Titi Orbignův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTiti Orbignův
Dvě opice na stromě
Pár titiů Orbignových
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Nadřád placentálové (Placentalia)
Řád primáti (Primates)
Podřád vyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařád opice (Simiiformes)
Oddělení ploskonosí (Platyrrhini)
Čeleď chvostanovití (Pitheciidae)
Rod titi (Callicebus)
Binomické jméno
Callicebus donacophilus
(d'Orbigny, 1836)
Rozšíření titiho Orbingova (hnědě)
Rozšíření titiho Orbingova (hnědě)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Titi Orbignův (Callicebus donacophilus) je ploskonosá opice patřící mezi chvostanovité (Pitheciidae) a do rodu titi (Callicebus). Je druhem neotropické oblasti, obývá Bolívii a Brazílii. Jedná se o středně velkou opici, samci dosahují délka 33,1 cm. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se řadí mezi málo dotčené druhy.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Titi Orbignův patří do čeledi chvostanovití (Pitheciidae) a monotypické podčeledi titiové (Callicebinae). Řadí se do podrodu Callicebus společně s titim bolivijským (Plecturocebus modestus), titim peruánským (Callicebus oenanthe), titim Ollalovým (Callicebus olallae) a druhem Callicebus pallescens, jenž byl považován za poddruh titiho Orbignova. Jeho přesné umístění je nejasné. Druh popsal Alcide d'Orbigny v roce 1836.

Vědecká synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Plecturocebus donacophilus (d'Orbigny, 1836)
  • Callicebus donacophilus donacophilus (d'Orbigny, 1836)
  • Callithrix donacophilus D'Orbigny, 1836

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Titi Orbignův je druhem neotropické oblasti, vyskytuje se ve velkém areálu rozšíření v Bolívii a Brazílii. V Bolívii obývá její severovýchod, především oblast v povodích řek Mamore a Rio Grande a dále severně do Brazílie, kde obývá Mato Grasso a Rondôniu, uvažuje se, že žije až k Serra dos Pacaás Novos. K životu dává přednost tropickým lesům, přičemž si vybírá hlavně oblasti suššího charakteru. Preferuje hustou vegetaci a nejčastěji se vyskytuje v nejhustší části lesa. Žije však rovněž při pobřeží, podmínkou ale je, aby na něj navazovalo otevřené stanoviště, jako je pastvina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Titi Orbignův je středně velký druh opice, samci měří zhruba 31,1 cm, samice 34 cm; u tohoto druhu není výrazný pohlavní dimorfismus. Samci váží zhruba 991 g, samice bývají lehčí a jejich hmotnost se odhaduje na 909 g. Ocas tohoto druhu je obvykle delší než tělo. Není chápavý. Dlouhé jsou rovněž zadní končetiny. Hustá srst má šedé až oranžové zbarvení, s oranžovým břichem a bílou srstí za ušima. Tyto opice mají dlouhou lebku, celkový zubní vzorec činí 2.1.3.3/2.1.3.3 jako u všech titiů

Chování[editovat | editovat zdroj]

Titi Orbignův je opice žijící v malých skupinkách o dvou až sedmi jedincích. Aktivní je od rozbřesku až po soumrak, aktivita také záleží na dostupnosti potravy; pokud je jí v teplejších měsících dostatek, probouzejí se opice i dříve. Ze svých 11,5 hodin aktivity vynakládají hledání potravy 2,7 h. Přesné složení jídelníčku tohoto druhu nebylo nikdy důkladně zkoumán, ale zdá se, že jde o všežravce se zaměřením zvláště na ovoce; to tvoří až 70% jeho stravy. Živí se však také listím (které tvoří důležitou část potravy v období sucha) či drobnými bezobratlými, jako jsou pavouci, motýli a mravencovití, přičemž dovedou některý hmyz polapit i v letu, pokud se k nim přiblíží dostatečně blízko. Denně urazí vzdálenost 425 až 1 152 m. Pohybují se především v nižších částech lesa, avšak při cestování na delší vzdálenosti využívají vrcholky stromů, někdy rovněž chodí po zemi. K pohybu preferují větve o tloušťce 5 cm. Titiové spí na stromech ve výšce asi 15 m, odpočívají však i během dne. To obyčejně sedí namačkaní k sobě a s navzájem spletenými ocasy.

