Theodor Friedrich Hornbostel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Theodor Friedrich Hornbostel
Theodor Friedrich Hornbostel r. 1849
Theodor Friedrich Hornbostel r. 1849

Ministr obchodu Rakouského císařství
Ve funkci:
18. července 1848 – 10. října 1848
Předchůdce Anton von Doblhoff-Dier
Nástupce Karl Ludwig von Bruck

Ministr veřejných prací Rakouského císařství
Ve funkci:
23. září 1848 – 10. října 1848
Předchůdce Ernst Schwarzer

Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci:
1848 – 1848[1]

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1849 – 1849
Stranická příslušnost
Členství německá liberální levice

Narození 29. října 1815
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 2. června 1888
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Matzleinsdorf Protestant Cemetery
Alma mater vídeňská polytechnika
Ocenění Řád železné koruny
Commons Kategorie Theodor von Hornbostel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Friedrich von Hornbostel (29. října 1815 Vídeň2. června 1888 Vídeň[2][3]) byl rakouský průmyslník a politik, během revolučního roku 1848 ministr obchodu Rakouského císařství, později krátce poslanec Říšského sněmu za Liberec.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl továrník Christian Georg Hornbostel. Theodora ovlivnil v dětství domácí učitel, potom vystudoval vídeňskou polytechniku, kde se zabýval převážně mechanikou. Pak nastoupil do rodinné firmy, kterou roku 1841 po smrti otce převzal spolu s bratrem Ottou, který ji později po Theodorově odchodu řídil sám. Už před rokem 1848 byl aktivní ve veřejném životě. Byl členem dvorní komise pro přípravu průmyslové výstavy ve Vídni roku 1845. V roce 1847 se podílel na založení Všeobecného podpůrného spolku.[2][3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Byl zvolen do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu, ale mandát nepřijal.[3] Od 18. července do 10. října 1848 zastával post ministra obchodu Rakouského císařství ve vládě Johanna von Wessenberga. Zároveň byl krátce od 23. září do 10. října 1848 od do ministrem veřejných prací Rakouského císařství v téže vládě.[4] Jeho vstup do kabinetu byl součástí snahy Antona Doblhoffa začlenit do vlády i představitele liberálních kruhů.[5] Coby ministr se zasadil o přijetí provizorní právní úpravy fungování obchodních komor. Z vlády odešel po vídeňském říjnovém povstání roku 1848.[2]

V doplňovacích volbách roku 1849 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Liberec-město. Profesně se uvádí jako továrník s hedvábím.[6]

Po rozupuštění sněmu se věnoval podnikání a v letech 1848–1852 byl prezidentem dolnorakouského živnostenského spolku. V letech 1849–1851 byl prezidentem obchodní a živnostenské komory ve Vídni. V roce 1849 ho ministerstvo obchodu jmenovalo komisařem pro světovou výstavu v Paříži. Po založení banky Creditanstalt se roku 1855 stal jejím správním radou, roku 1856 ředitelem a roku 1861 hlavním ředitelem tohoto finančního ústavu. V roce 1886 se stal prezidentem správní rady. V hospodářské oblasti prosazoval liberalismus, provedl banku těžkým obdobím krize v 70. letech.[2][3]

V roce 1860 byl povýšen do šlechtického stavu, když získal Řád železné koruny.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mandát nepřijal.
  2. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hornbostel, Theodor Friedrich von (1815-1888), Industrieller und Bankfachmann, s. 423. (německy) 
  3. a b c d e Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 9. Wien: [s.n.], 1863. Dostupné online. Kapitola Hornbostel, Friedrich Theodor Ritter von, s. 299. (německy) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584. (česky) 
  5. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61. (česky) 
  6. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)