Ting C’-Lin
| Ting C’-Lin | |
|---|---|
.jpg) Ting C'-Lin v roce 2014 | |
| Narození | 30. prosince 1936 (87 let) Šanghaj  Čína |
| Alma mater | Čínská lidová univerzita |
| Povolání | profesorka filosofie |
| Zaměstnavatel | Čínská lidová univerzita |
| Známá jako | disidentka |
| Ocenění | Heinz R. Pagels Human Rights of Scientists Award (1995) Vasyl Stus Freedom-to-Write Award (2007) |
| Politická strana | Komunistická strana Číny (do 1991) |
| Choť | Ťiang Pchej-kchun |
| Děti | Ťiang Ťie-lien (1972–1989) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ting C’-Lin (čínsky pchin-jinem Dīng Zǐlín, znaky 丁子霖; 20. prosince 1936[1] Šanghaj) je čínská profesorka filosofie v důchodu, disidentka a hlava čínské nátlakové skupiny Matky z Náměstí nebeského klidu (Tiananmen Mothers).
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]
Ting C’-Lin se narodila 20. prosince 1936 v Šanghaji. V letech 1956 až 1960 studovala na Čínské lidové univerzitě v Pekingu a později se stala profesorkou filosofie na stejné univerzitě.[2] Její manžel, Ťiang Pchej-kchun (蔣培坤), pracoval na stejné univerzitě jako vedoucí Institutu estetiky.
Rok 1989 a založení Matek Tchien-an-men[editovat | editovat zdroj]
Její sedmnáctiletý syn Ťiang Ťie-lien byl jedním z prvních zavražděných, když Čínská lidová osvobozenecká armáda zmasakrovala protest na Náměstí nebeského klidu.[3] Sám navzdory zákazu vycházení opustil dům a byl zastřelen v noci 3. června 1989.[4] Ting uvedla, že byl zastřelen pořádkovou policií přímo na Náměstí nebeského klidu, poté byl převezen do Pekingské dětské nemocnice, kde byl prohlášen za „mrtvého při příjezdu“.[4]
V reakci na synovu smrt se Ting pokusila šestkrát o sebevraždu. V říjnu 1989 potkala další matku, jejíž dítě bylo zavražděno během protestů a založila svépomocnou skupinu, která neustále rostla. Vytvořila síť asi 150 dalších rodin, které během masakru na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 ztratily syny a dcery, a tato skupina se stala známou jako Matky Tchien-an-men.[5] Tato skupina žádala vládu, aby se omluvila za tyto vraždy. Ting a další členové a členky skupiny následně čelili zatčení, domácímu vězení, odposlouchávání a dalším praktikám.
Disidentská činnost[editovat | editovat zdroj]
Po rozhovoru pro ABC News roku 1991 jí a jejímu manželovi vláda zakázala pracovat v oboru a publikovat výsledky svých prací na půdě Čínské lidové republiky. Jejich členství ve straně bylo zrušeno a samotná Ting byla zadržována více než 40 dní ve vazbě. Poté byla nucena odejít předčasně do důchodu a byla pod neustálým dohledem. 9. září 1994 byla zatčena před univerzitou a na dvě hodiny zadržována za to, že publikovala článek „zraňující čínský lid“ v zahraničních médiích.[6] Totéž se stalo o rok později, když byla se svým manželem zatčena ve městě Wu-si a oba byli zadržováni od 18. srpna do 30. září, údajně kvůli ekonomickým záležitostem. V roce 1996 byl nucen Ťiang Pchej-kchun odejít do důchodu.
Roku 2003 byla skupina Matky Tchien-an-men navržena na Nobelovu cenu míru.[7]
V roce 2004, krátce před 15. výročím masakru, byla spolu s dalšími Matkami Tchien-an-men uvězněna v domácím vězení, aby nemohly uspořádat veřejnou pietu nebo protestovat. Od roku 2004 je tak se svým manželem v domácím vězení.
