Tituly a vyznamenání Rodiona Jakovleviče Malinovského

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maršál Sovětského svazu R. J. Malinovskij v uniformě zdobené řadou vyznamenání
Sovětská poštovní známka z roku 1973 s podobiznou Malinovského se dvěma Zlatými hvězdami Hrdiny Sovětského svazu a Řádem vítězství
Vyznamenání Malinovského v Ústředním muzeu ozbrojených sil v Moskvě

Rodion Jakovlevič Malinovskij, sovětský velitel za druhé světové války a maršál Sovětského svazu, obdržel během života řadu sovětských i zahraničních řádů a medailí.[1] Svůj první řád obdržel již ve věku 16 let na počátku první světové války za odvahu projevenou v bitvě u Suwałki.[2] Podle jiných zdrojů získal svůj první řád za boje svedené u Kalvarije.[3]

V září 1918 se spolu s ruskou legií podílel na průlomu Hindenburgovy linie a za tyto boje získal desátník Malinovskij francouzské vyznamenání Croix de guerre se stříbrnou hvězdou.[2][4]

Vojenské hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Ruská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Čestné tituly[editovat | editovat zdroj]

Řády[editovat | editovat zdroj]

Medaile[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Малиновский, Родион Яковлевич na ruské Wikipedii.

  1. Малиновский Родион Яковлевич. warheroes.ru [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  2. a b С. С. Попова. Боевые награды Маршала Советского Союза Р. Я. Малиновского // Военно-исторический журнал. 2004. № 5
  3. Сын маршала Малиновского: «Поприветствовав отца матом, Жуков тут же получил адекватный ответ». fakty.ua [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (rusky) 
  4. РГВИА. Ф. 15235. Оп. 1. Д. 3. Л. 194. (Цит. по: Военно-исторический журнал № 5, 2004. стр. 31)
  5. Народни хероји Југославије, «Партизанска књига» Љубљана, «Народна књига» Београд, «Побједа Титоград», 1982. година