Termočlánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termočlánek je zdroj elektrického proudu, používaný především jako čidlo teploty. Využívá principu termoelektrického jevu. Může být případně používán také jako spolehlivý zdroj elektrického proudu, ale jeho energetická účinnost a výkon jsou malé.

Skládá se ze dvou kovů zapojených do série se dvěma spoji (kov A – spoj AB – kov B – spoj BA – kov A). Mají-li spoje navzájem různou teplotu, vzniká na každém ze spojů odlišný elektrický potenciál, který je zdrojem proudu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Teplotní čidla[editovat | editovat zdroj]

Samostatné termočlánky jsou užívány jako teplotní čidla pro teploty v řádech stovek stupňů. Citlivost se pohybuje v řádech desítek mikrovoltů na °C.

Termočlánky dělíme dle použitých kovů a maximální teploty. Označení termočlánků vychází z ČSN EN 60584-1 Termoelektrické články – Část 1: Referenční tabulky.

Schéma termočlánku typu K (chromel–alumel) ve standardním termočlánkovém měřícím zapojení.
typ teploty
[°C]
citlivost
[μV/°C]
dvojice kovů
min. max.
Typ B 0 1700  
Typ C 0 2300  
Typ D 0 2300  
Typ E −200 950   chromel-konstantan
Typ G 0 2300  
Typ J 0 750 52,3 železo-konstantan
Typ K −200 1250 40,8 chromel-alumel (Cr-Al)
Typ N −270 1300  
Typ R 0 1450   platinarhodium-platina
Typ S 0 1400 6,3
Typ E −250 350
Typ T     43 měď-konstantan

Výroba proudu[editovat | editovat zdroj]

Pro výrobu proudu je výkon jednotlivého termočlánku velice malý. Proto jsou při praktickém použití takové termočlánky sdružovány do baterií.

Významné použití termočlánků je u kosmických sond k vnějším planetám. Je součástí radioizotopového termoelektrického generátoru. Zde se využívá především dlouhodobé spolehlivosti termočlánku.

Související články[editovat | editovat zdroj]