Teritorium tohoto druhu je malé a dosahuje rozlohy 0,005 až 0,14 km2. Přestože tlupu obvykle vede jeden samec, nepanuje v ní žádná hierarchie. Své území tato opice sdílí i s jinými opicemi, jako jsou někteří kosmani, kotulové, chápanovití, malpovití a mirikinovití. Pokud se však dvě tlupy navzájem setkají, může dojít i k boji.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Mládě

U tohoto druhu je známo mnoho různých složitých volání, které se obvykle dělí do dvou skupin. Písklavé hlasité volání společně s hlubokým tichým voláním jsou používány převážně při úzkosti, konfliktu, hraním si či utvrzováním vlastnictví území. Vysoká tichá volání titiové vydávají především pokud jsou rušeni, ale rovněž při hledání dalších členů tlupy. Hlasité a hluboké volání, slyšitelné na velkou vzdálenost, opice používají na vymezení svého území. Obyčejně si takto opice vymezují teritorium ihned po probuzení a začínají samce. Pokud sousední skupina volání zaslechne, reaguje stejně, z čehož vznikají duety, do kterých se zapojují i samice.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Titi Orbignův v zajetí

Podobně jako všichni titiové je tento druh monogamní. Před obdobím rozmnožování spolu samec a samice navazují silná citová pouta, dělají všechny věci společně. Často rovněž sedí navzájem přitulení vedle sebe. U těchto opic panuje žárlivost a samci, nejčastěji v přítomnosti dalších samců, drží pevně své partnerky, aby tím zabránili spáření s jiným samcem. Očekává se, že doba rozmnožování u tohoto druhu nastává na jaře, kdy začíná období dešťů, v zajetí se množí celoročně. Po zhruba 18 týdnech březosti se samici narodí jedno, zřídkakdy dvě mláďata. Samice je obvykle pouze kojí a o jejich nošení a ochranu se starají samci, od prvního měsíce života nejsou v blízkosti matky již téměř vůbec. Mláďata také vykazují větší míru nervozity, pokud není v jejich blízkosti otec, než matka. Pohlavní dospělosti je u tohoto druhu dosaženo u samic okolo 2 let, avšak obvykle se rozmnožují ještě o dva roky později. Dožívají se přibližně 25 let.

Mezi přirozené nepřátele se řadí harpyje krahujová (Morphnus guianensis), orli ozdobní (Spizaetus ornatus), jaguáři (Panthera onca), mláďata zabíjejí rovněž malpy hnědé (Cebus apella).

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Nebezpečí pro titiho Orbignova představuje především zemědělství, díky kterému opice přicházejí o přirozené prostředí. Největší ztráta nastala v blízkosti jihoamerického města Santa Cruz. Titiové však patří k mála primátům, kteří se dovedou zčásti přizpůsobit i životu ve městech, přičemž v tomto případě obývá přilehlý venkov. Populace tohoto druhu klesá, avšak ne natolik, aby mohl být zařazen mezi ohrožené druhy a společně s velkým areálem rozšíření a přizpůsobivosti je titi Orbignův Mezinárodním svazem ochrany přírody hodnocen jako málo dotčený druh. Mimoto je zapsán na přílohu II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) a chráněn v Beni Biosphere Reserve a Národním parku Amboro.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku White-eared titi na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-20]
  • Callicebus donacophilus [online]. IUCN Red List of Threatened Species, leden 2016. Dostupné online. 
  • VENTURELLI, Nicholas. Callicebus donacophilus [online]. Animal Diversity Web, 2011. Dostupné online. 
  • BioLib.cz – Plecturocebus donacophilus [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]