Tisovec Montezumův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxTisovec Montezumův
alternativní popis obrázku chybí
Tisovec Montezumův zvaný Tulský strom v Santa María del Tule, Oaxaca, Mexiko
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Podtřída Pinidae
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď cypřišovité (Cupressaceae)
Rod tisovec (Taxodium)
Binomické jméno
Taxodium mucronatum
Ten.
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tisovec Montezumův či Montezumův cypřiš (Taxodium mucronatum, v nahuatlu Ahuehuete), je jehličnan z rodu tisovec. Přirozenou oblastí jeho výskytu je Mexiko, údolní niva řeky Rio Grande na jihu Texasu,[2] a departement Huehuetenango v Guatemale.[3] Tisovec Montezumův je od roku 1910 mexickým národním stromem.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tento mohutný stálezelený či poloopadavý strom dorůstá do výšky až 40 m a jeho kmen dosahuje běžně průměru 1 – 3 m, výjimečně však i mnohem víc – viz níže. Listy jsou uspořádány spirálovitě, ale u základny jsou zkroucené a leží ve dvou vodorovných řadách. Jehlice jsou 1 – 2 cm dlouhé a 1 – 2 mm široké. šišky mají vejcovitý tvar a jsou 1,5 – 2,5 cm dlouhé a 1 – 2 cm široké.

Na rozdíl od tisovce dvouřadého a tisovce vystoupavého vytváří tisovec Montezumův jen zřídkakdy vzdušné dýchací kořeny.[2] Stromy, jež rostou v mexické vysočině, dosahují úctyhodné mohutnosti.

Tulský strom[editovat | editovat zdroj]

Tulský strom

Nejznámějším tisovcem Montezumovým je takzvaný Tulský strom (španělsky El Árbol del Tule), který roste ve městě Santa Maria del Tule v jihomexickém státě Oaxaca. Jedná se o zřejmě nejstatnější strom na světě s průměrem kmene 14 m a obvodem 42 m.[2][5] Soutěžit s ním může jen baobab z Glencoe z jihoafrické provincie Limpopo. Stáří Tulského stromu se odhaduje mezi 2000 a 4000 roky. Původně stál zřejmě v zaplavované oblasti, která je však dnes již suchá, a proto strom jeví kvůli nedostatku vody a silnému znečištění ovzduší v okolí známky špatného zdraví a zřejmě pomalu umírá.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tisovec Montezumův je zejména pobřežní strom, který roste podél vyvýšených říčních břehů, lze ho však také najít v okolí pramenů a močálů. Jeho stanoviště se nachází ve výškách od 300 do 2500 metrů, v Mexiku roste převážně ve vysočině mezi 1600 až 2300 metry. Je značně tolerantní vůči suchu, velmi rychle roste a dává přednost místům, kde je celoročně deštivé podnebí nebo alespoň značné letní srážky.

Vědecká synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Taxodium distichum var. mucronatum (Ten.) A. Henry
  • Taxodium mexicanum (Carrière)
  • Taxodium distichum var. mexicanum (Carrière) Gordon
  • Cuprespinnata mexicana (Carrière) J. Nelson[2]

Tisovec v dějinách[editovat | editovat zdroj]

Kromě toho, že se Ahuehuete stala v roce 1910 mexickým národním stromem, je posvátná pro původní mexické obyvatele a hraje významnou roli v zapotéckých mýtech o stvoření světa.[6] Slunečník z listů āhuēhuētlu a pōchōtlu (tisovce Montenzumova a vlnovce pětimužného) představoval u Aztéků symbolicky vládcovu moc.[7] A podle legendy to byl právě tento strom, pod nímž v roce 1520 u Popotly plakal Hernán Cortés[8] po útěku španělských conquistadorů z Tenochtitlánu během bitvy nazvané La Noche Triste (Žalostná noc).[9]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Montezumův cypřiš se již od předkolumbovských dob používal k okrasným účelům. Aztékové sázeli āhuēhuētl pro jeho spojení s vládcem podél cest, po nichž se v dnešním parku Chapultepec ubírala procesí.[10] Stromy jako āhuēhuētl sloužily k budování umělých ostrovů zvaných chinampa v mělkých jezerech Mexického údolí, kdy se vnitřní prostor obdélníků o rozměrech obvykle cca 2,5 x 30 m,[11] po jejichž obvodu se vysazovaly vodomilné stromy, vyplnil organickou hmotou rostlin a vysoce úrodným bahnem, které se vyzvedávalo ze dna jezera.[2] Tisovce také před příchodem Španělů lemovaly břehy zavlažovacích kanálů.[4]

V Mexiku se tyto stromy běžně vysazují v parcích a v zahradách. Dřevo tisovce slouží ke zhotovování trámů pro stavbu domů a pro výrobu nábytku.[9] Aztékové pomocí jeho pryskyřice léčili dnu, různé vředy, kožní onemocnění, rozličná zranění a bolesti zubů. Odvar z kůry sloužil jako diuretikum ke zyýšení vylučování moči a jako prostředek vyvolávající nebo upravující menstruaci. Mast zhotovená ze dřeva se používala k léčbě zánětu průdušek. Listy sloužily jako prostředek k uvolnění a pomáhaly snižovat svědění.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taxodium mucronatum na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-11]
  2. a b c d e The Gymnosperm Database
  3. VEBLEN, Thomas T. Guatemalan Conifers. Unasylva. Food and Agriculture Organization, 1977. Dostupné online [cit. 2009-10-14]. (anglicky) 
  4. a b DEBRECZY, Zsolt; ISTVÁN RÁCZ. El Arbol del Tule: The Ancient Giant of Oaxaca. Arnoldia. Arnold Arboretum of Harvard University, Winter 1997–1998, s. 3–11. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mitchell, A. (1983). Trees in Mexico. Int. Dendrol. Soc. Yearbook 1983: 88–95.
  6. Taxodium mucronatum Montezuma Bald Cypress [online]. California Polytechnic State University [cit. 2009-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-18. (anglicky) 
  7. HASKETT, Robert. Primordial Titles [online]. University of Oregon, 2007 [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. GEIGER, John Lewis. A Peep at Mexico: Narrative of a Journey Across the Republic from the Pacific to the Gulf in December 1873 and January 1874. [s.l.]: Trübner and Co., 1874. Dostupné online. S. 268. (anglicky) 
  9. a b FELGER, Richard Stephen; MATTHEW BRIAN JOHNSON; MICHAEL FRANCIS WILSON. The Trees of Sonora, Mexico. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-19-512891-8. S. 41. (anglicky) 
  10. EVANS, Susan Toby. Botanical Progress, Horticultural Innovation and Cultural Changes. Redakce Michel Conan W. John Kress. [s.l.]: Dumbarton Oaks, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88402-327-2. S. 90. (anglicky) 
  11. Aztec farming [online]. Aztec-history [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SULLIVAN, Janet. Taxodium mucronatum [online]. United States Forest Service, 1994 [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]