Thierry Rey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thierry Rey
Thierry Rey
Osobní informace
Datum narození 1. června 1959 (60 let)
Místo narození Veurne (Belgie)
Stát Francie
Výška 172 cm
Váha 66 kg
Sportovní informace
Klub / Dojo Judo-Club de Lagny-sur-Marne
Stupeň 8. dan
Kategorie superlehká váha
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
zlato LOH 1980 superlehká váha
Mistrovství světa v judu
zlato MS 1979 superlehká váha
Mistrovství Evropy v judu
bronz ME 1980 superlehká váha
stříbro ME 1981 pololehká váha
stříbro ME 1982 pololehká váha
zlato ME 1983 pololehká váha

Thierry Rey (* 1. června 1959 Veurne) je francouzský judista, olympijský vítěz a mistr světa v superlehké váze.

Narodil se v Belgii, s judem začínal v Lagny-sur-Marne. Vyhrál superlehkou váhu na mistrovství světa v judu 1979 v Paříži, stal se i historicky prvním vítězem této kategorie po jejím zařazení na program olympiády 1980 v Moskvě, bylo to zároveň první francouzské olympijské zlato v judu.[1] Na mistrovství Evropy v judu 1980 získal bronzovou medaili, po přechodu do pololehké váhy byl druhý v letech 1981 a 1982 a stal se evropským šampiónem v roce 1983 na domácí půdě v Paříži. Také vyhrál mistrovství Evropy týmů v judu v letech 1980 a 1982, Středomořské hry 1983 a šestkrát byl judistickým mistrem Francie.

V roce 1984 ukončil aktivní kariéru, působil jako sportovní funkcionář a televizní komentátor. Objevil se také jako herec ve filmech Snít můžeme vždycky a Loulou Grafitti, v seriálu Julie Lescautová a účinkoval v televizním soutěžním pořadu L'Étoffe des champions. V roce 2012 ho prezident François Hollande jmenoval svým poradcem pro oblast sportu.[2] Byl mu udělen v roce 1984 Národní řád za zásluhy a v roce 2015 se stal rytířem Řádu čestné legie. Ze vztahu s Claude Chiracovou, dcerou bývalého prezidenta Jacquese Chiraca, má syna Martina (* 1996).[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. L'histoire de Judo, Fédération Française de Judo
  2. Thierry Rey, de la case "judo" à la case "conseiller sport" de François Hollande, L'Express, 22. 5. 2012
  3. Martin Chirac, si grand : Ému pour son grand-père Jacques aux 10 ans du Branly, Purepeople, 21. 6. 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]