatus) zvolen děkanem Královské kolegiátní kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě a následně ve funkci potvrzen císařovnou Marií Terezií. Současně mu byl udělen inkolát v rytířském stavu, dne 18. prosince 1748 byl povýšen do českého rytířského stavu, obdržel erb a predikát var. z Taurova“, z Taurové, von Taurova, von Taurow. Děkan Štěpánek zemřel dne 2. září 1749.[7]

Před svým jmenováním děkanem vyšehradské kapituly začínal v Klatovech, na tamní jezuitské koleji. Na kněze byl Štěpánek vysvěcen roku 1688.

Poté zastával funkci kaplana ve východočeské Poličce, od roku 1698 zde působil ve funkci děkana, a to až do roku 1720, kdy se stal děkanem v Chlumci nad Cidlinou. Současně s funkcí děkana zde vykonával funkci venkovského vikáře („vicarius foraneus“).

Od roku 1718 byl Tomáš Štěpánek nesídelním kanovníkem vyšehradské kapituly. Před svým zvolením jejím děkanem užíval titul kanovník-senior.[6]

Podle pramenů se jednalo o nenápadného kanovníka. Jeho děkanát představuje v dějinách kapituly pouhou epizodu. Na Vyšehradě nechal založit dvě nadace, z nichž se financovaly zádušní mše za rod Štěpánků a Bubečkovských.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MERAVIGLIA-CRIVELLI, Rudolf Johann Graf von. Der böhmische Adel. Nürnberg, 1886, s. 37.
  2. Král: Adel s. 254.
  3. Archivovaná kopie. www.coresno.com [online]. [cit. 2012-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  4. Mašek, P.: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl II., 2010 Praha, Argo, str. 343
  5. Vavřínek K.: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2014,str. 445
  6. a b archiv Královské kolegiátní kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě KVš kartony 62, 127
  7. a b archiv Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě KVš-L listina inv. č. 481, 482, 483, KVš, karton 27, 62, 127
  8. Ruffer V.: Historie Vyšehradská, 1861 Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]