Tisovec Montezumův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTisovec Montezumův
alternativní popis obrázku chybí
Tisovec Montezumův, zvaný Tulský strom, v Santa María del Tule, Oaxaca, Mexiko
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďcypřišovité (Cupressaceae)
Rodtisovec (Taxodium)
Binomické jméno
Taxodium mucronatum
Ten., 1853
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tisovec Montezumův (Taxodium mucronatum, v nahuatlu Ahuehuete), je jehličnan z rodu tisovec. Přirozenou oblastí jeho výskytu je Mexiko, údolní niva řeky Rio Grande na jihu Texasu,[2] a departement Huehuetenango v Guatemale.[3] Tisovec Montezumův je od roku 1910 mexickým národním stromem.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tento mohutný stálezelený či poloopadavý strom dorůstá do výšky až 40 m a jeho kmen dosahuje běžně průměru 1 – 3 m, výjimečně však i mnohem víc – viz níže. Listy jsou uspořádány spirálovitě, ale u základny jsou zkroucené a leží ve dvou vodorovných řadách. Jehlice jsou 1 – 2 cm dlouhé a 1 – 2 mm široké. šišky mají vejcovitý tvar a jsou 1,5 – 2,5 cm dlouhé a 1 – 2 cm široké.

Na rozdíl od tisovce dvouřadého a tisovce vystoupavého vytváří tisovec Montezumův jen zřídkakdy vzdušné dýchací kořeny.[2] Stromy, jež rostou v mexické vysočině, dosahují úctyhodné mohutnosti.

Tulský strom[editovat | editovat zdroj]

Tulský strom

Nejznámějším tisovcem Montezumovým je takzvaný Tulský strom (španělsky El Árbol del Tule), který roste ve městě Santa Maria del Tule v jihomexickém státě Oaxaca. Jedná se o zřejmě nejstatnější strom na světě s průměrem kmene 14 m a obvodem 42 m.[2][5] Soutěžit s ním může jen baobab z Glencoe z jihoafrické provincie Limpopo. Stáří Tulského stromu se odhaduje mezi 2000 a 4000 roky. Původně stál zřejmě v zaplavované oblasti, která je však dnes již suchá, a proto strom jeví kvůli nedostatku vody a silnému znečištění ovzduší v okolí známky špatného zdraví a zřejmě pomalu umírá.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tisovec Montezumův je zejména pobřežní strom, který roste podél vyvýšených říčních břehů, lze ho však také najít v okolí pramenů a močálů. Jeho stanoviště se nachází ve výškách od 300 do 2500 metrů, v Mexiku roste převážně ve vysočině mezi 1600 až 2300 metry. Je značně tolerantní vůči suchu, velmi rychle roste a dává přednost místům, kde je celoročně deštivé podnebí nebo alespoň značné letní srážky.

Vědecká synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Taxodium distichum var. mucronatum (Ten.) A. Henry
  • Taxodium mexicanum (Carrière)
  • Taxodium distichum var. mexicanum (Carrière) Gordon
  • Cuprespinnata mexicana (Carrière) J. Nelson[2]

Tisovec v dějinách[editovat | editovat zdroj]

Kromě toho, že se Ahuehuete stala v roce 1910 mexickým národním stromem, je posvátná pro původní mexické obyvatele a hraje významnou roli v zapotéckých mýtech o stvoření světa.[6] Slunečník z listů āhuēhuētlu a pōchōtlu (tisovce Montenzumova a vlnovce pětimužného) představoval u Aztéků symbolicky vládcovu moc.[7] A podle legendy to byl právě tento strom, pod nímž v roce 1520 u Popotly plakal Hernán Cortés[8] po útěku španělských conquistadorů z Tenochtitlánu během bitvy nazvané La Noche Triste (Žalostná noc).[9]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Montezumův cypřiš se již od předkolumbovských dob používal k okrasným účelům. Aztékové sázeli āhuēhuētl pro jeho spojení s vládcem podél cest, po nichž se v dnešním parku Chapultepec ubírala procesí.[10] Stromy jako āhuēhuētl sloužily k budování umělých ostrovů zvaných chinampa v mělkých jezerech Mexického údolí, kdy se vnitřní prostor obdélníků o rozměrech obvykle cca 2,5 x 30 m,[11] po jejichž obvodu se vysazovaly vodomilné stromy, vyplnil organickou hmotou rostlin a vysoce úrodným bahnem, které se vyzvedávalo ze dna jezera.[2] Tisovce také před příchodem Španělů lemovaly břehy zavlažovacích kanálů.[4]

V Mexiku se tyto stromy běžně vysazují v parcích a v zahradách. Dřevo tisovce slouží ke zhotovování trámů pro stavbu domů a pro výrobu nábytku.[9] Aztékové pomocí jeho pryskyřice léčili dnu, různé vředy, kožní onemocnění, rozličná zranění a bolesti zubů. Odvar z kůry sloužil jako diuretikum ke zyýšení vylučování moči a jako prostředek vyvolávající nebo upravující menstruaci. Mast zhotovená ze dřeva se používala k léčbě zánětu průdušek. Listy sloužily jako prostředek k uvolnění a pomáhaly snižovat svědění.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taxodium mucronatum na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d e The Gymnosperm Database
  3. VEBLEN, Thomas T. Guatemalan Conifers. Unasylva. Food and Agriculture Organization, 1977. Dostupné online [cit. 2009-10-14]. (anglicky) 
  4. a b DEBRECZY, Zsolt; ISTVÁN RÁCZ. El Arbol del Tule: The Ancient Giant of Oaxaca. Arnoldia. Arnold Arboretum of Harvard University, Winter 1997–1998, s. 3–11. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mitchell, A. (1983). Trees in Mexico. Int. Dendrol. Soc. Yearbook 1983: 88–95.
  6. Taxodium mucronatum Montezuma Bald Cypress [online]. California Polytechnic State University [cit. 2009-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18. (anglicky) 
  7. HASKETT, Robert. Primordial Titles [online]. University of Oregon, 2007 [cit. 2009-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-27. (anglicky) 
  8. GEIGER, John Lewis. A Peep at Mexico: Narrative of a Journey Across the Republic from the Pacific to the Gulf in December 1873 and January 1874. [s.l.]: Trübner and Co., 1874. Dostupné online. S. 268. (anglicky) 
  9. a b FELGER, Richard Stephen; MATTHEW BRIAN JOHNSON; MICHAEL FRANCIS WILSON. The Trees of Sonora, Mexico. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-19-512891-8. S. 41. (anglicky) 
  10. EVANS, Susan Toby. Botanical Progress, Horticultural Innovation and Cultural Changes. Redakce Michel Conan W. John Kress. [s.l.]: Dumbarton Oaks, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88402-327-2. S. 90. (anglicky) 
  11. Aztec farming [online]. Aztec-history [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SULLIVAN, Janet. Taxodium mucronatum [online]. United States Forest Service, 1994 [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]