Animal Locomotion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z The Human Figure in Motion)
Skočit na: Navigace, Hledání
Eadweard Muybridge: Kůň v pohybu, cyklus Animal Locomotion 1878
Nejznámější Muybridgova série běžícího koně v pohybu

Animal Locomotion a The Human Figure in Motion jsou díla anglického fotografa a vynálezce Eadwearda Muybridge. Ten je známý svými studiemi pohybu,[1] používáním několika fotoaparátů zároveň a také vynálezem zoopraxiskopu a kinematoskopu – což byla zařízení na promítání pohyblivých obrázků o mnoho let dříve, než přišel na trh celuloidový kinofilm. Považuje se především za zakladatele chronofotografie. Fotografoval až třiceti kamerami. Jako výsledek své práce ve Filadelfii roku 1887 zveřejnil 781 světlotisků pod názvem Animal Locomotion a The Human Figure in Motion. Tyto sekvence fotografií pořízených ve zlomcích sekundy od sebe zachycují obrazy různých zvířat a lidí při různých akcích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O pohyb se začal zajímat v roce 1873,[2] kdy se Leland Stanford, železniční magnát a chovatel koní, vsadil o 25 000 USD, že v určitém stadiu koňského klusu se ani jedna ze čtyř nohou nedotýká země. Muybridge se rozhodl dokázat, že Stanford má pravdu a s jeho finanční podporou vytvořil sérii snímků na mokrých kolódiových deskách, které tento výrok potvrdily.[1]

V dřevěné budově postavil 24 fotografických přístrojů[2], na jeden okraj závodiště zavěsil bílý horizont a na druhý umístil v pravidelných intervalech řadu fotoaparátů. Přes dráhu položil provázky, které v okamžiku, kdy je běžící kůň přetrhl, postupně uvolnily pružinové závěrky fotoaparátů.[1] Práce na důkazu mu trvala šest let (1873–1878), vytvořil řadu fotografických přístrojů[3] a nafotografoval přes 20 000 snímků. Již tenkrát Muybridge použil expoziční doby až 1/6000 sekundy. Většinu snímků exponoval 1/1000 sekundy, na tu dobu také velmi krátkým expozičním časem.[2] Ve vydání z května 1882 byl v časopisu Nature zveřejněn Muybridgeův článek, ve kterém napsal, že „v blízké budoucnosti, budou výsledky důležitých závodů záviset na fotografii, která bude určovat vítěze“. Nedlouho poté 25. června 1890 byla při koňských dostizích v New Jersey pořízena nejstarší známá cílová fotografie.[4]

Spolupracoval také s lékaři a fyziology a svými studiemi ženského a mužského těla se řadí mezi průkopníky fotografie aktu.

Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Kniha byla vydána v roce 1887, obsahuje snímky technikou kalotypie a je rozdělena do několika dílů:

  • Volume I Males (nude)
  • Volume II Males (nude)
  • Volume III Females (nude)
  • Volume IV Females (nude)
  • Volume V Males (pelvis cloth)
  • Volume VI Females (semi-nude and transparent drapery)
  • Volume VII Males and Females (draped)
  • Volume VIII Abnormal Movements. Males and Females (nude and semi-nude)
  • Volume IX Horses (Koně)
  • Volume X Domestic Animals (Domácí zvířata)
  • Volume XI Wild Animals and Birds (Divoká zvířata a ptáci)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Velká obrazová všeobecná encyklopedie
  2. a b c Petak.doc [online]. ITF Opava, [cit. 2008-07-10]. Dostupné online.  
  3. http://web.quick.cz/franfilm/svet/prehistorie/prehistorie2.html
  4. http://books.google.cz/books?id=8-3Q5fDGa2cC&pg=PA38&lpg=PA38&dq=June+25,+1890,+photo+phinish&source=bl&ots=df44VC2jfm&sig=HjnlLJRFslxb46J9TPhWFEiRVgo&hl=cs&ei=tsXES7qhKo2VOIzYvJUP&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2&ved=0CA4Q6AEwAQ#v=onepage&q=1890&f=false
  5. AUER, Anna; MRAZ, Werner; STANEK, Ivo. Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded. [s.l.] : Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha), 2009.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HILL, Marta. Eadweard Muybridge: The Kingston Museum Bequest. East Sussex, United Kingdom : The Projection Box, 2004. Dostupné online. ISBN 1-903000-07-6. Kapitola Animal Locomotion, s. 33.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]