Roku 2006 jí časopis Time vybral jako jednu ze 60 asijských hrdinů.[2] V únoru 2007 vyhrála cenu PEN klubu za svou knihu Hledání obětí 4. června (Looking for the June 4 victims).[8] Během letních olympijských her 2008 byla nucena opustit Peking, aby se nemohla setkat s novináři.[9]
Aktivismus[editovat | editovat zdroj]
Od smrti jejího syna při protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 bojuje Ting C’-Lin za spravedlnost pro oběti tohoto masakru. Její aktivismus přitáhl mezinárodní pozornost a spojení s uznávanými skupinami pro lidská práva, jako jsou Amnesty International, Human Rights Watch a Human Rights in China (česky Lidská práva v Číně).[10] Kvůli úsilí Ting C’-Lin vede Amnesty International politickou kampaň, která vyvíjí tlak na čínskou vládu, aby uznala své pochybení a omluvila se za smrt tolika občanů.
Snaží se také sbírat jména obětí masakru na Náměstí nebeského klidu. V roce 2011 měla údaje o 202 obětech masakru.
Ting C’-Lin a skupiny pro lidská práva požadují, aby čínská vláda přestala označovat protesty studentů z roku 1989 politickým žargonem, jako je „kontrarevoluční vzpoura“.[11]
Názory[editovat | editovat zdroj]
V červnu 2009 v rozhovoru pro Newsweek Ting C’-Lin odsoudila činy a dědictví mnoha historických osobností. Ptala se například, proč nebyl Teng Siao-pching postaven před soud stejně jako bývalý vůdce kambodžských Rudých Khmerů Pol Pot. Byla zklamaná, když americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová prohlásila, že úzké čínsko-americké vztahy by neměly být zastíněny lidskými právy.[12] Uznává však, že v roce 1995 jí Hillary Clintonová pomohla k propuštění z jednoho z jejích mnoha uvěznění.
Ting C’-Lin kritizovala bývalého prezidenta USA Billa Clintona pro účast na ceremonii na Náměstí nebeského klidu:
| „ | Když krev studentů stále neuschla a rány se stále nezahojily... jak si Clinton může stoupnout na červený koberec a sledovat čínské vojáky? | “ |
| — Ting C’-Lin, 2009 | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ding Zilin na anglické Wikipedii.
- ↑ Hongkongská aliance pro podporu vlasteneckých demokratických hnutí v Číně prohlásila, že její rok narození je 1939. Ting řekla v rozhovoru (9. října 2006), že se narodila v Šanghaji 20. prosince 1936.
- ↑ a b TIME Magazine Cover: 60 Years of Asian Heroes - Nov. 13, 2006. Time [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 丁子霖教授: 六四死難者名單. www.89-64.org [online]. 2004-04-10 [cit. 2020-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-04-10.
- ↑ a b 'Ma Lik didn't experience the massacre'. South China Morning Post [online]. Invalid date [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ding Zilin: an advocate for the dead - June 2, 1999. CNN [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ 民運人士資料搜尋. www.alliance.org.hk [online]. 2007-09-27 [cit. 2020-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27.
- ↑ The Tiananmen Mothers for the 2002 Nobel Peace Prize. ifcss-us.org [online]. 2006-05-27 [cit. 2020-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-05-27.
- ↑ 独立笔会自由写作奖在国际笔会香港会议上颁发 博讯新闻，简体中文新闻. boxun.com [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ https://www.usnews.com/news/world/articles/2008/08/25/chinas-rulers-stay-tough-despite-the-olympics-hoopla
- ↑ YI, Tong. Opinion | China's Latest Theft (Published 2000). The New York Times. 2000-02-16. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ 'Tiananmen mothers' demand open dialogue. The China Post [online]. 2011-07-19 [cit. 2020-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-19.
- ↑ Tiananmen Mom Remembers Son Killed 20 Years Ago - Newsweek and The Da…. archive.is [online]. 2013-01-30 [cit. 2020-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-30.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ting C’-Lin na Wikimedia Commons
