Togavirové infekce ptáků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Čeleď Togaviridae obsahuje 3 rody (Alphavirus, Rubivirus a Arterivirus) virů odlišných antigenních i biologických vlastností, které jsou původci řady onemocnění u savců. Pouze virusy z rodu Alphavirus jsou přenášeny členovci a u domácí drůbeže, pštrosů a pernaté zvěře způsobují klinicky zjevná onemocnění – východní (EEE) a západní (WEE) koňskou encefalomyelitidu. Z dalších alfavirusů byly u divoce žijících ptáků izolovány mimo jiné virus Sindbis, Ndumu, Semliki Forest a virus venezuelské koňské encefalomyelitidy.

Etiologický význam izolací togavirů při tzv. „ptačí virové serozitidě“ nebo při neuropatické dilataci proventrikulu u Psittaciformes zůstává zatím nejasný.[1]

Rubivirus je původce zarděnek lidí a zatím není známo, že by způsoboval nějaké onemocnění u ptáků. Zajímavý je proto nález specifických protilátek u městských holubů v Německu, což naznačuje stav virusonosičství s možným vylučováním rubiviru do prostředí. Nelze proto vyloučit holuby jako možný rezervoár infekce pro lidi.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – virové infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2002. 184 s. ISBN 80-7305-436-1. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b RITCHIE, B.W. et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA: Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky)