Theophrastus redivivus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přední strana díla Theophrastus redivivus

Theophrastus redivivus je obsáhlý, latinsky psaný rukopis anonymního francouzského autora (známý jako Anon Theophrastus[1]) o patnácti stech stranách, datovaný mezi lety 1600 až 1700.[2][3] Kniha je označována jako „Kompendium starých argumentů proti náboženství a víře v Boha“[4] a „Antologie svobodného myšlení“.[5] Kniha popisuje náš svět jako věčný, nesmrtelnost je pouhou chimérou a člověk je stejné zvíře jako všechna ostatní.[6] Autor v ní představuje veškeré argumenty, které již od starověku zazněly proti víře v boha a proti náboženstvím.[1] Kniha obsahuje materialistická a skeptická pojednání klasických autorů, jako byli Pietro Pomponazzi, Lucilio Vanini, Michel de Montaigne, Machiavelli, Pierre Charron a Gabriel Naudé.[7]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Theophrastus redivivus proslul prohlášením, že všichni velcí filosofové, včetně titulního Theophrasta, byli ateisté[4], náboženství je lidmi vytvořený konstrukt, neexistuje žádný platný důkaz existence jakýchkoli bohů, a že ten, kdo tvrdí, že má zkušenost boha je buď podvodník, nebo je nemocný.[3] Na rozdíl od Treatise of the Three Impostors (Pojednání o třech podvodnících), další protináboženské práce publikované přibližně ve stejné době, Theophrastus redivivus nebyl nikdy v dalším století osvícenskými filosofy a mysliteli zmíněn, a to navzdory tomu, že je jedním z prvních explicitně protináboženských děl vydaných v moderní Evropě.[8]

„ Pouze lidský rozum, mazanost lstivých lidí, kteří se chtějí dostat k moci, vynalezl vše, co bylo řečeno o bozích: bez toho by bylo těžké si zajistit poslušnost lidu. “
— Anon Theophrastus, Theophrastus Redivivus (str. 341)

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Theophrastus redivivus je rozdělen na předmluvu („prooemium“) a šest pojednání („tractatus“), také nazývané knihy („libri“). Každé pojednání je rozděleno do několika kapitol („capita“).[9]

  1. Tractatus primus qui est „de Diis“ – O bozích
  2. Tractatus secundus qui est „de Mundo“ – O světě
  3. Tractatus tertius qui est „de religione“ – O náboženství
  4. Tractatus quartus qui est „de anima et de inferis“ – O duši a peklu
  5. Tractatus quintus qui est „de contemnenda morte“ – O pohrdání smrtí
  6. Tractatus sextus qui est „de vita secundum natura“ – O přirozeném životě

Existující rukopisy[editovat | editovat zdroj]

Do dnešních dnů se zachovaly čtyři kopie: jedna ve francouzské Národní Knihovně v Paříži (darována Claudem Sallierem v roce 1741, který ji údajně koupil na aukci nemovitostí Karla Heinricha von Hoym v srpnu 1738), druhá v Rakouské národní knihovně ve Vídni, a třetí je ve vlastnictví belgického profesora.[8] Dva rakouské rukopisy z hohendorfské sbírky patřící princi Evženu Savojskému jsou pravděpodobně starší a vyjázejí pravděpodobně z originálu, a pařížské a belgické rukopisy jsou opsány z prvních dvou v držení prince Evžena.[8]

Hesslingův Theophrastus redivivus[editovat | editovat zdroj]

Rukopis sdílí název s jinou, tištěnou knihou Theophrastus redivivus, která byla zveřejněna roku 1659 ve Frankfurtu nad Mohanem Eliasem Johannem Hesslingem.[8] Tuto knihu, napsanou v němčině na obranu renesančního vědce a okultisty Paracelsa, k anonymní práci nic nepojí. Není známo, která z knih byla vydána dříve, ani proč obě knihy nesou stejní název. Ani jedna práce nezmiňuje tu druhou.[8]

Ohlas v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Roku 1979 Gregory Tullio, filosof a historik italské filosofie, vydal studii Theophrastus redivivus: erudizione e ateismo nel Seicento.[10]
Gianni Paganni, profesor dějin filosofie na Università del Piemonte Orientale označil roku 2014 Theophrastus Redivivus za první moderní dílo představující ateistický systém, spojený s náboženskou kritikou, který napadá současný pohled na svět.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c THIMS, Libb Michael. Theophrastus Redivivus [online]. Encyclopedia of Human Thermodynamics, Human Chemistry, and Human Physics, 4. května 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ JANDOUREK, Jan. Vzestup a pád moderního ateismu. Praha: Grada, 2010. 112 s. ISBN 978-80-247-2981-7. Kapitola 6. Ateismus osvíceného světa, s. 34. 
  3. ↑ a b CABEEN, David Clark. A Critical Bibliography of French Literature. Syracuse, USA: Syracuse University Press, 1947. 460 s. Dostupné online. ISBN 0815622759, ISBN 9780815622758. Kapitola Pascal by Ian Maclean Malebranche by Thomas M Lennon, s. 369. (anglicky) 
  4. ↑ a b HECHT, Jennifer. Doubt: A History: The Great Doubters and Their Legacy of Innovation from Socrates and Jesus to Thomas Jefferson and Emily Dickinson. New York, USA: HarperCollins, 2004. 576 s. Dostupné online. ISBN 0060097957, ISBN 9780060097950. S. 325. (anglicky) 
  5. ↑ CRAIG, Edward. Routledge Encyclopedia of Philosophy. Londýn, UK: Routledge, 1998. 375 s. ISBN 0-415-07310-3. (anglicky) 
  6. ↑ PROKOPOVÁ, Markéta. S libertiny napříč stoletími. Praha: Univerzita Karlova, 2013. 59 s. Dostupné online. Kapitola 2.1.3 Materialismus, s. 20. 
  7. ↑ HUNTER, Michael. Atheism from the Reformation to the Enlightenment. The Journal of Ecclesiastical History. Leden 1995, roč. 46, čís. 1, s. 307. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e POPKIN, Richard H.; CONZIANI, Guido; GREGORY, T.; PAGANINI, G.; CANZIANI, G.; FARACOVI, O. Pompeo; PASTINE, D. Theophrastus Redivivus.. Renaissance Quarterly. 1984, roč. 37, čís. 4, s. 630. ISSN 0034-4338. DOI 10.2307/2861009. 
  9. ↑ Tractatus primus. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Caput 1-6. (latinsky) 
  10. ↑ TULLIO, Gregory. Theophrastus redivivus : erudizione e ateismo nel Seicento. Neapol, ITA: Morano, 1979. 217 s. (italsky, francouzsky, latinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Theophrastus_redivivus&oldid=23825668“