Titán obrovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o brouku. Další významy jsou uvedeny na stránce Titan.
Jak číst taxoboxTitán obrovský
alternativní popis obrázku chybí
titán obrovský
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádvšežraví (Polyphaga)
Čeleďtesaříkovití (Cerambycidae)
Rodtitán (Titanus)
Audinet-Serville, 1832
Binomické jméno
Titanus giganteus
(Linné, 1771)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Titanus giganteus

Titán obrovský (Titanus giganteus, alternativní české názvy jsou titan obrovský a tesařík největší) je brouk, často udávaný jako jediný zástupce rodu Titanus. Titán obrovský je největší známý brouk a zástupce recentního hmyzu vůbec.[zdroj⁠?] Jeho největší doložitelný exemplář má délku těla 16,7 cm (21–22 cm se započtením tykadel) a hmotnost 65 g. Obývá deštné pralesy Jižní Ameriky.

Stádia vývoje[editovat | editovat zdroj]

Larvy[editovat | editovat zdroj]

Larvální stádium tohoto druhu dosud není známo, předpokládá se, že žijí ve tlejícím dřevě pařezů. Larvy nebyly nikdy nalezeny, ale předpokládá se, že se vyživují dřevem tropických stromů a že trvá několik let, než dosáhnou plné velikosti a zakuklí se. Vrty, které jsou připisovány larvám, by odpovídaly larvě asi 5 cm široké a až 30 cm (stopu) dlouhé.

Dospělci[editovat | editovat zdroj]

Dospělý brouk dobře létá a je aktivní hlavně v noci. Samečci se dají dobře lovit světlem, protože jsou, na rozdíl od samiček, přitahováni světlem.[1] Samičky jsou proto vidět obzvláště zřídka. Výskyt je omezen na počátek období dešťů. Dospělci varují syčením a mají silná kusadla. Vzhledem k vysoké tělesné hmotnosti jsou omezeny možnosti jejich letu, pravděpodobně mohou jen plachtit směrem dolů. Aby se dostali do vyšších výšek, musejí tam vylézt.

Historie poznání druhu[editovat | editovat zdroj]

Druh poprvé popsal v roce 1771 Carl Linné, který však neměl k disposici živý exemplář, ale pouze kresby z d’Aubentonova díla z roku 1765, kde byl brouk pojmenován „Le Thuste de Cayenne“.[2] Jeho pozůstatky se ztratily a brouk napůl upadl v zapomnění, napůl se stal legendou.

V roce 1910 objevil v rybím žaludku pozůstatek dalšího jedince německý lovec orchidejí Wörner.[3] Velký brouk jej zaujal a hodlal si jej odvézt domů, ovšem většinu z něj mu sežrali mravenci, takže do Evropy nakonec přivezl jen několik malých zbytků (zejména hlavu a krovky). Nechal si je určit u odborníka a v tu chvíli se stal slavným. Kontaktovaly ho desítky sběratelů, kteří nabízeli obrovské částky, pokud by jim sehnal kompletního brouka. Wörner se poté vrátil do Jižní Ameriky a sháněl další jedince tak, že pročesával vody Rio Negro u Manausu a sbíral utopené jedince (později dokonce zorganizoval celoroční výlov). Ty pak dopravoval na evropskou entomologickou burzu. Ty nejlepší kusy tam však většinou nedorazily, protože si je zabrali nejbohatší a nejvášnivější sběratelé, kteří čekali na Wörnerovu loď už před přístavem.

První živý jedinec se do rukou entomologů dostal údajně až v roce 1958.[2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mareš Jaroslav, Lapáček Vlastimil: Nejkrásnější brouci tropů, Academia Praha 1980

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VIDEO: Moravští vědci odchytili tajemného titána, největšího brouka světa. iDNES.cz [online]. 2016-02-11 [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  2. a b Archivovaná kopie. www.vesmir.cz [online]. [cit. 2007-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  3. PEŘINA, Luděk. FOTO: Olomoučtí vědci si dovezli z expedice největšího brouka světa. TÝDEN.cz. 2016-02-09. Dostupné online [cit. 2017-05-13]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]